Recenze
Wobbler / Dwellers of the Deep (2020)
V poslední době jsem na zahraničních portálech neustále četl zprávy o tom, že nejlepší progresivně laděnou deskou minulého roku je poslední výtvor nějakých Wobbler. Pak je celkem pochopitelné, že mě taková informace nemohla dát spát. Budil jsem se v noci jestli je to fakticky pravda a ze snu křičel jméno interpreta tak dlouho, až si tu desku nakonec taky objednal.
Dwellers Of The Deep je zvláštní deska. Zvláštně nepůvodní. Až příliš okatě kopíruje své vzory ze sedmdesátých let, především kapelu Yes. Ale je prima, že i přes zjevnou inspiraci touto partou, Vám podobný handicap nemusí vadit. Vlastně se postupně stává jistou předností Wobbler. Deska zní jako zrychlenější a nabušenější Relayer. Pro ty, co neví co Relayer je, tak jde o signifikantní desku celých Yes, celých sedmdesátých let. Pravda, Wobbler sice holdují intenzivnějšímu pojetí, ale prezentují se stejně namachrovaně(nemyslím v pejorativním duchu) a s obrovským přehledem a zkušenostmi. Po patnácti letech přichází s nahrávkou podobně ohromující, jako byl kdysi jejich ikonický debut Hinterland.
Pořád si však lámu hlavu nad tím, co skutečně vede takové hudebníky k tomu, aby tak okatě vykrádali své vzory? Až toto pochopím, rád jim udělím vyšší známku. Zatím se to ale nedaří. I tak je průzkum jejich díla plnohodnotným dobrodružstvím, které si ty čtyři zlatavé hvězdy zaslouží.
» ostatní recenze alba Wobbler - Dwellers of the Deep
» popis a diskografie skupiny Wobbler