Recenze

Big Big Train / Welcome To The Planet (2022)
Je to nehoráznost, psát recenzi po čtvrtém poslechu a navíc o kapele, o které jsem ještě včera vůbec nevěděla. ale ta muzika mě vzala za chlopně a tuším, že tady bude cosi k objevování, tak si říkám, že každá láska si zaslouží svou první pusu. Po prvním poslechu jsem dohledala tolik, že Big Big Train jsou poměrně pokročilá a plodná skupina, a jméno Nick d'Virgilio mě ťuklo, čím mi to zní povědomě: jasně, Spock's Beard. Uši mi potvrzují, že tihle muzikanti spolu mají něco za sebou, a hádám, že pro znalce bude Welcome to the Planet nejspíš tím, čemu se říká zralá deska, abychom se taktně vyhnuli skutečnosti, že už to není, co bývalo, nápady se tolik nesypou a energie se čím dál častěji vlévá do známých koryt.
Já bych řekla, že Big Big Train jsou v tuto chvíli kapela, která došla na konec složitosti. Vybavuje se mi Hesseho Stepní vlk a malá tanečnice, která citově vyprahlému a v hlavě uvězněnému Harrymu Hallerovi účastně říká: "Tak ty jsi vždycky dělal jen ty složité věci a ty jednoduché ses nenaučil?" Big Big Train se naučili. A vybavuje se mi taky All That Jazz Boba Fosse, hlasitý barvotisk o těch nejzávažnějších věcech v životě. Protože i když je plyš napůl olysalý, jakmile se rozzáří reflektor, prostě se to stane. Jako zalaminovaná kartička s citátem vložená do peněženky: jednoho dne ji náhodou vylovíte a ta slova vás zasáhnou, i když někdo by řekl - kýč na druhou.
Album na mě působí jako scrapbook, kniha plná ústřižků, razítek, embosovaných vzorů. Koláž, pro kterou sebrali svoje nejlepší nápady, a pak taky spoustu lepidla a do mezer mezi různě tvarované kousky neváhají sem tam umístit nějakou infantilní malůvku. Precizní ražba (třeba instrumentální Bats in the Belfry) a na omak jasně kvalitní materiál se tady střídá s hladce klenutými vokálními harmoniemi, nestydatě krásnými melodiemi a výjevy jak z dětského památníčku, nějak to ale celé drží pohromadě, z trubek tryská čirá radost a kouzlo se nezbortí ani v těžko uvěřitelném, opravdu hodně hodně zvláštním finále, kdy vemlouvavý ženský hlas kohosi vítá do života a přináší mu poselství, ať si nechá narůst opravdu dlouhé vlasy.
Výstřižky mají Big Big Train nádherné a lepidlo prvotřídní, jen nemuseli hotové dílo tak urputně lisovat - nástrojům by místy slušely ostřejší hroty a tónům velkorysejší prostor. Jdu si desku pustit popáté a děkuji Mohylovi, že mě na ni upozornil.
You're welcome!
» ostatní recenze alba Big Big Train - Welcome To The Planet
» popis a diskografie skupiny Big Big Train