Recenze

Cobham, Billy / Powerplay (1986)
Powerplay z osmdesátého šestého je následník desky Warning, vydané o rok dříve. Obě alba nemají mezi sebou skoro nic společného, krom sestavy hudebníků a typického osmdesátkového zvuku. Jestli byl Warning dominantně syntezátorový, tak potom Powerplay je syntéza na druhou. Ale to nemá být výtka. Mě se syntezátorová hudba líbí a nemám vůči ní žádné předsudky. Navíc na tomhle albu všechny ty druhy kláves mají malebný přednes a zvuk. Naprosto lahodí mému uchu. Syntézy se drží i kytara Deana Browna a až na pár krátkých vyjímek, kytara hraje jako syntezátory. Baví mě hledat a rozlišovat co je co. Na tomto albu Cobham poprvé použil ve dvou případech digitální bicí /Zanzibar Breeze, Desiccated Coconuts/. Jinak Billy nepodléhá trendu doby - hrát stereotypně přesně. Jeho hra je velmi nápaditá a rozmanitá, pořád dopřává songům jistý punc jazzu. Uprostřed alba je zajímavá suita po názvem Summit Afrique, složená z šesti, převážně krátkých vět.
Powerplay celkově působí velmi uvolněně a melodicky, sladby mají hitový potenciál.
Billymu Cobhamovi svědčily sedmdesátá léta, o tom není pochyb, možná že ztratil pár věrných začátkem osmdesátek, ale kdo z tohoto ranku ne.
Na druhou stranu, od desky Warning a včetně ní, pokračuje v krasojízdě a tuto dekádu zvládl se ctí. Hodnocení : ****z*****
» ostatní recenze alba Cobham, Billy - Powerplay
» popis a diskografie skupiny Cobham, Billy