Genesis / Foxtrot (1972)

Po prvním albu v „nejlepší sestavě“ se skupina po úspěšném turné, kde je konečně začal svět brát vážněji se opět sešli ve studiu, aby udělali jedno z nejlepších alb, které jsem v životě slyšel. Peter Gabriel si tehdy poslechl výborné album od Van Der Graaf Generátor „Pawn hearts“, kde dominovala skladba „A Plague of lighthouse keepers“ dlouhá přes 23 minut. Navrhnul ostatním, že by mohli udělat něco podobného. Začalo to willow farm, kterou kompletně Gabriel vytvořil a skupina začala pomalu své výtvory slepovat, až z toho vznikla dle mého názor nejdokonalejší skladba všech dob – Supper´s ready. Řekl bych, že už v tomto albu se kapela více uvolnila, více si věřila a Hackett s Collinsem podali ještě lepší výkon než v Nursery Cryme. V tomto albu prakticky nenajdem jedinou chybu, jako celek je dokonalé do posledního tonu. Když se člověk rozhlédne kolem sebe a pustí si třeba Tarkus (ELP), kde dominuje ústřední skladba, říká si jaká je to nádhera. Ostatní skladby nejsou na takové úrovni a i přes to si člověk říká, jak jsou dobří. U Genesis je to však až do takové míry, že oni se nespokojí s dokonalou 23 minutovou skladbou, ale udělají dokonalý i zbytek. To je to co na nich hodně obdivuji. Každý ton je promyšlený, není tam žádná vata. Peter Gabriel zde podává vynikající výkon, zpěv vlastně beru jako další hudební nástroj, který dává skladbám také melodii. Napsal veškeré texty do Suppers ready. Mike Rutherford se opět na basové kytaře znatelně zlepšil. Tony Banks, hlavní sound skupiny je jako vždy excelentní. Steve Hackett se předvedl ještě více než předtím a Phil Collins také nezaostává. Zkrátka a dobře, tohle už je kapela plně nažhavená a připravená dělat ty nejlepší věci i z technického hlediska. Trochu rozberu jednotlivé skladby:

1) Watcher of the skies: skladba začíná táhlým melotronem, na který zvolna naváže basovka vytvářející opakující rytmus. V této skladbě velmi vnímáte basu, která zde tvoří kostru. Člověk má pocit, že letí někde v noci nad lesem a pozoruje oblohu a do toho Gabrielův zpěv. Vynikající otvírák, nedám na něj dopustit.

2) Time Table: nádherná klavírní skladbička, velmi přehlížená a to neprávem. Začíná to zvláštní klavírní částí, poté se rozjede klavír ve stejném rytmu, ozve se znatelně basa a skladba se dostává do refrému, Gabriel zpívá o středověkých časech, o králích apod. Po zajímavém refrému, kde se Gabriel ptá proč, Banks zahraje neskutečně krásné dětské piánko se zpětnou vazbou Rutherfordovy basy. Opět se zde ukázala genialita Bankse. Skladba je to trošičku jednodušší a krásně pohádková.

3) Get them out by Friday: pro mnohé možná méně stravitelná skladba, kde se vyřádil hlavně Gabriel. Skladba se mění z rázných kláves až po tiché pasáže jen s kytarou, naléhavým zpěvem, zvláštní temná, ale i rázná skladba. První pasáž je spíše živější a ve druhé se skladba táhne zvláštním temným Gabrielovským rytmem, je to jedna z nejobtížnějších skladeb, musí se to víckrát naposlouchat než skladby ostatní.

4) Horizont: krásná skladba od Hacketta na akustickou kytaru, člověk má pocit, že někde vytéká pramen ze země.

5) Suppers Ready: nejlepší skladba co jsem v životě slyšel. Je řada skladeb dosahujících přes 20 minut od různorodých interpretů. Avšak za celou dobu jsem zatím neslyšel skladbu, která by byla takřka dokonalá, která by nebyla bez nějaké té vaty. V této skladbě se člověk celých 23 minut prostě nenudí, obsahuje několik pasáží, všechny nástroje dokonale do sebe zapadají, Gabriel udělal výborné texty. Nedá se to vyjádřit slovy, tohle si prostě musí každý poslechnout sám a pak mu dojde jaká je to geniální skladba.

*****

» ostatní recenze alba Genesis - Foxtrot
» popis a diskografie skupiny Genesis