Tangent / The Music That Died Alone (2003)

Muzika, která zemřela osamocená. Název docela vystihuje hudbu samotnou. Tangent se nesnaží o nějaké ultraprogresivní pojetí a dá se u nich vysledovat hodně inspirací starými kapelami (nejen "přiznané Cantenbury, ale třeba i ELP) O to je ta hudba uvolněnější, a uvolněnost je někdy vlastnost, která modernímu artrocku trochu chybí. Naprosto unikátní hra Czorsze s Reingoldem (The Flower Kings) spojená s snivým saxofonem starocha Jacksona z Van Der Graafů. O jazzové hudební plochy tady není nouze. O to víc překvapí, když na vás třeba hned v druhé skladbě vybafne trojhlasný refrén, který si budete zpívat ještě po cestě tramvají.
Radost z muziky, abychom nesklouzli k nadhodnocování dávám 5/5.

» ostatní recenze alba Tangent - The Music That Died Alone
» popis a diskografie skupiny Tangent