Recenze

Uriah Heep / Sonic Origami (1998)
Sonic Origami bych nazval mírným experimentem v mezích Uriah Heep. Úmorně dlouhá kolekce celkem rozmanitých skladeb z nichž mě nejvíc baví Only The Young, Across The Miles, Golden Palace a Sweet Pretender. Uriáši se nikam neženou, skladby jsou spíše pomalejší a snaží se zuby nehty držet stylových refrénů a několikahlasých sborů. Jenže to jim už asi málokdo v devadesátém osmém "žere". Většinový hudební (rockový) vkus už dávno jede po jiných kolejích a Uriah Heep poletují na konci vlaku, jako malá stará drezínka. Po této desce zřejmě uznali, že lidi stejně zajímá víceméně jen jejich stará klasika a tak "pouze" koncertují a vydávají různé živáky, jak akustické, tak elektrické. Letos prý Uriáši nabídnou po letech novou studiovku. Těším se a bojím.
» ostatní recenze alba Uriah Heep - Sonic Origami
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep