Blue Effect / Meditace (1970)

První album Blue Effectu je ve znamení bigbítu konce 60.let a nemá tedy s progresivním rockem zas až tak moc společného. Původní koncept alba ovšem počítal s tematickým propojením celé první strany pomocí textů Jaroslava Hutky. O čem to mělo být nevím, faktem je, že Hutkovy texty nebyly patrně z důvodu tlaků shora použity a pokud vím nebyly nikde publikovány.

První strana je plná opravdu dobrých písní s vkusným doprovodem orchestru: monumentální Píseň lásky se sborem, Blue Effect Street s tehdy módním sitarem, kterou skupina hraje i na současných koncertech, rychlý Stroj na nic a závěrečná instrumentální verze slavného Slunečného hrobu. Zbytek alba obsahuje bluesovější písně (Little Girl, Blues About Stone - pro mě asi nejslabší články tohoto alba) a dále na albu moji nejoblíbenější trojici skladeb Deserted Alley a především skvěle vystavěné Rainy Day (vynikající tvrdší skladba, podle mě na původním LP nejlepší) a Where Is My Star.

CD reedice obsahuje kromě základního alba i první singl a EP Blue Effectu a anglickou verzi Blue Effect Street - White Hair pro exportní verzi Meditace - Kingdom Of Life. To samozřejmě zahrnuje klasickou verzi Slunečného hrobu a další výbornou skladbu I Like The World, cover verzi standardu I've Got My Mojo Working.

» ostatní recenze alba Blue Effect - Meditace
» popis a diskografie skupiny Blue Effect