Dream Theater / Live At Budokan (2004)

S Dream Theater jsem začal asi před 3 měsíci a je to ještě krátká doba, abych si troufnul popsat nějaké album, i když už mám své favority, některé písně nebo určité melodie mi uvízly natolik v hlavě, že si je pobrukuji když jdu třeba po ulici. Tahle muzika se odkrývá postupně a pomalu i když některé pecky mne chytli hned napoprvé( Pull, SDOIT, Octavarium...)

Nikdy jsem neměl problém s tím, že chvílema skoro až kopírují. Nevadilo mi to. Není na nich nic originálního ale oni mě fakt bavěj čím dál víc.
Musel jsem si pořídit nějaké dvd, abych viděl jak to kucí hrajou a jakou mají šou.Stálo mě nějaký ten peníz, ale nelituji(furt lepší než za cigára-3měsíce nekouřím a tak si to občas vynahradím nějakou tou mjuzikou:) kdo nekouří, ušetří

No i když třeba Myung udělá za celý tři hodiny asi tak tři kroky(možná čtyři, teď přesně nevím) a Petrucci jen kejvá hlavou nahoru dolu, s nohou opřenou o kovové bedny a když se mu povede sólo, zvedne ruku a přihlásí se k němu a prakticky jediným šoumenem je Portnoy, i tak je to pro mne podívaná.
Mám rád přesně takové živáky, kdy se nikam nespěchá a muzikanti mají čas předvést co umějí a přitom zahrát pěknou řádku pecek.

Byl jsem opravdu překvapen jejich nástupem na scénu. Perfektní zvuk, obraz, dobře vypadající pódium. v prvních okamžicích mi bylo jesné že hlavní hvězdou bud Portnoy. LaBrieho nástup byl také excelentní a i jeho hlas mi tu sedl. Rudess mi přijde jako docela sympaťák, kterej se pořád hrbí a ksichtí za klávesami.
Ano, instrumentální výkony všech mi brali dech. Nejvíce asi Petrucciho, jelikož ke kytaře mám nelblíž.
Úvodní tři palby mne teda dostaly. Předvedli v nich bombastické improvizace (v tom já si teda libuji mňami mňam) a zběsilé tempa. Balada Holow years je na albu pěkná, ale tady je perfektně vygradovaná díky panu kytaristovi. Jo tohle ten chlapík asi umí perfektně. Instrummedley bylo něco pro mé uši i oči něco neskutečného když jsem to viděl poprvé.
Stream Of Consciousness jsem si užil parádně!
Závěr je pak ohromující a musím říct, že jsem se vydržel celé tři hoďky koukat jen na ně bez nějakého pomyšlení, co u toho budu dělat a tak. Neniudil jsem se, bavil jsem se, byl jsem nadšen. Nádherné, pro mne stavěné na míru! Kluci já se do vás asi zabouch:)

Na tomto dvd mi přijde (mám ho teprve o něco déle než měsíc) vše perfektní a bez chyby a stalo se mým jedmím z nej dvd v mě sbírce vedle Ledzep, P. Gabriel, Pulse, sada Queen

Pefekt! Excelent! ....bla,bla...prostě pořád z něj uchcávám. A to mi každým dnem přijde score(za další měsíc nekouření) Nemohu se dočkat!

» ostatní recenze alba Dream Theater - Live At Budokan
» popis a diskografie skupiny Dream Theater