Thin Lizzy / Thin Lizzy (1971)

Thin Lizzy patří mezi moje nej hard-rockové kapely a Phil Lynnot je snad nejlepší frontman, jakého si jen taková kapela může přát. Docela by mě zajímalo, kdybych začínal s touhle deskou a nikoli s Jailbreak, jestli bych pak Thin Lizzy zařadil mezi své oblíbence.

Debut těchto Irů není nijak zásadní záležitost, dokonce mi místy přijde, že kapela tak trošku tápe. Ano, jsou to bezesporu dobří muzikanti a neřekl bych, že si na hudebně hodně odkrývajícím power-triu vylámali zuby, přesto tahle deska na mě velký dojem nezanechala.

Mám z Thin Lizzy spíš dojem, že pánové nastřelili pár dobrých nápadů (např. Dublin, Return of the Farmer's Son, Things ain't working out down at the Farm) a pak to nějak tak doplácali na téměř hodinovou stopáž. A to podle mě neměli dělat, protože deska jim moc dohromady a nedrží a absence výraznějšího singlu ji posouvá do kategorie "kolem proplouvající šeď". Těžko říct, jestli by jim zkrácení na něco přes půl hodinu pomohlo.

Bohužel ani sympaťák Lynnot mi nepřijde tak hvězdný jako na pozdějších deskách a místy vskutku důmyslně vrstvené kytarové orgie Erica Bella celkové vyznění deska zcela nezachrání.

** - Z mého pohledu zas jeden hledačský debut, který mě nějak zvlášť neoslnil. Takže zpět k Jailbreak :)

» ostatní recenze alba Thin Lizzy - Thin Lizzy
» popis a diskografie skupiny Thin Lizzy