Who, The / Tommy (1969)

No, první album, které jsem od nich měl. Začínal jsem s nimi asi před rokem. Do té doby jsem znal pár jejich pecek (My Generation, Who are you...) a to mi stačilo. Věděl jsem i o Tommym, ale pořád jsem odkládal bližší setkání, poněvadž mě naplňovaly jiné objevy, které mne lákaly více (Rush, Yes, Genesis...)
Pro mne to je sice méně "promakaná" a "vypiplaná" hudba, než u předchozích kapel a i Pete se mi nikdy nezdál tak excelntní jako třeba steve Howe, ale postupem času mi uvízly některé melodie v hlavě, a říkal jsem si "hergot, kde jsem to slyšel?" To mne nutilo se vrátit k dalšímu a pozornějšímu poslechu alba.
Mezi tím než jsem se začal prodírat pozorněji touto operou, naposlouchal jsem si hitové Who´s Next a přišel jim na chuť, teda přesněji řečeno Petovi na chuť. Keith Moon, to jméno abych neznal (olověný Zeppelin), a jako bicman, to byl teda třída. Už jen při poslechu jde poznat, že je to Pán magor (myšleno v hodně dobrém). Roger se mi taky hlasově zamlouval a basáky málokdy vnímám. Ale ten Pete... tam pořád něco drhne, žádný sóla...ale mě se to začíná líbit!
Už úvodní Overture vysype fakt haldu melodií...skoro bych opsal předešlou recenzi. Ale pár chvil bych tu vyzdvihl: 1921, Sparks, Pinball Wizard...ale především se musí tato kompozice poslouchat jako celek!
Pete je především výborný skladatel a výborný šoumen, podle mne hlavní zbraní the Who jsou živá vystoupení a především šílenství kytaristy a bicmena! Tam se dá pořád na ně koukat a neomrzí.
Tommy: i když nerozumím textu, po hudební stránce je to velmi bohatá koláž, plná chytlavých melodií a pro mne zatím nej této kapely. Super album

» ostatní recenze alba Who, The - Tommy
» popis a diskografie skupiny Who, The