Recenze
Comus / First Utterance (1971)
Přítmí se tiše přelévá mým pokojem a z reproduktorů vyvěrá potemnělá zloba, která vyplňuje i poslední kout. Znepokojivé vokály jako z očistce, tančící flétna, blouznící housle a atmosféra příjemná jako dostaveníčko pod gilotinou. Takový je Comus.
Nikdy jsem se s něčím podobným nesetkal, Comus snad ani nemůže být napodoben, protože mi nepřijde, že by něco tak zvláštního dokázalo stvořit vícero kapel.
Snad někde v pozadí cítíte avantgardní podivné skladby raných T.Rex, ale tentokrát si s vámi nehraje veselý hippie nadopovaný LSD, ale šílenec, který se nebojí se rozmáchnout do hudební šíře ve stylu King Crimson a místy i Pavlov's Dog (to bude asi tím zpěvem ve stylu mňoukající kastrát, něco mezi Bolanem a Surkampem).
Není to deska pro každého, musí na ní být nálada a hlavně povaha. Já, jakožto fanoušek divné a obskurní muziky, se při poslechu jenom tetelím blahem.
Pro mě první velký objev roku 2008.
» ostatní recenze alba Comus - First Utterance
» popis a diskografie skupiny Comus