Comus - First Utterance (1971)

Vzpomínám si, jak jsem před lety u kamaráda (sběratele hudby všeho druhu) poprvé slyšel skladbu "Diana". Zpočátku jsem měl pocit, že se na mě valí něco neurovnaného, za každou cenu jiného. Nedokázal jsem ale přestat poslouchat a než píseň dozněla, jako by se jednotlivé "nahodilé" motivy samy srovnaly do smysluplného tvaru. Začalo mi to dávat smysl. Takto mě kdysi zaskočili třeba Värttinä, dnes mí oblíbenci.

Jak je příhodné v hudbě nikam nespěchat (nastane-li ta správná chvíle) a nechat v ní přítomné emoce vylít se z břehů volně do posluchačova prostoru, dokazuje zahloubaná "The Herald", ve které je vzrušená vokální nálada dobarvována dráždivými doteky akustických nástrojů. Ostinátní, stále se vracející figura kytary je harmonicky a velmi zlehka zahušťována neakordickými, jakoby "vychýlenými" tóny zpěvové linky zpěvačky Bobbie Watson - vzniká tak zajímavé pnutí. V kontrastní pasáži prostor zcela opanuje jediná akustická kytara a je všude a všude je jí plno. Zvolnění a nástup flétny a violy působí velmi náladotvorně, hudební obzor ztratí jasnou konturu a čas běží pomaleji... pak se vrací úvodní sekvence s hlasy tentokrát o něco pevnějšími.
Změna: muzika se dala do silného pohybu, krouží kolem nás, je plná pohansky drsné něhy a mnohem sebevědomější (Roger Wootton je úžasný) - to je "Drip Drip". Opět zní jen akustická kytara a perkuse a je to tvrdé. Když se zvolna přidá baskytara, fragment mizí a přerůstá do útržkovitých, elektrizujících vokálních frází. Jeden z vrcholných okamžiků alba.
Ale nic nekončí, "nekonečně" silné motivy a figury nabízí hned následující "Song To Comus" se synkopovanými údery doprovodné kytary a neklidným basem; když zvukový účinek dosahuje vrcholu a vše graduje, přijde - střih a prudké ztišení. Skladba ale opět vyrůstá sama ze sebe, podmaňuje si prostor a prudce se kymácí, harmonie to jen dotvrzuje nervním střídáním vedlejší akordů (a ke zvýraznění účinku je tu pořádná špetka houslí).
Po nezvyklém úvodu "The Bite" kapela skladbou postupuje rázně dál, tentokrát výrazně opřená o basovou plochu vespod, vokály mají chvílemi kánonickou formu a prostor dostává i flétna, harmonie budí dojem masivního špalku, se kterým se nedá hnout a přitom se vždycky jakoby nedopatřením rozsype do dalších zvlněných motivů.
Nejkratší "Bitten" je hra s kontrasty a domnívám se i s principem náhodných souzvuků; když je nejtižší, neochvějně exploduje.
Závěrčná "The Prisoner" zpočátku přináší relativně klidnou dvouakordovou harmonii s umíněnou basovou linkou, která si "vede svou", a šibalsky uhýbající housle v přiznávkách - zpěv je rozvážný, alespoň po určitý čas, než se objeví další návaly napětí: v ten okamžik je Woottonův projev velmi vzrušený, nervní, sólo se mění ve vícehlas a získává exoticky znějící průběh, tomu odpovídá i "rozklepané" tvoření tónů. Zklidnění ve druhém oddílu písně má tentokrát podivný psychovýraz. Úplné finále obstárává strhující zpěv a pak jen panoramatické echo hlasů a poslední střih. Ticho. Je po všem.

Skvělá nahrávka a důkaz toho, že k dosažení tvrdě (energicky) znějící hudby není potřeba mimořádné zvukové agresivity. Pokud jsou nápady a potřebné instrumentální a vokálně-výrazové schopnosti, i ze zvuku akustické kytary, houslí, flétny, baskytary a lidských hlasivek se vám budou nafukovat nohavice.
Autorem krásné kresby na titulce je sám Roger Wootton.
reagovat

pito63 @ 05.01.2013 10:12:47
Čítam samé pochvalné recenzie na tento album. Ešte som nemal česť vyskúšať kapelu Comus, v blízkej dobe sa to pokúsim napraviť...
Danny, vďaka za pekné čítanie!

...Na druhej strane ma prekvapuje "Nula" pri druhej platni. To je taká slabá?

hejkal @ 05.01.2013 10:17:54
pito63 - no, som zvedavý, čo na toto povieš... Je to presa len iná šálka kakaa. Druhý album som nikdy nepočul, aj tento som si kúpil iba zo zvedavosti. Že je to geniálna šialenosť, ma potešilo. :)

Voytus @ 05.01.2013 14:26:06
Ha! Další nakažený :-). Dvojka je dost jiná, nejsou tam housle, zato fagot (na alternativní scéně všudypřítomná, jináč ne moc známá Lindsay Cooper) a bicí. Zní to o něco normálněji. Obě alba - s bonusy - vyšly v reedici na 2cd v roce 2005 >> odkaz
Před lety jsem to koupil za 350,-, nyní jsem šťastným majitelem vinylu First Utterance i s maxisinglem Diana (je to samozřejmě reedice). >> odkaz
Stejně tak vlastním i poslední piture disc Out of the Coma >> odkaz
(zatím nejdražší LP co mám ve sbírce)

luk63 @ 05.01.2013 16:10:39
COMUS je pěkná divočina pouze pro odvážné :-) LP "To Keep From Crying" mi připadá trochu přístupnější, než jednička. Rád mám ale obě alba stejně. Comus jsem poznal díky PB a jsem tomu rád. Koupil jsem si výborný komplet "Song To Comus" na 2CD a nelituju.

Danny @ 05.01.2013 16:30:55
pito63: děkuju za reakci! Všechno důležité kluci napsali: "dvojka" víc staví na pravidelnější rytmice, debut na akustických plochách a určité systémové nepravidelnosti, basové figury jsou na "dvojce" výraznější a rytmika nedovolí hudbě, aby se bezcílně rozkutálela jako na "First Utterance". "To Keep From Crying" = všechno je přehlednější a urovnanější, emocionální výboje nejsou tak expanzivní, ale je to jen jiné, ne výrazně horší - pořád je to výborná hudba. Skoro mě napadá, že bys mohl začít albem "To Keep From Crying". což je takový "úvod do studia..." a pak zkusit, co s tebou udělá debut. Dej vědět, jak to dopadlo a dík.

Voytus: závidím!

pito63 @ 05.01.2013 18:16:17
Vďaka všetkým za doplňujúce informácie! Nebránim sa prekvapeniam, určite skúsim, ale chce to vhodný čas. Ja na YouTube okamžite klikať nebudem, musí byť chuť a nálada. Dám vedieť, ako som dopadol.

pito63 @ 17.01.2013 14:56:10
Našiel som si čas a otestoval túto nahrávku. Dal som si to dvakrát a hoci druhý pokus dopadol lepšie, nie je to hudba pre mňa. Nemám z toho žiadny pôžitok, radosť, skôr opak je pravdou. Nevadí, každému všetko sadnúť nemôže.
Ďakujem!

Danny @ 22.01.2013 16:07:47
pito63: dík za zprávu - jak jsi napsal, každému sedí něco jiného a určitě to nemá cenu poslouchat "na sílu". Možná časem vyzkoušej "To Keep From Crying", to je vlídnější, ale třeba to dopadne stejně.

pito63 @ 23.01.2013 08:32:44
Danny
Aj ja ďakujem za korektný prístup! Určite si nájdem čas a skúsim "To Keep From Crying".

northman @ 19.12.2017 08:43:14
Výborně napsaná recenze na vynikající hudbu. To co je na albu je naprosto mimo škatulky. V jádru folk, který každý nevstřebá, výborné instrumentální výkony. Vůbec jsem nevěděl o úžasné kapele jménem Comus.

Jedno z nejoriginálnějších alb v historii progresivního rocku/folku. Když jsem ho poprvé poslouchal, ještě jsem ho nevstřebal, ale ta originalita tam už byla okamžitě, zaujala mě tak, že jsem to poslouchal dokola až jsem tomu propadl. Mám moc rád flétnu, akustický kytary, k tomu ta temná a agresivní atmosféra. To ani nemluvím o textech, které stojí za překlad. Ty občasný falešný tony mi připomínají Faust. Jak tu bylo řečeno, ve skladbě Prisoner to krásně podbarvuje atmosféru psychický poruchy. Nemůžu jinak než dát 5*.

Navíc je neuvěřitelné, že se kapela v roce 2008 dala zase dohromady po 35 letech. Ještě před tím se to zdálo jako absurdní. Příští měsíc vyjde nové "skoro album" (3 nové skladby a nikdy nevydaný živák The Malgaard Suite z roku 1972). Což byl v podstatě materiál na další studiovku a tenkrát z toho sešlo. Úvodní skladba Out of the coma je skvělá, možnost poslechu na youtube. Už aby to vyšlo !
reagovat

hejkal @ 05.03.2012 10:18:19
Ahoj, Titan, ty si tu bol kedysi dávno, všakže? Nevydaný koncert ma zaujal, vďaka za informáciu, budem sledovať.

Voytus @ 05.03.2012 11:01:34
Titan: Objednáno! Neodolal jsem >> odkaz

Borek @ 05.03.2012 12:20:46
V květnu 2011 vyšel i reunionovej živák East of Sweden - Live At Melloboat Festival '08. Na CD vydal Gnostic Dirt (Dirter Promotions), u chystaného titulu Out of the coma to zatím vypadá jen na vinyl.

PaloM @ 05.03.2012 17:34:12
Práve počúvam začiatok 2CD Song To Comus, remaster má perfektný zvuk. Muzika ma zaskočila, nebol som pripravený. No, to je nádhera, tie ženské vokály. Som vďačný za objav Comusu !

Titan @ 09.03.2012 12:34:39
hejkal: pravda, to jsem stále já, říkal jsem si, že bych zase měl občas napsat nějakou tu recenzi. Určitě sleduj

Voytus: paráda ! Jsi šťastnej člověk, že ještě vedeš vynily, taky mě to láká se k nim zase vrátit. Jen škoda, že je to tak drahý. Určitě to bude stát za to, koukal jsem, všude píšou o 16.dubnu, takže se to blíží. Tady je už dokonce vidět stopáž, a jinak jsem koukal, velmi povedený cover v duchu First Utterance.
>> odkaz

Borek: jo to byla paráda, v době jejich návratu před 4 rokama. Já si tenkrát nechal poslat s kámošem od nich plakát s podpisama kapely a tričko s first utterance obrázkem :-)

Palo: super, další fanda Comusu, není nás mnoho, buď to Comus miluješ, nebo je pro tebe neposlouchatelný

Titan @ 09.03.2012 17:53:59
btw. Kdo máte rádi Comus, přidal jsem na progboard kapelu Spirogyra, je Comusu podobná, např. skladba Island je jak klon.

Přítmí se tiše přelévá mým pokojem a z reproduktorů vyvěrá potemnělá zloba, která vyplňuje i poslední kout. Znepokojivé vokály jako z očistce, tančící flétna, blouznící housle a atmosféra příjemná jako dostaveníčko pod gilotinou. Takový je Comus.

Nikdy jsem se s něčím podobným nesetkal, Comus snad ani nemůže být napodoben, protože mi nepřijde, že by něco tak zvláštního dokázalo stvořit vícero kapel.

Snad někde v pozadí cítíte avantgardní podivné skladby raných T.Rex, ale tentokrát si s vámi nehraje veselý hippie nadopovaný LSD, ale šílenec, který se nebojí se rozmáchnout do hudební šíře ve stylu King Crimson a místy i Pavlov's Dog (to bude asi tím zpěvem ve stylu mňoukající kastrát, něco mezi Bolanem a Surkampem).

Není to deska pro každého, musí na ní být nálada a hlavně povaha. Já, jakožto fanoušek divné a obskurní muziky, se při poslechu jenom tetelím blahem.

Pro mě první velký objev roku 2008.
reagovat

Voytus @ 20.01.2008 14:28:40
Před nedávnem se Comus dali znovu do kupy a budou hrát na některých letních festivalech, tuším, že snad ve Švédsku. Těžko se tam dostanu, ale nemůžu se dočkat recenzí.

Tihle folkaři asi jednoho večera u táboráku snědli nějaké zákeřné houby a rozhodli se do své tvorby vložit co nejvíce zla.
Už obal vypovídá o tom, že tohle nebude žádná sranda. Zmučený výraz tvora na přední straně připomíná obal první desky King Crimson. Nepřipravený posluchač může při střetu s touto deskou vypadat podobně.
Úvodní rozladěná Diana asi nejlépe ukazuje o čem Comus je. Akustické kytary, bonga, flétna, housle. Ale všechno tady zní jinak, než jste zvyklí. Hlas Rogera Wootona připomíná Rogera Chapmana z Family (a na dobových fotkách připomíná Frippa z období Red). Zpěvačka Bobbie Watson zase Gilli Smith z Gongu, to hlavně tím, jak doplňuje sólový hlas.
Její hlas nás provází druhou, nejjemnější písní The Herald, která je plná zajímavých akustických ploch, ne nepodobných třeba takovým Opeth.
Třetí Drip drip je návratem k syrovosti první písně. Zpěvák předvádí své hlasové možnosti, pod ním jsou tvrdé, sekané kytary a divoká bonga, atmosféru dotváří ženský vokál a housle. Tanec pohanů okolo ohně až do bezvědomí, po lese běhají nebezpeční mystičtí tvorové a vy se jen bezradně rozhlížíte v očekávání smrti.
Song to Comus mám nejraději. Melodicky nejčitelnější, klidné pasáže střídají divoké, opět hrůzostrašné housle a Tullovská flétna.
Následující The Bite je o věšení křesťanů, Bitten je zvukovou koláží ve stylu King Crimson.
Když v poslední písni The Prisoner začne Wooton zpívat o tom, že byl na léčení v psychiatrické léčebně, docela mu to díky podivně vykolejené melodii věříte a dokážete tak snáz pochopit ostatní texty o vraždění, znásilnění, násilí...psané ještě k tomu velice surově a přímě, že by se kdejaká blackmetalová kapela mohla přiučit.
Deska končí opakováním slova insane (šílený), které lítá asi půl minuty z repráku do repráku.
Zlá deska, ale pokud se do ní dostanete, těžko se od ní odvyká.
Avantgardní acid folk, na tehdejší dobu asi silné kafe, dnes velmi pozoruhodná záležitost. Jelikož neznám podobnou desku, nemůžu jinak, než za plný počet.
reagovat

Grtek @ 09.01.2008 19:08:06
Nemůžu než souhlasit. Ještě dodám, že temnost atmosféře dodává často dost falešný zpěv Bobbie Watson, i přes to je však toto album naprosto skvostné.

cantona @ 09.01.2008 22:45:53
Voytus - V com konktretne ten obal pripomina obal King Crimson? Nevidim tam nejaku extra podobu. Ked budes mat cas, mozes ozrejmit...

Voytus @ 10.01.2008 11:45:39
Cantona:Beru to spíše ve spojení s muzikou. Obě kapely jsou na svých debutech dost temné. Nebo takhle: Vidíš obal a něco od toho očekáváš a u těchto kapel se jen těžko spleteš. Tak se mi to takhle spojilo. Jasně, občas se může objevit asociace, která nikomu jinému nemusí dávat smysl.
Ale to neznamená, že bych měl důvod napsat, že mi Černé album od Metallicy připomíná Bílé dvojalbum Beatles:-).
Šlo tam spíš o podobnou náladu nahrávky, takže je to o muzice, o obalu ani tolik ne.

Doufám, že se to dá pochopit...

Výzva pre všetkých originalitu hľadajúcich progfandov - Je tu Comus!

Nie som veľký obdivovateľ folkovej hudby, mám rád, keď rockeri využívajú folkové motívy, ale s mierou. Celá škatuľka folk prog mi pripadá trošku násilná (hlavne, keď sa do nej zaraďujú skupiny ako Fairport Convention, Pentagle a pod., ako je to na progarchives). Takisto Jethro Tull je len s veľkou toleranciou folk rock... Ale predsa len existuje jeden nefalšovaný folk progový album. Ak by to ešte náhodou nebolo celkom jasné, hovorím o First utterance.

Spĺňa škatuľkovanie ako folk, celý album je v podstate akustický. Dominuje akustická gitara, husle a vokál. Ibaže, pochybujem, že existuje ešte jeden tak originálny, temný, zlovestný, psychedelický a šialený album, ako tento. Sound je akusticky drsný, skladby originálne, inštrumentálne výkony...magorské. Kto by očakával Meet on the ledge, musí byť nevyhnutne sklamaný.

V jednej recenzii na progarchives tento album niekto prirovnal k tomu, že keby chcel Fripp a King Crimson robiť folk, znelo by to takto. Osobne som presvedčený, že je to najvýstižnejší popis albumu.

Aha, 5 hviezdičiek, pretože toto je unikát.
reagovat

First Utterance by se dal popsat jako akustický art rock. Abych to přiblížil, někde jsem četl, že je to, jako kdyby Jethro Tull potkal Gentle Giant, Focus a rané King Crimson. No já nevim, každopádně jedinečná směsice, žádná kopie. Diana je houslemi pěkně podbarvená skladba. Textům při poslechu moc nerozumím jinak jsou hodně o násilí např. Drip Drip je hodně „psycho“, každopádně The Herald je nejsladší počin z celého alba. Příjemná akustická kytara tvoří celou kostru do toho hrají pěkně housličky s flétnou. Píseň je o příchodu dne a ústupu tmy, která reprezentuje zlo. Nádherné ženské vokály, vynikající kousek. Ostatní jsou rovněž instrumentálně vytříbené, ale zrovna si je nemohu v paměti vybavit. Comus je poslechově hodně originální, každému se to líbit nemusí. **** stáry.
reagovat