Recenze
Muse / Origin of Symmetry (2001)
Sice nepatřím mezi neuvěřitelnou masu uctívačů téhle kapely, ale zřetelně si pamatuji, když jsem tuhle desku uslyšel poprvé a s nadšením ji sjížděl dokola.
Muse jsou totiž pekelně chytlaví. Masivní elektro-kytarové riffy, které se kulí do klavírních eskapád, rozryté lkající Bellamym, který dovede v pravou chvíli zaškrtit svůj hlas a co by jinde možná znělo divně, tady zní parádně.
Osobně mám nejraději prvních šest skladeb, hlavně Citizen Erased, to je naprosto nehorázně dobrá skladba s působivými přechody. Další songy už mi tak trochu splývají a prostě tolik nechytají, neberou nebo tak něco. Uměleckou a posluchačskou hodnotu jim však ani omylem neubírám.
Jak jsem již řekl, Muse zas tolik neposlouchám, ale frekvence s jakou se Origin of Symmetry vrací do mých repráků svědčí o tom, že se jedná o dílo, které by člověku, který chce být v obraze o současné rockové scéně, nemělo uniknout.
» ostatní recenze alba Muse - Origin of Symmetry
» popis a diskografie skupiny Muse