Muse - Origin of Symmetry (2001)

Docela nechápu a zároveň chápu masový zájem o tuto kapelu. Tato kapela má instrumentálně dobré pasáže, ale také pasáže, kde to instrumentálním uměním moc neoplývá, a nebo se jednotlivé nástroje dost ztrácí (hlavně refrény mnoha skladeb, kde se mlátí do kytary a staví se jen na zpěvové melodii).

Já, jakožto posluchač klasického 70s progrocku, na této kapele vidím zajímavé hlavně to, že vnesla prvky tohoto stylu do moderního komerčního stylu - alternative (indie) rocku (což považuji za masově nejrozšířenější rock této doby, který já osobně moc nemusím).

V druhé a třetí skladbě mě přestal bavit ten klavír, protože se neustále hrály v různých formách stupnice, které se učí v prvním ročníku na ZUŠ (to ale lze vidět i u známých kytaristů této doby). Ale to je jen taková vsuvka o vsuvkách.

Skladbu Plug in Baby jsem slyšel už dříve a považuji ji za nejznámější z alba – ano, také mě velice zaujala zpěvová melodie a kytarové intro (právě tyto faktory ji činí mainstreamově úspěšnou), ale instrumenty v refrénu jsou typicky alternative rockové, kdy se mlátí do kytary a do toho zpívá chytlavá melodie. To stejné ve skladbě Citizen Erased, která přichází hned potom.

Co ale chci pochválit ze všeho nejvíc, tak to je velice působivý a živý vokální projev zpěváka Matta Bellamyho.

Jako nejzajímavější a nejlepší skladby tohoto alba považuji New Born a Dark Shines. Tyto skladby si s chutí poslechnu znovu. Také cover Feeling Good je dost povedený.

Tomuto albu dám tři hvězdičky. Jestli je tohle jedno z vrcholových děl moderního progressive rocku (post-progressive rocku), tak se tím akorát prohlubuje moje nechuť k vývinu hudebních žánrů. Na tuto kapelu bych se ale rád podíval naživo kvůli pódiovým efektům.
reagovat

Ojinek @ 24.08.2011 00:46:38
Dlouho jsem se ale rozhodoval, jestli dvě a nebo tři. Nakonec jsem zaokrouhlil průměr z těchto dvou čísel. Moc ale nemám chuť si toto album poslechnout, jakožto celek, znovu.

Deadmonkey @ 24.08.2011 07:46:25
Nevím, jestli se toto dá klasifikovat jako prog rock. Vím, že to tak uvádí třeba wiki, ale toto je fakt spíš ten alternative rock míchnutý ohleděnými postupy odjinud. Ale podle mě nejsou progrockové ani skupiny, které v 21. století hrajou to co Genesis. To není žádná progrese.

merhaut @ 24.08.2011 08:00:51
Takzvaný progrock je jen zastřešující, do značné míry "všeobjímající" a matoucí pomocný termín, který se musí pomalu při každém užití dovysvětlovávat, co tím chtěl ten který básník říci.

I proto mám raději pro hudbu typu Genesis, Yes apod. a jejich pokračovatele označení artrock, ten je nadčasový a zřetelný.

PaloM @ 24.08.2011 10:19:28
Je dobre, že si pripomenul Muse, ja som ich spoznal cez DVD Hullabaloo. Tiež som ich bral ako alternatívny rock, koketujúci s popom a s neoprogom majú ťažko niečo spoločné. Ale inak príjemné spestrenie, no už ich vývoj nesledujem.

Ojinek @ 24.08.2011 12:32:50
PaloM, nemyslel jsem neo-prog, ale post-prog :-) To je komerční styl, který se stal populárním v tomto století.

aselzesarp @ 25.12.2014 10:56:46
"V druhé a třetí skladbě mě přestal bavit ten klavír, protože se neustále hrály v různých formách stupnice, které se učí v prvním ročníku na ZUŠ "
Můžeš mi tohle nějak upřesnit? Zaprvé si nemyslím, že zrovna Muse, kteří jsou z moderních kapel snad nejmíň líbiví a nejvíc komplikovaní, by tohle dělali.

Zadruhé i kdyby, co je na tom špatně? Nesestavili náhodou Beatles ty nejgeniálnější melodie z naprostého minima? A není právě to ta největší genialita - bez hudební průpravy složit geniální skladby, doslova "uplést z hovna bič", jak se říká?

aselzesarp @ 25.12.2014 10:58:57
A nezlob se na mě, ale zrovna v takové Space dementia, což je třetí skladba, mi ten klavír připadá naprosto úžasný. Popírat to znamená stavět se zarputile do pozice "starý prog je to nejlepší, co kdy lidstvo vymyslelo, tyhle dnešní kapely stojí za prd, už to není, co bývalo, blabla".

Jedna z najrespektovanejsich britskych kapiel si tymto albumom upevnila silnu piziciu nielen v Britanii ale v celom svete. Album otvara najlepsia piesen na albume New born (stala sa aj titulnou skladbou jedneho hororoveho snimku. Pocuva sa to v celku dobre, ale ako celok to na mna neurobilo velky dojem. Popri prvej skladbe ma este zaujala aj dvojka Bliss, alebo taka Plug in Baby, ale inak sa k tomuto pocinu velmi nevraciam. aj tak si myslim ze to nebudu vyhodene peniaze za zakupenie si Muse.
reagovat

Sice nepatřím mezi neuvěřitelnou masu uctívačů téhle kapely, ale zřetelně si pamatuji, když jsem tuhle desku uslyšel poprvé a s nadšením ji sjížděl dokola.

Muse jsou totiž pekelně chytlaví. Masivní elektro-kytarové riffy, které se kulí do klavírních eskapád, rozryté lkající Bellamym, který dovede v pravou chvíli zaškrtit svůj hlas a co by jinde možná znělo divně, tady zní parádně.

Osobně mám nejraději prvních šest skladeb, hlavně Citizen Erased, to je naprosto nehorázně dobrá skladba s působivými přechody. Další songy už mi tak trochu splývají a prostě tolik nechytají, neberou nebo tak něco. Uměleckou a posluchačskou hodnotu jim však ani omylem neubírám.

Jak jsem již řekl, Muse zas tolik neposlouchám, ale frekvence s jakou se Origin of Symmetry vrací do mých repráků svědčí o tom, že se jedná o dílo, které by člověku, který chce být v obraze o současné rockové scéně, nemělo uniknout.
reagovat

Bellamy, možná na druhém albu konečně pochopil, co mu jde víc jestli kytara nebo klávesy a zjisitl že to...jsou klávesy. S tím enmohu více než souhlasit, co se týká téměř vymírajícího klávesáckeho rodu, je Matt (pokud mu tak mohu říkat:) ) podle mě hancí silou nové generace.

Zvuk se oproti prvnímu albu poněkud odlišil, a to právě zařazením více klávesivých a pianistických kompozicí.

Album je to vynikající, jenže se může stát obrovským kamenem úrazu v budoucnu, to ukáže jen čas. Mám pro toto tvrzení jeden důvod, už na Black Holes and Relevations Muse použili jeden z motivů této desky a to z písně Dark Shines, takže se obávám , jen aby chlapci neměli problém s vymyšelním nové melodie nebo nového námětu.

Oproti první desce je docela výrazný i posun v hudebnickych schopnostech jednotlivých členů skupiny, hlavně Chris Wolstenholme se podle mě neuvěřitelně zlepšil, což je pro zvuk Muse naprosto výborné.

Abych se vrátil k hudebním nápadům - neuvěřitelně mě zaujal Screenager, který se dá považovat za prog největšího kalibru. Lehké navnadění Španělskými motivy a do toho najednou gradace, kterou uvádí Bellamy se zesílením hlasu a nejednou ohromné zeslabení a přechod ve snové elektornické zvuky...prostě krása.

Kdybychom měli hodnocení do 10 ta dám 9, ale že máme jen do 5, jsem nucen dát za 4, je mi to líto chlapci, ale možná v budoucnu mi příjde, že jsem vás podcenil, pokud se bude gradovat důležitost tohoto alba:)

4 hvězdičky - ****
reagovat

tak tohle je v případě britské kapely Muse zasadni album, aspon dle meho nazoru.Zavěrečná skladba jakoby umocnovala všechny předešlé a nasadila tomu jakoby nadlidské rozměry.Toto album je sestavene z tech nejlepšich skladeb,které na sebe chytře a pozvolna navazuji.Ja osobne mam na tomhle albu nejradši pisen Hyper Music,ze začatku zdanlivě neladici, pote vyborně rytmicky osvěžující, no takhle to snad umi jedině Muse.
reagovat

Asi všichni velmi dobře víte, co to je pocit neustálé touhy po něčem, pocit, kdy se střídají jedna emoce za druhou, vaše duše někde lítá a i zdánlivý moment klidu vystřídá náhlá bouře. Že ne? Tak to vše můžete najít na jedné hudební desce od Muse. Jemné piáno pomalu přechází do rychlého arpeggia, do toho vlítnou znenadání bicí a těžce nabustrované kytary. Nebo například na začátku zatěžkaný kytarový riff s lehkostí přechází do zcela klidné zpěvové pasáže. Ale i samotný zpěv dokáže být nervydrásající, ječící, nebo jen tichý a vyrovnaný. A to vše je navíc v dokonalé harmonii, jakpak by ne?

Nevím, jakou skladbu mám z této desky vyzdvihnout víc, a to nejenom proto, že o ní zatím pěji ódy,ale také proto,že všechny zapadají do jednoho celku, takže pro plnohodnotný zážitek doporučuji v klidu si sednout a poslechnout si jednu píseň za druhou. V každé z nich hudba naprosto přesně dokresluje myšlenku, zabudovanou v textu. Například v New Born lze vycítit nabádání ke změně, větší rozhodnosti, útěku od starého a bezpáteřného k něčemu novému, znovuzrození…Na začátku je krásné čisté piano podtržené jemným zpěvem, z každého okamžiku je cítit nějaká touha, napětí. Pak přichází velká změna, kytarová pasáž opakující jeden motiv a potom už zase sloka, přesto o mnoho energičtější. Po ní je vyvrcholení v podobě refrénu…konec je pak umocněn dokola se opakujícím kytarovým motivem a na samý závěr zpomaleným klávesovým efektem. Obecně si Muse zahrávají s kosmickou a kybernetickou tématikou, piáno je často slyšet jako by z hloubky, naopak kytary většinou znějí drsně a dostávají se tak do kontrastu.

Každá píseň je ale výjimečná i po melodické stránce.V Megalomanii je slyšet inspirace autorskou či dokonce lidovou písní, hlavně ve sloce. Refrény většiny skladeb pak často připomínají jakousi rockovou operu, nejspíš díky krásnému,táhlému a vysoko položenému zpěvu a rovnému rytmu bicích nástrojů. Citizen Erased v sobě zase skrývá několik nádherných meziher a je zářným příkladem výborné kompaktnosti písně s více hudebními nápady.

Negativa se hledají velmi těžko, možná někde chybí desce větší svižnost,ale vzhledem k vlastnímu hudebnímu pojetí Muse je to pouze na osobním názoru každého z nás. Myslím, že všech 11 skladeb svou melodičností, nádherným zpěvem, výborným instrumentálním provedením a v neposlední řadě také působivými texty může být směle řazeno mezi to nejlepší, co nabízí dnešní britská scéna.
reagovat