Recenze

Queen - Queen cover

Queen / Queen (1973)

DeaconJohn | 5 stars | 24.03.2008 | #

Kde jinde mám začít s hodnocením královských klenotů mé nejoblíbenější kapely, než u jejího debutu? Dovolil bych si tu napsat i příběh "Kterak Honzík ke Královně přišel"...
Byly poslední prázdniny před mým nástupem na základní školu. Toho roku 1995 jsem byl s mými rodiči poprvé u moře v Bulharsku. Stejně jako dopolední a odpolední cachtání ve vodě jsem měl rád i večerní procházky do města (tuším, že to byl Nesébr nebo Nesebar?:). V těch temných a přitom rušných uličkách mě fascinovaly spousty obchodů a obchůdků s hračkami, videohrami, apod. Naši ale spíše lovili v obchodech s CDčky a taky že si jich koupili opravdu hodně. Tehdy jsem ještě netušil, že se jednalo o originály "pochybného původu", ale hlavně mi nešlo do hlavy, proč si kupují CD, když nemáme doma přehrávač?
Pár dní po příjezdu si naši skutečně koupili hi-fi věž a začali si CD přehrávat. Spíš než hudba se mi líbila ta světýlka a nápisy, které vypadaly, jako ovládací panel nějaké kosmické lodi. Jednou jsem byl doma sám a malá sestra spala v postýlce vedle. Hifina se na mě pořád koukala a i když jsem vůbec nevěděl, jak ji pustit (mám dojem, že mi to i rodiče zakázali), tak jsem ji zapnul. Po náhodném mačkání čudlíků jsem došel k názoru, že bude třeba tam vložit nějaké CD, aby došlo k nějaké akci. Tak jsem začal lovit ve skříňce, kde se nacházela všechna ta CD z dovolené. Všechny si pamatuji, dodnes je máme doma - byly to samé best ofky, třeba Led Zeppelin, Scorpions, Kiss, Accept,... Nevěděl jsem o nich nic a nevěděl jsem, co vybrat. Pak tam ale bylo něco, co mě zaujalo - jedno CD bylo tlustší a bylo ve zlatém obalu - nějací Queen - Greatest Hits I & II... Dodnes nevím, proč zrovna Queen, možná opravdu kvůli zlatému obalu nebo tomu, že se jednalo o dvojcédé, ale vložil jsem do věže CD 1 a pak to začalo... po cca hodině jsem byl ztracen. Zjistil jsem totiž, že nejenže hodně věcí z toho alba znám, ale i ten "zbytek" je zatraceně dobrý! Od té doby nebyl den, abych si CD nepustil a vzhledem k tomu, že jsem nevěděl, že je možnost přeskakování skladeb, jsem jej poslouchal pěkně od začátku do konce. Vzpomínám si, že právě závěrečná We Are The Champions se mi moc líbila. K dvojce jsem se dostal později a když jsme pak za rok opět jeli do Bulharska k moři, tak jsem se i já vracel s CD The Miracle a Freddie Mercury Album v náručí...
Možná by stálo za to se i zmínit, že v té době jsem měl celkem štěstí ohledně informací o mé oblíbené kapele - blížilo se páté výročí úmrtí Freddieho, bylo vydané Made In Heaven a tak jsem se stal kovaným fanouškem Queen. A vzhledem k tomu, jak dlouhá doba od prvního setkání s Queen uplynula, věřím, že jím budu na věky...God Save The Queen!!!
Děkuji všem, kteří to dočetli do konce a teď k albu...

Debut Queen byl paradoxně jedno z posledních alb, které jsem od Queen slyšel a byl jsem překvapen. Mile obsahem - pořádnej rock, propracovanost, úchvatné vokály a nemile zvukem, který některým písním opravdu škodí. Ani mi nepřišlo, že Queen tu předvádí něco docela jiného, než na nejznámějších písních jako Radio Ga Ga, Show Must Go On, apod. Co se ale týká celkového vyznění, tak zde se poprvé objevují prvky, které zdobí jakékoliv album v jejich budoucí kariéře. Poprvé se zde ukáže božský pěvec Freddie, jehož linky, klavír a naprosto suverénní projev jsou opravdu impozantní. O to víc, že už na debutu všechno toto podává naprosto bezchybně a s přehledem. Brian představí svoji bravurní kytarovou hru, která se mi zdá nejvíc inspirovaná vážnou hudbou. Už zde ukázal, že jeho hra nebude založena na bezobsažných onaniích a nekonečných sólech, ale na harmoniích, nápaditých melodiích a riffech, ve kterých nemá konkurenci. Basista John - tento člověk je prostě třída, nebýt něj, tak bych nejspíš s baskytarou nezačal. Podobný případ jako pan May - nejde tu o nějakou rychlost, jde tu především o nápady a přesnost. Ale jeho čas teprve přijde. Roger se tu ukáže nejen jako razantní a vynikající bicman, ale i jako schopný zpěvák, který se velkou měrou podílel na typickém queenovském soundu. Tak pojďme se podívat, čím chtěli hoši dobýt svět...

Keep Yourself Alive - První singl a první očekávání, která ve své době nebyla příliš naplněna. Ostatně tato skladba má tak nějak celkově smůlu - krom kompilace Queen Rocks se ani neobjevila na nějaké výběrovce. Přitom ji vetšina queeňáků považujé za jednu z nejlepších písní vůbec. Šlapavá věc, kde nám May poprvé předvadí své kytarové kejkle. Pán bubnů, Taylor, si zde také dopřeje menší sólko. Zkrátka skvělý otvírák!

Doin´ All Right - Písnička pocházející ještě z dob kapely Smile. Jedná se o pěknou a dynamickou skladbu, ale dle mého názoru získala na kvalitě hlavně v živém podání na Races Tour.

Great King Rat - Zahájení epických skladeb, které budou pro počátky Queen typické. Pochvalu si zde zaslouží hlavně Roger, který tu bubnuje opravdu skvěle! Opět vynikající práce s několika kytarovými stopami. Škoda, že se Great King Rat nikdy moc nezabydlela v živých programech kapely.

My Fairy King - Pohádkový vypravěč Freddie vám bude poprvé vyprávět svůj příběh... a že v té pohádce bude zvratů a nečekaných událostí! Vynikající věc, nedoceněný klenot progresivního rocku.

Liar - Vrchol desky, ve kterém se ukáží všichni členové. Už od prvních úderů do kravského zvonce, které přecházejí do dunivého rytmu na kotly je jasné, že tady se bude "něco" dít. To "něco" naprosto vygraduje po gospelové části legendárním "basovým sólem" Deacon Johna. Dle mého názoru je to poněkud nadnesený termín, spíš se jedná o vyhrávku, ale právě zde se potvrdí genialita kapely, která spočívá v nápaditosti a ne v překombinovanosti. Tato část má takový náboj a odpich, že mě z ní doteď mrazí! Netřeba dodávat, že na koncertech se z Liar stala naprostá bomba...

The Night Comes Down - Další nedoceněná perla. Zkuste si tuto majestátní skladbu pustit při západu slunce a pochopíte, o čem mluvím...

Modern Times Rock´n´Roll - Zde Roger skládá poctu svému stylu. Což o to, náboj a "drajv" tu díky jeho rockovému hlasu a bubnování je, ale možná více než kde jinde tu vadí opravdu zbabraný zvuk, proto ji řadím k těm slabším kouskům.

Son & Daughter - Queen se ve své době lišili od svých rivalů jako Led Zepp, Black Sabbath, nebo Deep Purple hlavně tím, že nevycházeli ani tak z blues, jako spíš z klasiky, což je patrné hlavně díky dvojici May/Mercury. Son & Daughter je tak v repertoáru Queen spíše vyjímkou - je to klasická "dvanáctka", která se pomalu, ale jistě dere kupředu (Mimochodem, toto byla prý první skladba, kterou zkoušeli Queen na zkoušce s Johnem). Na koncertech ji May doplnil svou originální kytarovou exhibicí, takže rozhodně nenudila a nenudí.

Jesus - Freddie napsal na debut tři zbožné písně - první je Jesus, druhá po letech vydaná Mad The Swine a nikdy nedokončená píseň Silver Salmon. Tento ponurý valčík má zvláštní atmosféru a náladu, která se ale drasticky změní během zběsilé mezihry, která vyznívá podobně jako mezihra v pozdější Ogre Battle. I přesto, že se údajně nikdy nedočkala live provedení, se dá tato píseň označit jako kultovní.

Seven Seas Of Rhye - Nedodělek, který se v plné kráse ukáže až na druhé desce. Nicméně po temném "Ježíši" je to příjemný závěr desky, která odstartovala královské tažení, které trvalo 20 let, ale živé bude navěky...


» ostatní recenze alba Queen - Queen
» popis a diskografie skupiny Queen

Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0403 s.