Queen - Queen (1973)
01. Keep Yourself Alive [May] (3:47)
02. Doing All Right [May/Staffel] (4:09)
03. Great King Rat (5:43)
04. My Fairy King (4:08)
05. Liar (6:25)
06. The Night Comes Down [May] (4:23)
07. Modern Times Rock'n'Roll [Taylor] (1:48)
08. Son and Daughter [May] (3:20)
09. Jesus (3:44)
10. Seven Seas of Rhye (1:15)
All songs written by Freddie Mercury, except where noted.
Obsazení:
Freddie Mercury - lead vocals (1-6, 8-9), backing vocals, piano (4, 7, 9-10), organ (5)
Brian May - guitars, piano (2), backing vocals
John Deacon - bass
Roger Taylor - drums, percussion, lead vocals (7), backing vocals
John Anthony - backing vocals (7)
Queen - kapela, díky které jsem začal poslouchat rock do hloubky a zajímat se o hudbu. Poměrně náhodou se ke mně dostalo bílé dvd se zajímavým erbem a názvem A Night At The Opera a spojení hudby s obrazem ze starých koncertů kapely mě naprosto uchvátilo. Nevěděl jsem kde končí jedna skladba a kde začíná druhá a nechápal to. Překvapila mě tvrdost, chytlavost a zvuk, který (nevím proč) měly kapely v sedmdesátých letech a v osmdesátých už prostě neměly. Noc v opeře jsem slyšel už tolikrát, že si ji poslední 3 roky pouštím velmi opatrně - to, co jsem považoval za neoposlouchatelné, přece jen může ztratit kouzlo když znáte každý tón. Ale za to si můžu sám.
O téhle kapele jsem nevěděl naštěstí nic. We Will Rock You jsem měl rád (i kvůli Příběhu rytíře), We Are The Champions mi připadala trochu moc profláknutá. Z rádia jsem znal ještě pár písní, o některých jsem asi ani nevěděl, že jsou od Queen. Někde vzadu v hlavě jsem myslím měl (nevím odkud) obrázek homosexuálního knírače Mercuryho a to mě moc nebralo. O to větší překvapení byla úplně jiná skupina, o které jsem neměl tušení - Queen let sedmdesátých. Noc v opeře začala mou hudební mánii čtyřicet let od svého vzniku a já díky ní poznal Pink Floyd, Genesis, Beatles, The Who, Deep Purple, Black Sabbath a tuny další hudby. Pánové děkuji...
Nedávno jsem si pustil asi posté první desku od Queen. Často na ni zapomínám - o to víc mě však vždycky překvapí. Dvě písně Keep Yourself Alive a Modern Times Rock'n'Roll mě dokázaly chytnout už na první poslech, potom jsem si opravdu silně zamiloval 3. a 4. skladbu. Great King Rat je pro mě středověkou baladou potulného trubadúra, kde se autoři nestyděli si sami zatleskat. My Fairy King je asi nepopsatelná a neoposlouchatelná, děje se tam toho opravdu hodně, střídají se melodie i nálady, ale všechno !dokonale! pasuje do sebe - pro mě vrchol alba. Liar je skladba, která mě zaujala až o něco později, první zpívaná slova na mě totiž zpočátku působily trochu moc "teple", ale zvykl jsem si. Jinak je to skvělá jízda, která si svou rozmanitostí moc nezadá s Bohemian Rhapsody (tu jsem ale znal, ke "lhářově" škodě už dřív).
Doing all right je zajímavá střídáním své křehkosti a kytarového riffu, The Night Comes Down je zase píseň, na kterou musíte mít správnou náladu a pak si ji nepochybně beze zbytku užijete. Son And Daughter a Jesus mě málokdy naplno zasáhnou, ale na tomto albu není žádná vyloženě slabá skladba. A Seven Seas Of Rhye? Ano, tahle věcička mě baví i na první desce, ač krátká. Ač později dodělaná, je to skladba, která se objevuje na prvních třech albech Queen a tím je zvláštním způsobem propojuje.
Závěrem jen dodám, že největší síla tohoto alba (a čtyř následujících) je v rozmanitosti, která se může směle rovnat albům Beatles.
reagovat
jirka 7200 @ 11.06.2018 11:30:01
je fajn, že dneska ještě někdo podobnou hudbu poslouchá
Queen – kto by nepoznal aspoň jednu skladbu, však? Priznám sa, ako dieťa som ich fakt neznášal (kadejaké gágavé rádiá a pod. stavy), v tomto smere platila jediná výnimka, titulná skladba k úžasne béčkovému filmu na motívy komiksu Flash Gordon, ktorý ma výrazne esteticky formoval (ako, to radšej rozvádzať nebudem). Časom som vzal na milosť pár skladieb (videl som nejaký dokument, kde hrali pár hard rockovo znejúcich skladieb a to ma navnadilo aspoň trošku) a ďalším časom som si postupne s veľkým váhaním predsa len zakúpil ich prvé štyri albumy (Operu dokonca iba/až minulý rok). Nuž, naše spolunažívanie je nasledovné:
Keep yourself alive je parádne našliapnutý song, dokonca obsahuje krátku bubenícku vsuvku. Mix nahrávky nie je veľmi kvalitný (a to ani na pomery doby vzniku), ale nedá sa nepočuť Mercuryho záľuba v zmnožených vokáloch a určité melodické pasáže, s ktorými to neskôr preháňali (povedané diplomaticky). Rozporuplná Doing all right prudko uberá na tempe i hlasitosti, slohy a refrény sú zabudnuteľné, hard rockové sólové pasáže sú, naopak, poslucháčsky vďačné. Great king rat si to opäť správne rockuje, May si to s gitarou evidentne užíva a on mi z Queen vlastne sedí najviac. My fairy king ma veľmi neberie, až priveľmi cítiť ducha „typických“ Queen. Vydarená skladba s krátkym názvom Liar dokazuje, že Queeňácke maniere v tvrdšom šate sa počúvajú podstatne lepšie, než v iných šatách. Priemerná The night comes down má až meditatívnu náladu, za ňou je to však naozaj zaujímavé. Nastupuje skvelá vypaľovačka Modern times rock’n’roll. Je krátka, hlavné slovo v nej nemá Freddie a to mi šmakuje (podobne ako Apache, aj ja som úplne nerozdýchal jeho posmrtné postavenie mediálnej celebrity). Son and daughter je moja najobľúbenejšia skladba na albume. Tvrďácka posadená hard rocková pecka, čo dodať. Jesus trošku ukazuje prstom do budúcnosti – takto to bude čochvíľa vyzerať. Je to pekná skladba, hlavne v bezspevových sólových pasážach si človek na Mercuryho ani nespomenie. Krátky štek Seven seas of Rhye je už iba príjemným dovetkom za debutom jednej z najikonickejších populárnych skupín 20. storočia.
Napokon neváham udeliť slušné tri hviezdičky, nie je to album, ktorý by závratne menil hudobné dejiny, ale nejde ani o prepadák. Skrátka, normálny rock.
reagovat
Apache @ 17.02.2011 14:50:00
ad Flash Gordon: Já k tomu filmu mám jen dvojslovný komentář na csfd. Zní: "Velice erotické."
Myslel jsi to estetické formování takhle? :-)
hejkal @ 17.02.2011 17:33:13
Nie, že by som protestoval, ale videl som to keď som nemal hádam ani desať, takže som sa vyžíval v tom, ako dostanú záporáci na frak.
Filozof @ 18.02.2011 09:55:35
Hejkal
S tím zvukem bych si nebyl tak jistý. Nejsem odborník na Queen, ale pokud se nepletu, tak právě oni měli to štěstí, že měli od počátku nesrovnatelné možnosti s jinými skupinami a produkce je proto šťavnatější a zvuk lepší, než u začínající konkurence...
Ad Flash Gordon - já to viděl poprvé až v 18ti a přišlo mi to jako neuvěřitelná slátanina a kravina.
hejkal @ 18.02.2011 10:02:20
No, neviem, ja počúvam a oproti, ako vravíš, konkurencii, mi produkcia tohto albumu ktovieako dobrá nepripadá.
Čo sa filmu týka, jeho čaro si vystihol. :)
První desku Queen jsem v originále koupil teprve nedávno (cca. tři měsíce). Přeci jen v poslední době jdou ceny CD dolů (hlavně starších kapel) a tak jsem u nás v obchodě koupil tento kotouček za 199 korun (dříve jsem ji měl staženou, ale to není ono, každý sběratel miluje originály). Prvotina Queenů se mi velmi líbí, je krásně hravá, kytarová, veselá (občas mi některé chvilkové pasáže některých skladeb připomenou skupinu Yes - opravdu to tam chvilkově slyším, ale to může být tím, že v poslední době hodně tuto skupinu poslouchám, takže jsem asi ovlivněn - třeba od 1:19 skladby Doing All Right). Ale nemám toho zdaleka tolik naposloucháno jako někteří znalci, kteří sem přispívají. Nemá cenu se tu vyjadřovat ke každé skladbě zvlášť (nehledě na to, že už to tu udělali jiní). Prvotinu Queen mám velmi rád, často si ji pouštím, dokáže mi velmi zlepšit náladu (na rozdíl od pro mě smutného Innuenda) a to občas v dnešním světě člověk potřebuje.
reagovat
PaloM @ 20.03.2009 21:35:54
Myslím, že prehnaný obdiv si jednotka nezaslúži. Chlapci sa snažili, počuť spontánnosť a súčasne hľadanie svojej tváre. Za niekoľko hitov by som dal 3 hviezdy - "dobré, nie však zásadné". Súčasne chápem, na svojich miláčikov je človek nekritický (aj ja).
Clusťa @ 21.03.2009 06:15:41
To je právě ono, ke Queenům do alba "Jazz" jsem celkem nekritický :o)Pak už je to horší, ale přiznám se, že jsem všechna alba po roce 1980 od nich neslyšel, zatím nebyla chuť. Jednou se na ně dostanu, ale neočekávám od toho moc. Třeba na desku "Hot Space" nějak nemám chuť vůbec (podle reakcí na ni), ale budu si tím muset projít, pokud chci znát celou tvorbu této skupiny :o) A jak jsem psal, dneska CDčka stojí o dost méně než dříve, přeci jen 600 korun a 150-200 korun za kus je celkem přijatelná cena :o))
PaloM @ 21.03.2009 08:08:37
Presne ako píšeš, treba si ich celých vypočuť. Z 80. rokov mám len A Kind of Magic a to hlavne vďaka filmu Highlander. Nakúpil som si originálne CD, keď boli u nás v e-shope po 299 SK (čo by teraz bolo pod 10 EUR),
podobne i D.Theater či I.Maden. A teraz sú po 8 EUR (240 SK) J.Tull, D.Purple. To by sa fakt mal každý zberateľ prebudiť a vymeniť CD-R za CD-DA !! :-))
Toto som "absolvoval" a pripravujem sa na YES (po 12 EUR, teda 360 SK). Prepáčte za obchodnú vskuvku, našinca to teší, keď si konečne môže dovoliť to, čo hnusný kapitalistický západ vôbec nepozná (totalitnú biedu).
PaloM @ 21.03.2009 08:10:02
Sorry, ..."obchodnú vsuvku"..., čiže dodatok.
Clusťa @ 21.03.2009 19:22:17
Přesně tak, já v dnešní době taky hodně kupuji originály, za ty peníze se to už dneska vyplatí :o) A když slyším nebo čtu zprávy o tom, jak nákup CD klesá, nerozumím tomu. Nikdy dřív se CDčka cenově nedostaly pod dvě stovky jako nyní (také jak která). Zrovna nedávno jsem si objednal prvních šest alb Genesis, každé po 199 korunkách :o)) Takže sběratelé jako my mají v dnešní době žně :o)
Podľa mňa veľmi vydarený debut,aj keď sa mnohí na tento album pozerajú cez prsty a neprávom ho podceňujú.Samozrejme,že to ešte nebolo tak vybrúsené a nápady neboli tak dotiahnuté do konca ako to bolo u nasledujúcich troch legendárnych albumov...treba však povedať,že už na tomto debute sa jasne črtá originalita a jedinečnosť týchto muzikantov,nehovoriac o špecifickom a nenapodobniteľnom Mercuryho vokále.Za vrchol tejto platne považujem skladbu Keep yourself alive,ktorú Rádio One v roku 1973 päťkrát odmietlo zaradiť do vysielania !!! a šesť a pol minútovú kompozíciu Liar.Je na škodu veci,že neskôr aj samotní členovia skupiny Queen svoj debut ignorovali,spomeniem len nezaradenie ani jednej skladby z tohto albumu na výberovku Greatest hits mapujúcu roky 1971 -81 a tiež neskôr,v rokoch osemdesiatych tieto piesne neboli zaradené do koncertných playlistov.Škoda...
reagovat
PaloM @ 06.08.2008 16:04:15
Najskôr sa ospravedlňujem, že tu stále reagujem a reagujem a...Brano, ja by som dal tomuto 3 hviezdy.
Poviem to smiešne: doteraz som sa nerozhodol, či sa mi 1.LP/CD páči alebo nie. "Pre" je všetko to, čo si napísal, "proti" málo hitov (lebo som zhýčkaný ich ďalšou tvorbou). A tak som nakúpil štúdiové cédéčka Queen až od "dvojky" (nie všetky, pred koncom som výrazne brzdil - Innuendo áno). "Greatest hits 1" si presne vystihol. Je to fakt náhoda, no ja som si k tej požičanej výberovke pri kopírovaní "pripálil" tie dva hity z "Queen (1)".
PaloM @ 06.08.2008 16:31:57
P.S. Narýchlo som pridal z wikipédie zoznam skladieb do základnej diskografie, väčšina je žiaľ členená ako na LP, no aspoň niečo nech tu máme. Ak nájdete chyby, upozornite na úvodnej strane v reakciách k Pokimu úvodnému článku. Ďakujem
Brano @ 06.08.2008 21:33:26
To Palo M:Je fajn,že reaguješ na recenzie.Mňa zaujíma každý názor.Som veľmi rád,že sa Progboard opäť rozbehol,opäť to má šmrnc a pestrosť a človek nemusí stále pozerať iba na spamovú Zelenú poštu.
Brano @ 06.08.2008 21:45:09
A ešte k výberovke Greatest hits I.Mne osobne tam veľmi chýba skladba In the lap of the gods...revisited z albumu Sheer heart attack.Krásna pompézna hymnická skladba.Vždy keď počúvam tento album tak sa na ňu teším.Skutočne vydarený záver.
PaloM @ 07.08.2008 08:04:08
Prvý Queen, čo som počul, bola Bohemian Rhapsody z "laxíka" - stredné vlny, úniky (fading), proste hi-fi. Potom spolužiak doniesol z Jugošky LP Noc v opere. Po ošiali z tejto platne, zavŕšenej kompletným prekladom textov (s amatérskou znalosťou stredoškolskej angliny - ale mám ich doteraz,v súčasnosti mám najradšej práve Sheer Heart Attack. Nestihol som si ho "prepočúvať", je tiež krásne kontrastné, možno i úprimnejšie, menej na efekt.
P.S. Rovnako ma veľmi teší, že na Progboard sa ľudia vracajú a pribúdajú aj noví. Čím to tu bude pestrejšie, tým zaujímavejšie. Poki je veľmi schopný náhradný administrátor a ešte aj máme s Borkom možnosť podopĺňať, poopravovať neaké menšie veci, takže neváhajte s pripomienkami.
Osobne sa chcem v rámci časových možností venovať
ešte doplneniu písačiek k Niemenovi a iným starinám. Súčasne však sledujem všetky pribúdajúce príspevky a tešia ma.
Kde jinde mám začít s hodnocením královských klenotů mé nejoblíbenější kapely, než u jejího debutu? Dovolil bych si tu napsat i příběh "Kterak Honzík ke Královně přišel"...
Byly poslední prázdniny před mým nástupem na základní školu. Toho roku 1995 jsem byl s mými rodiči poprvé u moře v Bulharsku. Stejně jako dopolední a odpolední cachtání ve vodě jsem měl rád i večerní procházky do města (tuším, že to byl Nesébr nebo Nesebar?:). V těch temných a přitom rušných uličkách mě fascinovaly spousty obchodů a obchůdků s hračkami, videohrami, apod. Naši ale spíše lovili v obchodech s CDčky a taky že si jich koupili opravdu hodně. Tehdy jsem ještě netušil, že se jednalo o originály "pochybného původu", ale hlavně mi nešlo do hlavy, proč si kupují CD, když nemáme doma přehrávač?
Pár dní po příjezdu si naši skutečně koupili hi-fi věž a začali si CD přehrávat. Spíš než hudba se mi líbila ta světýlka a nápisy, které vypadaly, jako ovládací panel nějaké kosmické lodi. Jednou jsem byl doma sám a malá sestra spala v postýlce vedle. Hifina se na mě pořád koukala a i když jsem vůbec nevěděl, jak ji pustit (mám dojem, že mi to i rodiče zakázali), tak jsem ji zapnul. Po náhodném mačkání čudlíků jsem došel k názoru, že bude třeba tam vložit nějaké CD, aby došlo k nějaké akci. Tak jsem začal lovit ve skříňce, kde se nacházela všechna ta CD z dovolené. Všechny si pamatuji, dodnes je máme doma - byly to samé best ofky, třeba Led Zeppelin, Scorpions, Kiss, Accept,... Nevěděl jsem o nich nic a nevěděl jsem, co vybrat. Pak tam ale bylo něco, co mě zaujalo - jedno CD bylo tlustší a bylo ve zlatém obalu - nějací Queen - Greatest Hits I & II... Dodnes nevím, proč zrovna Queen, možná opravdu kvůli zlatému obalu nebo tomu, že se jednalo o dvojcédé, ale vložil jsem do věže CD 1 a pak to začalo... po cca hodině jsem byl ztracen. Zjistil jsem totiž, že nejenže hodně věcí z toho alba znám, ale i ten "zbytek" je zatraceně dobrý! Od té doby nebyl den, abych si CD nepustil a vzhledem k tomu, že jsem nevěděl, že je možnost přeskakování skladeb, jsem jej poslouchal pěkně od začátku do konce. Vzpomínám si, že právě závěrečná We Are The Champions se mi moc líbila. K dvojce jsem se dostal později a když jsme pak za rok opět jeli do Bulharska k moři, tak jsem se i já vracel s CD The Miracle a Freddie Mercury Album v náručí...
Možná by stálo za to se i zmínit, že v té době jsem měl celkem štěstí ohledně informací o mé oblíbené kapele - blížilo se páté výročí úmrtí Freddieho, bylo vydané Made In Heaven a tak jsem se stal kovaným fanouškem Queen. A vzhledem k tomu, jak dlouhá doba od prvního setkání s Queen uplynula, věřím, že jím budu na věky...God Save The Queen!!!
Děkuji všem, kteří to dočetli do konce a teď k albu...
Debut Queen byl paradoxně jedno z posledních alb, které jsem od Queen slyšel a byl jsem překvapen. Mile obsahem - pořádnej rock, propracovanost, úchvatné vokály a nemile zvukem, který některým písním opravdu škodí. Ani mi nepřišlo, že Queen tu předvádí něco docela jiného, než na nejznámějších písních jako Radio Ga Ga, Show Must Go On, apod. Co se ale týká celkového vyznění, tak zde se poprvé objevují prvky, které zdobí jakékoliv album v jejich budoucí kariéře. Poprvé se zde ukáže božský pěvec Freddie, jehož linky, klavír a naprosto suverénní projev jsou opravdu impozantní. O to víc, že už na debutu všechno toto podává naprosto bezchybně a s přehledem. Brian představí svoji bravurní kytarovou hru, která se mi zdá nejvíc inspirovaná vážnou hudbou. Už zde ukázal, že jeho hra nebude založena na bezobsažných onaniích a nekonečných sólech, ale na harmoniích, nápaditých melodiích a riffech, ve kterých nemá konkurenci. Basista John - tento člověk je prostě třída, nebýt něj, tak bych nejspíš s baskytarou nezačal. Podobný případ jako pan May - nejde tu o nějakou rychlost, jde tu především o nápady a přesnost. Ale jeho čas teprve přijde. Roger se tu ukáže nejen jako razantní a vynikající bicman, ale i jako schopný zpěvák, který se velkou měrou podílel na typickém queenovském soundu. Tak pojďme se podívat, čím chtěli hoši dobýt svět...
Keep Yourself Alive - První singl a první očekávání, která ve své době nebyla příliš naplněna. Ostatně tato skladba má tak nějak celkově smůlu - krom kompilace Queen Rocks se ani neobjevila na nějaké výběrovce. Přitom ji vetšina queeňáků považujé za jednu z nejlepších písní vůbec. Šlapavá věc, kde nám May poprvé předvadí své kytarové kejkle. Pán bubnů, Taylor, si zde také dopřeje menší sólko. Zkrátka skvělý otvírák!
Doin´ All Right - Písnička pocházející ještě z dob kapely Smile. Jedná se o pěknou a dynamickou skladbu, ale dle mého názoru získala na kvalitě hlavně v živém podání na Races Tour.
Great King Rat - Zahájení epických skladeb, které budou pro počátky Queen typické. Pochvalu si zde zaslouží hlavně Roger, který tu bubnuje opravdu skvěle! Opět vynikající práce s několika kytarovými stopami. Škoda, že se Great King Rat nikdy moc nezabydlela v živých programech kapely.
My Fairy King - Pohádkový vypravěč Freddie vám bude poprvé vyprávět svůj příběh... a že v té pohádce bude zvratů a nečekaných událostí! Vynikající věc, nedoceněný klenot progresivního rocku.
Liar - Vrchol desky, ve kterém se ukáží všichni členové. Už od prvních úderů do kravského zvonce, které přecházejí do dunivého rytmu na kotly je jasné, že tady se bude "něco" dít. To "něco" naprosto vygraduje po gospelové části legendárním "basovým sólem" Deacon Johna. Dle mého názoru je to poněkud nadnesený termín, spíš se jedná o vyhrávku, ale právě zde se potvrdí genialita kapely, která spočívá v nápaditosti a ne v překombinovanosti. Tato část má takový náboj a odpich, že mě z ní doteď mrazí! Netřeba dodávat, že na koncertech se z Liar stala naprostá bomba...
The Night Comes Down - Další nedoceněná perla. Zkuste si tuto majestátní skladbu pustit při západu slunce a pochopíte, o čem mluvím...
Modern Times Rock´n´Roll - Zde Roger skládá poctu svému stylu. Což o to, náboj a "drajv" tu díky jeho rockovému hlasu a bubnování je, ale možná více než kde jinde tu vadí opravdu zbabraný zvuk, proto ji řadím k těm slabším kouskům.
Son & Daughter - Queen se ve své době lišili od svých rivalů jako Led Zepp, Black Sabbath, nebo Deep Purple hlavně tím, že nevycházeli ani tak z blues, jako spíš z klasiky, což je patrné hlavně díky dvojici May/Mercury. Son & Daughter je tak v repertoáru Queen spíše vyjímkou - je to klasická "dvanáctka", která se pomalu, ale jistě dere kupředu (Mimochodem, toto byla prý první skladba, kterou zkoušeli Queen na zkoušce s Johnem). Na koncertech ji May doplnil svou originální kytarovou exhibicí, takže rozhodně nenudila a nenudí.
Jesus - Freddie napsal na debut tři zbožné písně - první je Jesus, druhá po letech vydaná Mad The Swine a nikdy nedokončená píseň Silver Salmon. Tento ponurý valčík má zvláštní atmosféru a náladu, která se ale drasticky změní během zběsilé mezihry, která vyznívá podobně jako mezihra v pozdější Ogre Battle. I přesto, že se údajně nikdy nedočkala live provedení, se dá tato píseň označit jako kultovní.
Seven Seas Of Rhye - Nedodělek, který se v plné kráse ukáže až na druhé desce. Nicméně po temném "Ježíši" je to příjemný závěr desky, která odstartovala královské tažení, které trvalo 20 let, ale živé bude navěky...
reagovat
catcher @ 17.04.2009 14:51:35
Souhlasím bez výhrad. V porovnání s dvojkou zvukově poněkud méně dotažená, ale stylově a muzikantsky již zcela vyzrálá deska, pět hvězdiček si zaslouží bez debat ! Ve své době skutečné zjevení na hudebním trhu.
Magdushka17 @ 04.03.2013 00:58:30
Děkuji Vám za vaše recenze ohledně Queen. Dáváte do nich část sebe a to se mi moc líbí. Když jsem si četla tuto, živě jsem si představovala, jak saháte do skříně s cd a vytahujete Greatest hits. Nahnalo mi to slzy do očí - náhoda nebo osud ? Vím, že je tato vaše recenze stará a nejspíš už nemáte ani potuchy o tom, že jste někdy něco někam psal, ale chtěla bych Vás poprosit, jestli byste nemohl orecenzovat i ta zbývající alba. Jsem ročník 97 a v tomto světě plném Davidů Guettů apod. se potom tvorba Queen chápe dost těžko. Sama to prostě nedokážu. Cítím se za to hrozně, ale Queeny znám ani ne půl roku, spoustu písní mám už zmáknutých a vlastním již tři CD (Night at the opera, Innuendo, Miracle), jenže některé skladby prostě nedokážu náležitě ocenit. Vaše recenze mi pomáhají najít v tom to kouzlo a každý nedostatek (kterých moc není) obrátit v přednost. Moc doufám v to, že někde v emailu se Vám teď objeví po dloouhé době nějaké upozornění na komentář a vy, pokud ovšem budete mít zájem a chuť pomoct nejen mě, ale i jiným Queen začátečníkům, kteří se snaží objevit skutečnou hudbu, budete tak laskav a napíšete recenze alespoň na pár následujících alb. Děkuji, moc si cením Vašich vyjádření. Magdaléna.
pito63 @ 04.03.2013 11:28:27
Magdushka17
Také krásne vyznanie a poďakovanie sa tu často nevidí. Dúfam, že to nie je iba jednorázová záležitosť a že na Progboarde zostaneš. Ver mi, stojí to za to.
Nakoľko sa tu autor recenzie vyskytuje dosť vzácne, dovolil som si ho skontaktovať, aby sa Ti ozval.
Ak si dobre pamätám, tak je aktívny na českých fanúšikovských stránkach Queen. Ak to náhodou nepoznáš, mala by to byť táto adresa:
>> odkaz
Magdushka17 @ 04.03.2013 21:48:39
Pito63
Děkuji za poklonu, ale byla to jen upřímná reakce spojená s dojetím. Tuto stránku už nějakou dobu navštěvuji, ale zaregistrovala jsem se sem teprve včera, abych mohla přidat komentář. Téměř jistě zde zůstanu, protože jsou tu opravdu nádherné recenze a nikde žádný spam. Každý to tu bere vážně a to je oproti sociálním sítím, jako Facebook nebo Twitter, příjemná změna. Je velmi milé, že jste kvůli mně kontaktoval autora, který se mi už mimochodem ozval, protože bez Vás by si mého příspěvku nejspíš nevšiml. Děkuji. Jinak stránku fanclubu Tornádo Queen již nějakou dobu pravidelně navštěvuji, ale zřejmě jsem ještě nenarazila na vyjádření uživatelů.
Magdaléna D.
pito63 @ 05.03.2013 09:21:41
Som rád, že sa to "spojenie" podarilo. O tom fanclube nič neviem, myslel som si, že je tam živá debata o Queen, aspoň ja by som to na takých stránkach očakával, ak som to teda dobre pochopil.
Magdushka17 @ 05.03.2013 19:12:36
Já jsem taky ráda.
Já osobně ten fanclub moc neřeším, je to ale velmi dobrá stránka na novinky a jistě i na debaty.
nowhere_man @ 05.03.2013 19:34:47
magdushka17: Pre mňa je oveľa lepšia táto česká stránka o Queen, plná najrôznejších diskusií, veľmi podrobných: >> odkaz
Magdushka17 @ 05.03.2013 21:40:48
Tuto stránku jsem už také viděla, ale osobně se mi tedy víc líbí stránky toho fanclubu. Zdají se mi přehlednější i designem se mi více zamlouvají. Ovšem Vámi doporučované stránky jsou očividně bohatší na diskuse a komentáře. Velmi sympatická mi přijde také takzvaná 'trivia' nacházející se dole na hlavní stránce. Každopádně děkuji za tip.
Stanley63 @ 05.07.2014 07:48:37
I pro mě je My Fairy King dodnes nedoceněným klenotem progrocku. Tato skladba má holt smůlu, že vyšla na první desce Queenů - dokážu si ji představit třeba na Opeře. Když si ji i dnes pustím potmě jen při svitu svíček, vstávají mi chlupy na zádech :-) Neskutečná atmosféra, představuji si kostel, nebo středověký hrad...
Už na své první desce nám členové Queen jako autoři naznačují o čem přibližně jejich písně budou. Mercuryho kompozice budou rozevláté, melodicky bohaté, teatrální, s mnoha zvraty a dost osobními texty, často s náboženskou tématikou. May bude psát chytlavé vypalovačky, křehké balady - zde je například v Doing all right obojí (May si v ní zahrál i na klavír), a na dalších albech i například dixieland a retro jak z 30. let. Od Taylora můžeme čekat potrhlé uřvané rock'n'rolly. Deacon se zatím autorsky neprojeví, ještě si dává na čas.
Deska je vlastně takový spojovací můstek mezi hard rockem a glam rockem. Queen vzali to nejlepší z obou stylů, přidali vlastní invenci a jejich debut patří - alespoň podle mě - k jejich nejzajímavějším albům. Písně jsou promyšlené, dost komplikovaně, ale logicky vystavěné. Všichni se tu ukazují jako vyzrálí instrumentalisté, Mercury má ve zpěvu též jasno.
Mám rád věci,které nejsou až tak známé z výběrů (z této desky se ale na výběrech prakticky nic nenajde), případně z živáků. Vlastně je to Mercuryho trojice Great king rat, My fairy king a Liar. Jen si nedovedu představit, jak tohle mohli hrát na koncertech. Dramatické skladby s množstvím různých změn, s klidnějšími a divokými pasážemi, nestandartními doprovody na bicí a především mohutnými sbory. May představuje svůj typický zvuk (a hlavné hraje obroušenou šestipencovou mincí), navíc je jeho hraní dost technické, nevím kde jsou jeho základy, ale blues to určitě nebude. Kytar je tu nahrané značné množství, sóla jsou zdvojená, navíc se chlapci vyřádili s možnostmi studia - sóla se proplétají z jednoho kanálu do druhého, podobně zpév - ve sborových částech zpívá nejvyšší party bubeník Taylor, později tento rozsah uplatnil v Bohemian rhapsody.
Další zdařilé jsou určitě úvodní jízda Keep yourself alive, zasekávačka s výrazným refrénem Jesus a zeppelínovsky valivá Son and daughter. Trochu beze smyslu vidím závěrečný instrumentální dovětek Seven seas of rhye. Bez zpěvu tam vpodstatě nic není, naštěstí z ní udělali hit na dalším albu.
Ještě trochu poladit zvuk - některá místa jsou dost slitá a jízda královské rodiny může začít.
reagovat
Album, které jsem docenil až později. Už tenkrát jsem ale ulítával na Keep Yourself Alive a Liarovi. Dnes vidím vrchol celé desky ve skladbě Great King Rat. Rogerův rokenrol Modern Times Rock 'n' Roll je úchvatný a snad poněkud slabší tu vidím The Night Comes Down. Jinak je to nebe pro uši. Protože zde nemáme půl hvězdičky, dám 4, ve skutečnosti bych dal 4 a půl.
reagovat
Queen I
Skvělý hardrock (Keep Yourself Alive, My Fairy King, Liar, Modern Times Of Rock´n´Roll - asi nejtvrdší zvuk Queen vůbec, včetně netypické kytary), klasické queenovské balady (Doing All Right, The Night Comes Down), legendární queenovská pompéznost (Jesus), už hodně dobrá práce s vokály - jasně ukazující na pozdější fantastická představení, výborná, jedinečná Mayova kytara, ještě o něco slabší Freddieho hlas, o něco chudší (ale i tak dostatečně bohatá) produkce, než na pozdějších albech a horší zvuk. Toť jednička Queenů - album, které díky stejně dobrým melodickým nápadům a invenci musím hodnotit stejně vysoko, jako dvojku.
Je otázkou, zda by se Queen prosadili a vydrželi, kdyby na začátku kariéry neměli možnost rok zkoušet nové, špičkové studio De Lane Lea úplně zadarmo. Zde posunuli svůj zvuk i muziku o ohromný kus daleko a kdo zná třeba CD Queen In Nuce, ví přesně o čem mluvím. V každém případě je dobře, že tu možnost měli a neochudili nás o mimořádnou porci kvalitní muziky během příštích 10 let.
Kritika jim vyčítá u prvních alb lpění na glamrockových schematech, moderních v té době. ALE - co by byli Queen bez Freddieho teatrálnosti?? Já jim to za zlé nemám. Chopili se toho nejlepšího z glam-rocku a použili velmi nápaditě. Víte o někom, kdo by glam-rock TAKHLE zúročil? Já ne.
Nedá se nic dělat. To byly doby, kdy Queen prostě hráli fantastickou muziku. Tvrdou, nekompromisní a přitom chytlavou - a to je velmi vzácné...
A ještě poznámka na závěr. Přirovnání Kneekala Queen k Led Zeppelin považuji za hloupé opsání nesmyslu od Vlčka nebo Wicha. Nevěřím, že by to kdo mohl myslet v této době vážně. Snad pouze Ti, kteří znají jen 4 interprety - Moravanku, Wagnera, Queen a Led Zeppelin by si to mohli myslet. Ale ti by neměli takovou hudbu veřejně hodnotit...
reagovat
kneekal @ 03.08.2007 17:10:07
Tak přiznám se, že Vlčka ani Wiche neznám a tudíž jsem to do nich neopsal ani hloupě ani jinak. Takže bohužel.
Stejně tak ani s tvorbou Moravanky a Wagnera nejsem příliš seznámen, takže také bohužel. (i když na Wagnera se chystám:)
No s těma Zeppelína, zřejmě bych si tu desku musel zas poslechnout. Už je to skoro rok, co jsem ji slyšel naposled a od té doby mám toho o hodně víc naposloucháno, ale předpokládám, že nějaký ten důvod jsem k takovému srovnání měl. A můžem se jít hádat... :)
OHNOTHIMAGEN @ 05.08.2007 09:27:24
kneekal & Filozof:
Teda, neznat Vlčka, to je docela trestuhodné...
Jinak, Filozofe, tento příměr (Queen k LedZep) se nachází i v knize Queen: Jak to začalo, jestli se nepletu.
Jestli on to kneekal neviděl spíš tam:-))
kneekal @ 05.08.2007 09:43:57
tak jedinýho Vlčka, který ho znám, tak to je útočník Slavie, ale to asi není on, že ? :)
jinak četl jsem o Queen docela rozsáhlou biografii o Mercurym a potom Queen vlastními slovy, ale je to teda už hodně dávno. Ale kdoví, paměť, to je prevít, třeba to tam podvědomě podsunula... :)
OHNOTHIMAGEN @ 06.08.2007 12:38:00
Josef Vlček, význačný rockový encyklopedista, v 70. a 80. letech nezanedbatelný spolupracovník Jazzové sekce, tvůrce knihy Rock A-Z (jestli se nepletu).
Bohužel v posledním desetiletí strůjce většiny hrůzy, co se na nás valí z rozhlasových vln... Merhaut by mohl odborněji povědět, předávám tedy žezlo jemu:-)
Filozof @ 06.08.2007 12:51:48
Ohnotimagen
Vlček - Rock 2000. Pouze jednotlivé svazky nesou označení podle rozdělení abecedy A-K, L-R, S-Z.
Filozof @ 07.08.2007 15:56:39
Wicha. Ne Wiche. Franta Wich.
Podle Tvého profilu soudím, že jsi ještě mládě, ale i tak - pokud chceš psát o muzice (notabene starší), měl bys doplnit alespoň základní info co a jak. Třeba Vlček. Nevědět o jeho existenci je totiž velmi vypovídající. A pokud si musíš jít znova poslechnout LZ - tedy ani základní klasiku nemáš v hlavě, je to dost špatná vizitka... Tvé hodnocení pak není příliš důvěryhodné.
Kdybys ses podobně laxně připravoval na zkoušky z práva (alespoň na naší fakultě), asi bys také pohořel...
kneekal @ 07.08.2007 16:45:16
Mluvil jsem o jedničce Queenů a ne o Zeppelinech.
No a co se týče existence pánů Wicha a Vlčka, tak nevím, jestli je to tak zásadní, ale v současné době internetu si sháním info o muzice především na netu. Serverů je dost, informací taky (tedy, samozřejmě, že vše tam taky není :). Takže přiznávám, že mě encyklopedistická činnost českých autorů poněkud mijí. (Ačkoli jsem zjistil, že od Wicha se mi doma válí Rock Pop A-Z, což jsou ale na můj vkus poněkud kusé informace).
No a rozhodně se nepasuju na nějakého hudebního experta, jasně, že za pár let člověk nedožene 30 let sezení u repráků a nasávání muziky, ale pokud jsem to dobře pochopil, tak tohle je server, kde si každý může psát o muzice co chce, když ho to baví. A jsou desky, které mi přijdou jako naprosto dokonalé a rozhodně bych někoho nepranýřoval (možná trochu silné slovo :-) za jiný názor.
Další věc, co si myslím, je ta, že tenhle server by neměl fungovat jako místo, kde si pár hudebních expertů vyměňuje názory na desky, které všichni dávno znají a všichni se víceméně shodnou, jak jsou skvělé. Jestli chce být progboard velký, tak musí zaujmout i laiky a umožnit i jim se vyjádřit. Ale muselo by být zajímavé sledavat, jak by někdo přihodil * IV od Zeppelinů a jak by ho v komentářích zdejší milovníci hardrocku rozcupovali na kousky. :)
Jo a ještě poslední věc. Mám docela pocit, že tu jsem jediný člověk, jehož primární hudební žánry nejsou progrock popř. hardrock. Sice mě to nepřekvapuje, ale možná by to stálo za nějakou anketu, co ty na to merhaute? :)
To sem se teda rozkecal Už konec. :)
P.S. Je jsem se chtěl zepat... Filozofe, jak jsi to myslel s "naší fakultou". Jsi zaměstnán nebo to vztahuješ k městu? Sry, jestli jsem moc zvídavý :)
merhaut @ 07.08.2007 17:58:17
Ad kneekalovo: "Mám docela pocit, že tu jsem jediný člověk, jehož primární hudební žánry nejsou progrock popř. hardrock. Sice mě to nepřekvapuje, ale možná by to stálo za nějakou anketu, co ty na to merhaute? :)"
- žánrové rozpětí píšících je široké, stačí se porozhlédnout, čistí progrockeři jsou v naprosté menšině, nechce se jim asi psát :-)
- klasičtí hardrockeři tu jsou, ale naprostá většina z nich poslouchá i jiné rockové žánry
Vnímáš to dobře, Progboard je široce otevřený:
- jak horizontálně, žánrově,
- tak vertikálně - mírou znalostí, věkem, zkušenostmi s psaním ...
Honza, alias Filozof, rád mentoruje, si zvykneš :-)
Filozof @ 07.08.2007 21:37:43
Kneekal:
Svůj názor jsem právě částečně napsal jako reakci na Tvoji recenzi Cream. Z toho pochopíš, o co mi jde. V žádném případě ne o nějaké omezování Tvého názoru - byť by byl sebenepochopitelnější. O tom srovnání LZ - Queen jsem psal proro, že tomu skutečně nemohu uvěřit. Na to mám zase právo já.
Podle mne je dobré co nejširší spektrum názorů ke každé desce - to je pro člověka, který uvažuje o pořízení dané desky jednoznačně nejlepší. Jeden názor je příliš málo vypovídající.
Pokud se týče záběru lidí zde - koukni na jejich (naše) vizitky - z toho se ledacos dozvíš. Tipl bych si, že jen málokdo má úzce vymezený výsek hudby.
Zásadní je Vlček, Wich ne. Wich je člověk od nás z města, který o staré muzice nemá nějak velký přehled. Vím o tom, protože jsem se k němu a jeho knize dostal těsně před dokončením - mimochodem - v předmluvě najdeš i jmenovité poděkování mé maličkosti. Ale vzhledem k velmi krátkému času jsem neměl čas přečíst, natož opravit či doplnit všechna hesla, která má nekompletní, ne úplně dobře, či chybí. Zásluha Wicha spočívá především v tom, že 7000 hodin přepisoval Vlčka+EJaMP+jednu polskou encyklopedii do počítače a vnutil svoji knihu k vydání, takže i mladí, kteří už Vlčka neseženou v krámě mají šanci na nějakou základní encyklopedii.
Školu jsem myslel fakultu, kterou jsem studoval v našem městě - ta Vaše bude jistě ještě přísnější.
kneekal @ 07.08.2007 22:01:05
Ok, dík za odpověď. Diskuze se evidentně přesouvá ke Cream :)
Patříte k těm, kteří omdlévají při pohledu na obnaženou hruď Freddie Mercuryho? Pláčete při Who Wants to Live Forever? Jsou vaše oblíbené olympijské hry Barcelona 1992 a milujete její hymnu? Jste fandové Flash Gordona nebo Highlandara? Jestli ne, tak zcela určitě znáte We are the Champions… No ale já se ptám, kde to všechno začalo, někdy přece musel Mercury a spol. vylézt z kanálu showbussinesu na světlo reflektorů seriózních klubů, hal a nakonec i stadionů. Stalo se tak roku 1973, kdy po roce a nějakých drobných dokončila anglická kapela Queen natáčení svého debutu, jenž byl 4.9.1973 pod záštitou vydavatelství Elektra vypuštěn do obchodů.
Předpokládám, že o kapele Queen máte aspoň minimální povědomí a tak jen pro pořádek. Hlavní postavou byl zanzibarský rodák Frederick Bulsara známější pod uměleckým pseudonymem Freddie Mercury (bohužel je již po smrti), kučeravý kytarista Brian May, bubeník Roger Taylor a baskytarista John Deacon (zajímavostí bezesporu je, že této desce byl uveden jako Deacon John, což se mu ale pramálo líbilo, takže si to na další desce nedovolili).
Čekáte-li od desky popový zvuk nebo stadionové hymny,tak vás deska určitě zklame. Já nečekal nic moc, protože debuty slavných kapel bývají veskrze dost často nevyzrálé a byl jsem mile překvapen, protože tahle deska je určitě jeden z těch zajímavějších debutů, co znám.
Všech desek songů se nese v hardrockovém až heavymetalové duchu a kdybych měl najít hudbu podobného ražení, zřejmě bych řekl Led Zeppelin, kteří byli „Královně“ bezesporu vzorem.
O hráčském umu jednotlivých aktéru určitě nebude pochybovat a co vás určitě zaujme je téměř operní výkon Freddieho, který se pohybuje s přehledem v takových výškách, že chvílemi pochybujete o tom, že není členem sboru kastrátů. Stejně tak stojí za zmínku i kytarové party Briana May, který se rozhodně nebojí vydat se do pořádného sólového prostoru a jedinečnost zvuku kapely Queen dodává jeho vlastnoručně vyrobená kytara na kterou místo trsátka hraje mincí. (chudáci struny). Dalším poznávacím faktorem této bandy je hojné používání „uječených“ vokálů, které používala kapela celá 70. léta. (byl jsem zvědavý jestli je zpívají i na koncertech a nutno říct, že všichni členové kapely jsou výborní zpěváci, takže si to docela dávají)
Nejlepší deskou je dle mého názoru hned první Keep Yourself Alive, která, jako jediná z této desky, se někdy objevila na jiné desce Queen (konkrétně na kompilace Rocks a na živáku Live Killers). Dál vypíchnu heavymetalovou trojku Great King Rat (zajímavý název) a poněkud psychedelickou My Fairy King. V několika skladbách za klavír usedá Mercury a na klavírním „riffu“ je postavena poslední instrumentálka Seven Seas of Rhye, kterou na druhé desce Queen rozpracuje a udělá z ní jeden z mnoha hitů.
Závěrem: Debut Queen je deska, kterou možná neocení fandové Queenů z 80. let, ale spíš ti, kteří inklinují s syrovějšímu rocku a neuhlazenému zvuku. Podle mého názoru, ale určitě stojí za pozornost, nejen pro to, abychom zjistili, co Queeni dělali, než hráli na stadionech, ale i pro zajímavou muziku, která se na ní nachází v hojném množství. Ale na opravdu geniální desku nám Queeni ještě nechají chvíli čekat.
reagovat
Oliver @ 24.07.2010 11:47:52
Tohle album mám na CD.Docela dobré.
Ale má málo kvality.Ale Slušně se to nátáčelo.
Jednou sem někde vyděl dokument o Queen.
A Že tohle první album bylo natočeno roku 1972 v Srpnu.Ale sehnal sem si DVD s prvním vystoupení roku 1973 z Ledna.Máto Velkou kvalitu.
- hodnoceno 6x
- hodnoceno 9x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x