Queen / Sheer Heart Attack (1974)

Už si nepamatuji, kde jsem to slyšel, ale třetí alba většiny kapel prý bývají velmi zásadní - buď jako předstupeň nějakého milníku, nebo se přímo ony zapíšou do historie. A něco na tom bude: platí to třeba u Led Zeppelin, Kiss, Deep Purple, nebo Rush, atd. Sheer Heart Attack je ten případ, kdy se k největší bombě teprve schyluje. To ale neznamená, že by to bylo nějaké ticho před bouří! Po pompézní "dvojce" se Queen jakoby vracejí k syrovějším písním, kterým ale přesto zůstala ona bombastičnost, která je pro ně typická. Zvuk alba je tentokrát takřka dokonalý, je to skutečně skok oproti předchozím deskám a vlastně poprvé si můžeme Queen vychutnat v luxusní zvukové kvalitě. I když deska dle mého názoru nedosahuje takových kvalit jako debut a II, tak musím udělit plný počet, protože ji poslouchám opravdu často a rád se k ní vracím. No uznejte, šlo by v jednom roce ještě překonat tak geniální album jako Queen II? To sice ne, ale i tak se může povést vynikající placka, jako tahle.

Brighton Rock - Úvodní motiv ze Seven Seas Of Rhye naznačí, že jízda pokračuje i když trošku jiným směrem, než minule. Ale jízda je to rychlá, až kosmická! Začít album skladbou, která je postavená hlavně na kytarových sólech, to jentak někdo nemůže... Ale pokud máte nápady a talent jako Brian, tak to není žádný problém. Freddie dokonale zvládnul "dialog" zamilované dvojice a rytmika tento rock ještě více přitvrdí.

Killer Queen - První opravdový hit, který Queen proslavil nejen doma. Pohodová píseň v hopsavém rytmu se stala další koncertní jistotou, i když ve zkráceném podání.

Tenement Funster - Rogerovo mistrovské dílo! Taylor (na rozdíl od Freddieho nebo Briana) nikdy nepsal složité kompozice nebo miniopery. Jeho parketou byl řízný a syrový rock a tento kousek patří k tomu nejlepšímu, co kdy napsal. Úsporné, ale rázné bicí podbarvuje John svou osobitou linkou na baskytaru. Opravdu super věc, však ji Taylor také oprášil na jedno své sólové turné.

Flick Of The Wrist - Navazující song mi trochu připomíná pozdější Death On Two Legs, jak říznou muzikou, tak rýpavým textem. Je to jedna z mých oblíbených věcí na albu, hodně se mi líbí dvojmo nahraný hlavní vokál a netradičně rytmizující basa.

Lily Of The Valley - Překrásná skladbička, která se svou tématikou a vyzněním hodně podobá písním z předchozí desky, ale poetikou se zase blíží k pohádkové My Fairy King. Vrchol písně, o který se postarají kytarové fanfáry a bicí, je opravdu úchvatný!

Now I´m Here - Možná lehce ohraná, ale stále funguje! Mě osobně se líbí nejvíc studiová verze, hlavně díky pianu, který na koncertech není

In The Lap Of The Gods - Trochu ve stínu své slavnější "přepracované sestry". Přece jen je to zajímavý nápad, složit dvě písně se stejným názvem. Jedná se o hodně dramatickou věc, která rozhodně nenudí, ale myslím, že ten efekt, který Freddie použil na zpěv skladbě moc neprospěl. Proto mám radši verzi, která uváděla medley na koncertě v Rainbow.

Stone Cold Crazy - První trash!!! Tady není místo pro klavír nebo nějaké zvláštní harmonie, tady jde o dravost a agresi! I přesto, že má píseň jen dvě minutky vás doslova přežvýká a vyplivne, takže víc byste ani nezvládli...

Dear Friends - Zasloužené zklidnění, které je po předchozí smršti potřeba. Brian zde o obstaral i klavír a povedla se pěkná a melancholická balada.

Misfire - Prvotina pana Deacona. I on ukáže, že jeho parketou není jen baskytara, ale že je i schopný kytarista. Koneckonců, dříve byl jeho post v předchozích kapelách doprovodný kytarista. Pěkný a optimistický popěvek, který podtrhuje pestrost třetího alba.

Bring Back That Leroy Brown - Když jsem slyšel Leroye poprvé, tak jsem si řikal, jestli to není nějaký Ivan Mládek! Ale postupem času jsem přišel tomu dílku na chuť hlavně díký virtuózní hře všech zůčastněných, a tak jej rozhdoně nepřeskakujte!

She Makes Me - Všeuměl Brian nám tu zpívá o lásce a za doprovodu zvonivých kytar a dunících bubnů, které končí v jakési bouři či "městské džungli"? Působivá skladba, ale vzhledem k tomu, že se v ní nekonají nějaké výrazné změny je trochu monotónní

In The Lap Of The Gods...Revisited - Finále všech tehdejších koncertů, které potom vystrnadila rovněž valčíková hymna, We Are The Champions. Hlavně závěrečné sbory mají sílu a náboj, který je efektně zakončen mocným výbuchem. I kapela měla nejspíš k tomuto songu dobrý vztah, protože se objevil také na Magic Tour a zněl stejně svěže, jako ve starých dobrých časech "Srdečního záchvatu"...Woooh Woooh La La Laaa...!!!

» ostatní recenze alba Queen - Sheer Heart Attack
» popis a diskografie skupiny Queen