Gabriel, Peter / Up (2002)

Myslím, že Peter se nechal ovlivnit svou prací na projektu Ovo (mimochodem rovněž vynikajícím) a natočil klidné, intimní, melancholické album se všemi atributy jeho tvorby - bohatou, vrstvenou rytmickou strukturou, elektronickými ruchy a vysokou atmosféričností, jíž vévodí jeho vokál. Stoprocentně platí slova o klidu a melancholii o skladbách jako Sky Blue, I Grieve (určitě jeden z vrcholů alba a jedna z nejlepších Gabrielových melodií), My Head Sounds Like That nebo závěrečné, na klavíru postavené hříčce The Drop. The Barry Williams Show je rytmicky velice hravá, typicky gabrielovsky expresivní a divoká, Growing Up a No Way Out pulzují dramatičností, ale drží se na řetězech; More than This je jasný hit, při jehož poslechu se mi vybavuje dávná In Your Eyes...
Ve výčtu schází dvě skladby,kvůli kterým lze Up označit za celkově mnohem temnější než bylo svého času Us - úvodní Darkness není svému názvu nic dlužna a vévodí drsná elektronika a důrazný rytmus. Signal to Noise je druhým vrcholem desky vedle I Grieve - jenže z druhého konce. Skladba má dramatický a zlověstný průběh a hostující Nusrat Fateh Ali Khan jí svým vokálem dodává neuvěřitelnou naléhavost - i její provedení na pražském koncertě patřilo k těm nejlepším. Jak se mi tak v hlavě přehrávají Gabrielova alba, je to možná jeho nejtemnější záležitost vůbec. Album Up je kompaktní, vyzrálé dílo, které už v případě Gabriela není dílem stylotvorným, ale protože máme s pětkami šetřit (:-))), je to excelentní přírůstek každé sbírky (já si ale k sobě do notýsku asi tu pětku píšu...:-)

» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Up
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter