King Crimson / Islands (1971)

Jedná se o konec jedné éry King Crimson, po nahrání Islands dochází k rozchodu Roberta Frippa a Petera Sinfielda, textaře, který silně ovlivnil první čtyři alba kapely.

Ze sestavy z předchozí desky vydrželi jen Fripp s Collinsem, basy a zpěvu se ujal Boz Burrell, bicích Ian Wallace. Mnozí fanoušci hodnotí toto album poměrně negativně, připadá jim, že vybočuje z cesty, nastolené Frippem v počátcích kariéry KC.

Pokud mohu posoudit, opravdu se jedná o jedno z nejmelancholičtějších alb kapely, ale to neznamená, že by postrádalo hudební kvalitu. Jazz se tady snoubí se symfonickým rockem, mellotron si podává ruku s hobojem a soprán Pauliny Lucas mi připomíná The Great Gig in the Sky...

Na pět hvězdiček to možná není, další mistrovské dílo v podání King Crimson ale bude brzy následovat. Islands mohu jen doporučit, více takových nepovedených alb :-)

» ostatní recenze alba King Crimson - Islands
» popis a diskografie skupiny King Crimson