Recenze
Fates Warning / Perfect Symmetry (1989)
Ne, že by mi původní zpěvák FW John Arch snad nějak vadil, ale právě příchod Raya Aldera kapelu znovu nakopl o řád výš a na Perfect Symmetry vystřihuje famózní progmetal, který bezesporu patří do nejvyšší světové ligy tohoto stylu. Inspirace Iron Maiden téměř úplně vymizely a kapela tady našla svůj klasický styl, se kterým pak operovala na následujících albech. Těžké kytarové riffy jsou střídány melancholickými, pro FW zcela typickými pasážemi, kde se plně otevírá prostor pro Alderův fantastický, emocionální vokál - podle mého skromného názoru jde snad o nejvíce nedoceněného zpěváka na současné metalové scéně. Part of the Machine rozjíždí album opatrně, druhá Through Different Eyes je se svým refrénem už jasným hitem. Střední část alba je vyváženým kompromisem mezi metalovou a akustickou polohou, závěrečné Chasing Time a Nothing Left to Say pak desku uzavírají v melancholickém a značně pochmurném duchu. Albu formálně není co vytknout, **** dávám proto, že následující Parallels se stalo prvním vrcholem kapely.
» ostatní recenze alba Fates Warning - Perfect Symmetry
» popis a diskografie skupiny Fates Warning