Genesis / Nursery Cryme (1971)

Na Genesis je fascinující, že ač jejich sound je nezaměnitelný a rozpoznatelný během několika vteřin, každá jejich deska je vykročením někam jinam, dobrodružná a neohlížející se příliš na jistotu minulých vydařených věcí. Možná jen Wind And Wuthering se zdá být rekapitulací všech předchozích poloh, barev a nálad, a to rekapitulací bezespru úžasnou a obdivuhodnou. Antovu klasicky čistou kytaru střídá na Nursery Cryme Hackettova neurvale dramatická, agresivní hra, nebojící se i nečistých pazvuků, a blýskne se i vycizelovanými syrovými sóly (Fountain of Salmacis).Trojice velkolepých dramatických příběhů (Musical Box, Hogweed, Salmacis), které se staly páteří koncertních programů, je proložena dvěma miniaturami, dokazujícími, že kapela nerezignovala na subtilní citový výraz z předchozího alba, ujetá hříčka Harold The Barrell otevírá oproti mystickému a snovému světu Trespassu pole surrealistického humoru a divadelní nadsázky, která najde později svůj prostor na Foxtrotu, Sellingu i Jehněti. A zbývá, dle mého subjektivního názoru nejkrásnější skladba alba, ne tak často citovaná, na koncertech skoro nehraná (existuje ovšem raritní a dost nekvalitní záznam z koncertu ze srpna 1972 v Janově). Tato skladba má tak klasicky, s rafinovanou dokonalostí vrstvenou melodii, mysticky osudový text, expresivní z otěží utržený vokál na pokraji extatického vytržení, podivné a přesto zákonité rytmické přechody neuvěřitelně rozsochaté Philovy hry, varhany jak z barokní mše, valící se jako vlna posledního soudu, a ... náhle v mezihře flétnový dialog s klávesami jako cinkání klíčů od brány tajemství času. Co mohlo být inspirací tohoto hudebního démantu? Regresní zážitek z dob Vikingů? Bože, to je HUDBA! Je vůbec možné, aby další album bylo jen zpoloviny dobré? A ono bude snad ještě hezčí, ale zase trochu jiné......

» ostatní recenze alba Genesis - Nursery Cryme
» popis a diskografie skupiny Genesis