Genesis / And Then There Were Three... (1978)

S hudbou Genesis gabrielovské a collinsovské éry jsem se seznamovala souběžně, navíc v době, kdy jméno Collins bylo téměř neznámé. Snad proto s tímhle albem nemám problém a mám ho z té druhé fáze Genesis nejraději. Na tomto albu totiž konečně Genesis přestali hrát Gabriela bez Gabriela a našli svůj nový styl. Je samozřejmě trochu jednodušší, ale až na jedinou výjimku tady trojice drží laťku hodně vysoko. Podle mě tohle album popové není. U většiny skladeb si dost těžko umím představit, že by se běžně hrály v rádiu nebo dokonce k tanci.
Mé nejoblíbenější jsou hned úvodní Down And Out, Snowbound, Burning Rope, The Lady Lies a Many Too Many. Ta poslední mi přímo bere dech…

Přestože jsem napsala, že považuji toto album za nejlepší v collinsovské éře, 5 bodů mu nedám. Já tohle album zásadně poslouchám od č. 1 po číslo 10. Po tak skvělé skladbě, jakou je Lady Lies (s poněkud nejednoznačným textem, z něhož není úplně jasné, zda zmíněná dáma leží, či lže), si nechci kazit atmosféru a zážitek z alba a před tou jedinou skutečně popovou písní to vypínám. Tu odrhovačku jako dělanou pro flašinet si pánové mohli odpustit.

» ostatní recenze alba Genesis - And Then There Were Three...
» popis a diskografie skupiny Genesis