Genesis / Calling All Stations (1997)

Tohle album lze zhodnotit velmi jednoduše obligátním výrokem: co je dobré, není nové, co je nové, není dobré. A nebo vůbec jedním slovem: nuda.

Organismus Genesis se musel během svého života vyrovnat s lecjakými obtížemi a zažil už jednu přetěžkou amputaci. Vylízal se z ní překvapivě dobře. Zdá se ale, že tím své regenerační schopnosti vyčerpal.
Ač by si člověk kdysi při poslechu písně More fool me na Collinse nevsadil, poté co vystoupil z Gabrielova stínu, zhostil se vůdčí role překvapivě dobře. Pánové Rutherford a Banks tedy hledali někoho jemu podobného, ale zdá se, že se zaměřili na vnější znaky a zapomněli na to nejdůležitější – orgánovou kompatibilitu. Phil Collins, ať už si o něm myslíme cokoliv, byl a je OSOBNOST. Ray Wilson bohužel není ani osobnost.
Obávám se, že skupina Genesis tuto transplantaci nepřežila a jakýkoliv pokus o resuscitaci této mrtvoly je marný.

Nezbývá než pánům Rutherfordovi a Banksovi doporučit věnovat se svým sólovým projektům a tomu prvnímu popřát šťastnější ruku při výběru náhrady za zesnulého P. Younga…

» ostatní recenze alba Genesis - Calling All Stations
» popis a diskografie skupiny Genesis