Strawbs / Ghosts (1975)

Pravděpodobně jeden z vrcholů ve "středním období", pro mne subjektivně vrchol tvorby Strawbs nejspíše absolutní. Barokní romantika korunující smysluplně rockovou přímočarost motivů, průzračnost zvuku postaveného na precizní souhře virtuozních kláves a špičkových kytar, mírně melancholická nálada impresionistických obrazů prodchnutá expresí projevu, hravost i chorální velebnost, zkrátka odraz z pozic, vydobytých předchozími alby na novou metu, to jsou Ghosts, album postavené na kombinaci písní s vícedílnými komponovanými skladbami. Strawbs v maximálním vzepětí, které bohužel nevydrží v takové formě nadále. Kam také stoupat z vrcholu?
Mnohastrunný vodopád připomínající zvonkohru uvede titulní suitu, v níž Daveův zpěv může připomenout svou barevností ve stylu "chiaroscuro" ranného Gabriela, zdrsnělý, místy potrhaný vzácný samet. rozjede se ostré rockové numero, opět se rozlévající do zálivu cody. Lemon Pie je vícesmyslná hříčka a radostným karnevalem strun a kláves. Dvojskladba Strashine/Angel Wine je z pera baskytaristy, ale nese všechny charakteristické nálady, jaké od Strawbs posluchač žádá, prostě klasická hitovka jako z Bursting at The Seams. Rozverně najazzlá Where Do You Go vypráví o bezbřehé radosti z muziky a nebýt její rytmus tak komplikovaný, chtělo by se tančit.
A náhle kontrast - ztemnělý obraz krajiny, snad zaprášeného předměstí blízko trati, a z něho se vyšplhá jedna z nejdramatičtějších melodií, osudově silná The Life Auction. Cousinsův pěvecký projev v tomto díle je nezapomenutelný, i kdyby v mezihře jeho divoká, rozevlátá výpověď nepřešla do úžasného, prostě neskutečného kytarového sóla, něžného v té záplavě zvrásnělých citů jako hedvábná krajka hozená vánkem na okenní parapet, a už opět burácí hlavní motiv. Po této skladbě už by nemuselo znít nic. Ale deska ještě nekončí....
Donť Try to Change me je klasická Lambertovka, trochu poklidnější a malebně ukolébávající, dokud zpěvák nevykřikne Don´t Try To change me - jde tu také o něco, ale je to jen hravé drama o lásce s přehlídkou zvonivých strun.
Jako pokračování předchozích impresionistických obrazů, jakoby nálada z adventního času, to jsou klávesy Johna Hawkena, tvořící předehru k zadumanému vzpomínání na to, co bylo a už se nevrátí, tichoučká nádhera You And I. Z jemnosti pramínku vykvete do plného, mohutnícího proudu, protkaného už výše zmiňovanou kytarou Dave Lamberta, který se tímto řadí ke kytarovým zvukomalířům Howeovi a Hackettovi. Snění se rozplývá.
A jako by si to žádal řád klasické barokní suity, na závěr duchovní chorál, ne už smutnnící, ale vítězně ozářená jako oltář při liturgii, Grace Darling, Cousinsovo zanícené vyznání, lásce i Bohu, vlastně oběma v jednom velikém vzývání. Varhany a mnohohlas, dívčí sbor, to je zakončení dlouhé cesty na prahu domova.
Toto album je opravdu hudební chrám, hvězdičky k jehož hodnocení prorážejí klenbu.V mém osobním žebříčku stovky nejlepších alb všech dob je těsně za prvním - The Lamb od Genesis.

» ostatní recenze alba Strawbs - Ghosts
» popis a diskografie skupiny Strawbs