UFO / Obsession (1978)

Poslední studiovka ze Schenkerovské éry 70tkových UFO - v kapele už to docela hoří a navíc na hudební scéně mohutně nastupuje disco...dá se za takových podmínek vůbec natočit kvalitní rocková deska?
Obsession sice pokračuje v trendu zjemňování, který Moog a spol. nastolili už na Lights Out, ale přesto nabízí několik lahůdek, které by uchu žádného fandy téhle kapely neměly uniknout.

Hned otvírák Only You Can Rock Me je prvotřídní hit, který se může kvalitou směle rovnat třeba takovým kusům jako Rock Bottom či Shoot Shoot. Stejně jako na předchozím albu jsou důležitou součástí zvuku kapely také klávesy, čehož je Only You Can Rock Me živým důkazem. Pack It Up (And Go) je zase pokusem o "heavy" rockový nářez, Narozdíl od takové Mother Mary z Force It mu ale k hitovosti něco schází. Následuje krátké, ale příjemné akustické intermezzo Arbory Hill a po něm se kapela vrací v plné síle se zatěžkaným ploužákem Ain´t No Baby. Podle nepsaných pravidel platících na předchozích deskách by teď měla přijít nějaká kytarová pecka, ale chyba lávky. Lookin' out for No. 1 je sice pěkná, navíc vylepšená smyčcovým orchestrem...ale zase pomalá věc. Jasný to doklad, že se UFO vydali cestou líbivých ploužáků do rádií a rocková síla se z jejich písní začala pomalu ale jistě vytrácet. Náladu spraví divoce schenkerovská Hot 'N' Ready - první věc na albu, ze které jsem si připomenul, jak divoká kapela UFO pár let zpátky bývali. Nadšení ze změny však netrvá dlouho, další písnička Cherry je návratem do koncepce celého alba - středně rychlý skororockový song prostřídaný vzletnou baladou. Cherry spadá do první kategorie, ale zároveň je to také skladba, která se mi na desce zdá jen "do počtu". Z You Don´t Fool Me sice chvélemi vykukuje ten starý dobrý Schenker, ale stejně jako v Pack It Up je už od začátku něco špatně. Návrat hlavního motivu v repríze Lookin' out for No. 1 už je pak absolutně mimo mísu - víc patetičtí snad UFO ve své kariéře ještě nebyli. Závěr desky se snaží napravit parádní vypalovačka One More For The Rodeo a kdyby s jejím závěrem přišeli závěr celé desky, bylo by to vcelku přirozené. Jenže UFO si tentokrát tu nejlepší věc nechali nakonec. Balada Born To Lose zastiňuje svou genialitou celý předcházející obsah alba a je zde mým hlavním favoritem. Spolu s Only You Can Rock Me je to asi jediná skladba z Obsession, která by obstála i na předchozích albech UFO.

Celkové vyznění Obsession posouvá tvorbu UFO do vod komerce a "alb z povinnosti". Další album ve stejné sestavě by už asi bylo totálním propadákem a Schenker udělal to nejlepší co mohl, když z kapely odešel. Desku určitě dost srazila produkce, směrující UFO do hitparád a rádií čím jiným než pokusy o dojímavé balady, podtitul Obsession by klidně mohl znít "Collection of UFO Love Songs". Ale na druhou stranu první a poslední skladba jsou monumentální výtvory, k jejichž nesporné kvalitě budu muset při hodnocení přihlédnout. Budou to tři hvězdičky, ale opět o něco slabší než u Lights Out.

***

» ostatní recenze alba UFO - Obsession
» popis a diskografie skupiny UFO