GTR - GTR (1986)

Zrod superskupiny provázelo vydání rádoby významného a nepřehlédnutelného alba. Dnes, s odstupem téměř čtyř dekát, už z jedněch vyprchalo nadšení a z druhých zklamání, které roku 1986 dělilo rockové fandy nejen v Čechách. Já, nadšený příznivec velikánů britského artrocku sedmdesátých let, jsem byl zvědav na spolupráci kytaristů uměleckých souborů Genesis (Steve Hackett) a Yes (Steve Howe). Tehdy jsem byl velmi zklamaný, desku jsem po několika posleších poslal dál aniž bych si ji nahrál, a potom jsem ji desítky roků nevyhledával ani neslyšel.

Nedávno se objevila v nabídce bazarová LP verze za pár kaček, tak jsem ji vzal. A teď si ji pouštím, myslím že potřetí za poslední půlrok. Musím přiznat, že už na ni nejsem tolik přísný, jako v mládí. Ale o nadšení se také nedá psát. Možná by to bylo jinak, kdyby sestava neobsahovala jména těch dvou zmíněných Stevů. Nebyl bych tak kritický, ale také bych si tuhle desku ani nikdy nepořídil. Takže vlastně jenom uvedu, že poslouchám hudbu, která mi zapadá mezi řadu dalšícg děl kapel AOR osmdesátých let. Skladby mi splývají a nenacházím záchytné body. Jenom si znovu (pokolikáté už?) dokazuju, že je to průměrný rock té doby, který nemá na to mě nečím oslovit nebo potěšit. Možná jako kulisa k psaní těchto řádek dobrý, ale ryzí průměr. Je to smutné, že k tomu nemám nic víc, snad jen ještě toto: Nedivím se, že kapela existovala tak krátce a další album už nevydala.

stargazer @ 21.11.2024 17:21:22
Mám to úplně stejně. Když tu ještě nebyla recenze, tak jsem svou reakci k nahrávce napsal do našeho vlákna : Komentáře k titulům, kde není recenze.  A k tomu jsem jim nadělil hodně slabou dvojhvězdu. Pro mě zklamání. Možná to dělali všechno hlavně pro prachy a nebyla mezi nimi žádná chemie. /Tím nemyslím drogy/