Within Temptation - Unforgiving (2011)

"To nám ti Within Temptation pěkně zpopovatěli," říkal jsem si před dvěma roky po prvním poslechu tehdejší novinky The Unforgiving. A neměl jsem na mysli to, že by Sharon a spol. začali tvořit "hudbu" na míru pro dnešní mainstreamová rádia - to zaplaťpánbůh myslím ještě nehrozí, spíš mě tehdy trošku znechutila neskrývaná přímočarost skladeb a rytmus, který místy nebezpečně připomíná disco. Časem se mi ale album dostalo pod kůži, komerční příchutě jsem vstřebal a každý poslech si dokážu užít.

Tak jako na předchozích deskách, i v případě The Unforgiving jsou základním stavebním kamenem hutné kytarové doprovody, nebeský hlas zpěvačky Sharon den Adel a osmyčcovaná aranžmá. Takové In The Middle Of The Night nebo Iron, obě s vyšponovaným Sharoniným hlasem, mají docela slušné grády. Možná ještě lepší je Shot In The Dark, kde si kytary vystřihnou i krátké sólo - těch se mimochodem na desce moc nevyskytuje, což je další ze znaků, že se na tomhle albu Within Temptation hodně příblížili k hranici mezi metalem a popem. Asi nejvíc je to poznat ve hitu Sinéad - ano, to je to místo, kde Within Temptation pomyslnou linii možná už překročili a stvořili jakési metalové disco. Z čeho jsem ale ze začátku byl na mrtvici, to už teď vnímám jako přirozenou součást desky a nemám s tím problém. Druhá ze skladeb s velkým potenciálem, Faster, je z úplně jiného těsta - tvrdá, razantní, nářezová, takové Within Temptation mám rozhodně radší. Ovšem to pořád vůbec nic není proti tomu, co kapela vytvořila v masakrózní kompozici A Demon's Fate. Skladba, utopená až někde ke konci desky, hravě zastiňuje celý její předchozí obsah. Poslouchat, poslouchat, poslouchat a vychutnávat, vychutnávat a vychutnávat. Proč tohle nešlo na singl, je mi dodnes záhadou. Na konec desky pak kapela velice citlivě zařadila skladbu Stairway To The Skies, která asi nejvíce připomíná skladby z desek The Mother Earth nebo The Heart Of Everything - takže taková přijemná vzpomínka.

Takže suma sumárum - vydařené koketování symfonického metalu s popem stačí z mé strany akorát tak na čtyři hvězdičky. Tentokrát to ještě vyšlo, ale mám pocit, že tímto směrem cesta pro Within Temptation nevede a s další takto udělanou deskou by mohla kapela tvrdě narazit.
reagovat

PaloM @ 27.08.2013 05:58:03
vmagistr, to ma fakt zaskočilo, že niekto si trúfol napísať recenziu na Unforgiving. Úplne sa s tebou zhodnem. Kapelu mám veľmi rád (ešte o trošku viac ako Nightwish s Tarjou) a netajím sa, že hlavný podiel na obľube má nesmierne príťažlivá´, talentovaná a schopná Sharon den Adel (ktorá mala v júli už 39 rokov a 3 deti).
Na skladby som si podobne ako ty časom zvykol a nevadí mi čiastočný príklon k mainstreamu.
Vadí mi (a to veľmi) technická realizácia výsledného zvuku na CD. Je to niečo príšerné a DR = 5 dB (dynamic range) tomu odpovedá. Výsledný dojem z nahrávok je prehnaná "urevanosť".
Preto som si doteraz ako jediný album Unforgiving nekúpil (a chýba mi aj originál dnes už pre mňa nezohnateľný debut Enter).
No podarilo sa mi kdesi stiahnúť vinyl rip a to má zvuk bez chyby.
Tak ďakujem za recenziu.

vmagistr @ 01.09.2013 08:29:19
Díky za reakci Palo!
Dynamický rozsah alba je opravdu mizerný - ale to je problémem velké části současné produkce. Spíš je pro mě překvapením informace, že vydání na vinylu je na tom zvukově lépe. To každé procházelo jiným masteringem? Já bohužel LP nekupuji vůbec (cena, neměl bych je ani na čem přehrát), ale v takovém případě se asi stejně jako Ty po nějakém ripu poohlédnu (aneb ať žijí bezedné ruské servery).

martin69 @ 20.06.2014 11:48:05
Nedávno jsem dostal komplet discografii kapely na CD-R. Pečlivě jsem poslouchal a mohu říct, že mě zaujali jen dvě poslední alba, to jest toto a následující Hydra. Není to špatné, ale přeci jen pokud budu mít chuť na tento druh hudby, šáhnu po Nightwish s Tarjou. Sharon je pěkná baba, ale její vzhled s hudbou nemá nic společného. Co se týče zvuku, nemám s ním problém, neb nemám kvalitní aparaturu.
Sluch bych měl mít v pořádku. Každý rok absolvuji prohlídku na URL. Letošní výsledek, ukázal, že mám 93% sluch :-)))

vmagistr @ 20.06.2014 18:19:21
To je zajímavé, Martine. Co bylo ještě na Unforgiving únosné, mi už na Hydře přišlo přetažené. Ty písničky mi přišly jako takový pop, jen oblečený do metalových aranží - což sice samo o sobě nemusí být špatně (koneckonců i některé současné popové písničky, co občas zaslechnu v práci v rádiu, se mi vcelku líbí), ale na CD bych si to nekoupil.

V březnu jsem byl na Within Temptation v Praze, z Hydry hráli docela dost písniček a nenudil jsem se, naživo zněly o něco rockověji (jen škoda, že v těch duetových písničkách museli hostující hlasy pouštět z playbacku).

PaloM @ 20.06.2014 18:45:39
Mother Heart a Silent Force sú pre mňa najlepšie albumy a potom to šlo a ide stále dolu vodou, resp. čím bližšie k pop-rocku. Aj tak si rád pozriem každý koncert, ktorý sa objaví na dvd alebo youtube.

martin69 @ 20.06.2014 18:55:44
Každý má své oblíbené. V pohodě. Nigtwish s Tarjou, je stejně nepřekonatelný :-)