Fantasy - Paint a picture (1973)

06.05.2019 horyna | #

Sedmdesátá léta obsahují ve svých hudebních útrobách nepřeberné množství neskutečně nádherných a jen těžko vystopovatelných pokladů. Když pomineme ty zaručeně velké kapely, které dosáhly celosvětového úspěchu a které dnes zná opravdu každý, kdo se o podobnou muziku alespoň trošičku zajímá, máme tu ještě další kategorie kapel, které štěstí popularity vůbec nepotkalo.

Do jedné by se daly zařadit soubory, které na hudební mapě vydržely alespoň nějaký ten rok pospolu a stihli vydat dvě tři alba. Všechny ty Cressidy, "Druidáci" nebo "Flasháci" - talentované a výborné kapely, které objeví skutečně jen fajnšmekr jdoucí daleko více do hloubky. V poslední kategorii je obrovská fůra skupin, jenž pohasly, sotva ze sebe vyplodily jedno jediné plnohodnotné album. A když píši plnohodnotné, nemyslím tím nějaký nepovedený polotovar třetí kategorie, nýbrž desku silnou, dosahující kvalit podobných těm nejlepším albům od například právě Flash nebo Greenslade, ale i plně srovnatelných s těmi nejlepšími počiny obrů Yes či Uriah Heep. Pídit se po takových malých zázracích je jako hledat jehlu v kupce sena.

Nahrávka Paint a Picture britských hvězdiček Fantasy, jejichž plamen v dějinách art rocku planul skutečně jen krátkou chvíli, by se dal k těm nejlepším deskám výše zmiňovaných kapel bez skrupulí připodobnit. V jeho těsném sousedství leží slovutně známé a podobně pohádkově atmosférické (rozuměj i stejně kvalitní) počiny jako jsou Look at Yourself nebo například Fragile.

Nástrojově jde o bryskně zvládnutou práci, z níž lze vydělit jednotlivý zvuk každého z nástrojů, který se nahrávání zúčastnil. Posluchač neustále vnímá všudypřítomný tok kláves (ten je obzvlášť příjemný a heboučký), čitelný tón španělky (ta na albu hraje skutečně často), rytmika šlape na jednotku a dalším z nástrojů je i impozantní hlas Paula Lawrence. Vše má v sobě patřičnou jiskru, velkou dávku podmanivosti, hudební estetiky, nápaditosti, brilantní sehranosti celého souboru, a nahrávku navíc podpírá pohádkově vzdušná atmosféra s okouzlujícími aranžmá.

Snad ani nemá cenu přehnaně přepisovat o co se v té které skladbě jedná. Rozprávkový vstup rozehraje už úvodní stejnojmenná skladba, která svým odzbrojujícím aranžmá a příjemně hřejivou atmosférou posílá milovníka sedmdesátek okamžitě do kolen. Španělky vesele drnkají, hammondy se tetelí vzduchem, kytara pískne krátkou melodii, rytmika přesně tepe a vše korunuje Paulův sebejistý hlásek. Jedna pecka střídá druhou, dvojka i trojka jsou skvělé. Čtyřka si upaluje v ostřejším muzikálnějším tempu, aby toto hromobití vzápětí vystřídala tichá, violoncellem doprovázená modlitba Widow. Na straně B se začíná zgruntu od znova.

Samotnou kapitolou je pak obal tohoto díla. Překrásný obraz dýchající vírou a pokorou, na pozadí romantické krajiny seskládané z vícero fragmentů odehrávajících se v umělcově hlavě, které jeho ruka držíce štětec převádí na plátno tak, aby ono plátno dokázalo v divákovi zanechat patřičně okouzlující dojem, který jej spojí s myšlenkami na něco velmi příjemného.

Dílo ač totálně neznámé, přesto maximálně působivé, nemohu známkovat jinak než plným počtem. Fantasy hrají kouzelnou a smyslnou muziku určenou všem milovníkům prvotřídního art-rocku. Vřele doporučuji!
reagovat

pinkman @ 06.05.2019 06:59:18
Jako pamětník znám celkem slušné množství kapel co dali světu jen jeden přéspěvek. Existence Fantasy mě ale nic neříká. Když už se nad nimi tolik rozplýváš, musím je vyzkoušet. Díky za tip.

horyna @ 06.05.2019 08:04:29
pinkman Fantasy rozhodně doporučuji. Jde o jeden z největších pokladů sedmdesátých let. Utajená perla, která se dá směle poměřovat s tím vůbec nejlepším co tehdy vzniklo. V jejich muzice je kráso, estetično a hřejivá atmosféra. Stačí aby zpěvák otevřel ústa a už se posluchač tetelí blahem.
Zajímavostí je zvuk cd, který jakoby byl překopírován z lp desky - se vším tím praskáním okolo. Občas to mírně ruší, ale zase je to autentické.

pinkman @ 07.05.2019 11:28:22
Tak to je teda věc. Cd jsem si pustil a vzápětí hned objednal. Nechápu, že mě mohla tak výborná kapela uniknout. Čiší z toho instrumentální dotaženost, jak kdyby to byla třetí deska dávno udělané bandy. Jednoznačně největší překvapení za poslední dobu.

zdenek3 @ 08.05.2019 17:49:43
Na Horynovo doporučení jsem si to sehnal,pustil a tak nějak mi to proběhlo ušima bez valnějšího zájmu. No nic, dám tomu šanci o víkendu.

Jarda P @ 09.05.2019 10:43:12
Mám to na disku řadu let spolu s druhým albem, ale nezaujalo mě to tak, abych si to pořídil. U mě druhá liga.

steve @ 11.05.2019 07:33:55
zatím jsem to slyšel jen zběžně, ale je to příjemné překvápko. Horyno předpokládám že kdybych to sháněl, jedině přes Discogs, je to tak?

horyna @ 11.05.2019 10:44:31
Ahoj steve: přesně tak, takovou starobu snad ani v kšeftu novou neseženeš, i když to vychází v remesterech. Mám to z Discogs (jinde jsem nehledal), jako zabalený remaster :-), takže vlastně úplně nové. Jen ten LP zvuk mě chvílemi prudí, ale já to zatím poslouchal vždy jen z mp3 (na aparatůře jsem si na to absolutně nenašel čas-tak jako na valnou většinu muziky:-) a tam to stejně moc nevnímám. Ale asi bych se zbláznil mít lp a kdyby jich třeba jen pětina popraskávala, brrr

Ještě k Discogs, neboj se to tam vzít (tedy pokud bys do toho šel)-dám ti příklad:
Zrovinka ve včerejší várce z tohoto portálu mi přišlo 7 cd od třech obchodníků. 5 jich bylo origo zabalených, a dva v perfektním stavu bez sebemenšího škrábanečku. Nechápavě jsem zíral, co a odkud jsem to vlastně obědnal. Neměl jsem tucha, že by to mohlo dojít nové (moc nedám/nesleduji na stupně kvality-mint, near mint...úplně to stejnak nesedí) Jeden z nich byl tu dobře známý obdod Grooves.land-který právě nabízí své zboží i prostřednictvím Discogs-což je úplná parádá, pokud jsi tam už registrovaný, můžeš nakupovat od nich tímto způsobem. Pár rarit se u Grooves také najde.

zdenek3 @ 11.05.2019 12:02:26
Tak moje hodnocení se nezměnilo ani po třetím poslechu.
Druhé album jsem nedoposlouchal.
Jak výše uvedené, druhá liga a podobných výtvorů na světě kupa.

steve @ 11.05.2019 16:03:41
horyno díky za instrukce, dám na tvou radu. Zřejmě máš s Discogs štěstí na prodejce i na samotná cd.
Zdeněk má tak trochu pravdu, podobné muziky bylo tehdy spousty, buď tě to oslovilo, nebo to s tebou ani nehlo. Se mnou to pohlo tak na 75%, uvidíme až bude k mání originál.

horyna @ 12.05.2019 06:49:15
Možná, ale taky se mi stalo, že mi někdo poslal úplně jiné cédo a to správné nenašel. Tak jsme se domluvili, že mi vrátil prachy a já mu cedlo.

Jelikož jsme každý z jiného těsto chápu, že to či ono někoho neosloví. Já si Fantasy včera naschvál pustil ještě po částech a zatraceně nahlas (při tom mi to praskání tolik nevadilo - jako když to máš na velké sluchátka, a říkal jsem si, jaký poslech je asi z desky-myslím dynamiku, teplotu...-tohle hrálo taky super). Jinak u mě jsou Fantasy bomba všech bombónů. Koukal jsem na bonusy (nikdy mě moc nezajímají) a ona v nich je ta druhá, ale o dost slabší deska.

b.wolf @ 12.05.2019 08:59:50
Tentokrát musím, ač nerad, napsat, že nic moc ... Poslechl jsem si to, bohužel, nuda ...
To tihle Fantasy, to je jiná >> odkaz

pinkman @ 12.05.2019 09:15:31
Horyno občas se to nadšení nevyplácí, co? Za Fantasy tě někteří pěkně grilují. Nelámal bych si s tím hlavu. Pro mě je to jeden z mála nových zajímavých objevů, ve kterém vidím možné oživení a zpestření vesměs uzavřené sbírky.

horyna @ 12.05.2019 11:00:57
Pinkman: neblázni:-), já si s toho vrásky nedělám. S neúspěchem tebou nabízeného/prosazovaného titulu u druhých, musí každý recenzent počítat. Mělo by ti být - drsně řečeno fuk, co si o tom ostatní myslí, nechat se nějakým způsobem ovlivňovat, či zvyklat je chyba. Jednou to každý slyší po svojom a na svůj názor má právo. Pokud to sklouzne v zášť, nebo naopak v nucení něčeho (muziky, názoru, vytváření všeobecných pravd), měl by se nad tím onen jedinec zamyslet, nebo to rovnou zabalit. To sem zkrátka nepatří. Naše práce má být poselstvím a klíčem k vytvoření jakési cesty pro ty další. Jestli po ní půjdou, nebo naopak, je osobní věcí každého. Bez respektu daleko nedojdeš.

zdenek3 @ 12.05.2019 13:45:42
Horynovy recenze se mi tak z 85% trefují do mých.
V těch 15% jsem prostě jinak naladěn. Ale o tom to je. Každej vnímáme umění po svým a nenechat se ovlivnit názorem většiny nebo nějakých odborníků, je někdy dost složité.
Nicméně jsem už starej kus a vždy jsem dal na svůj názor a nic na tom měnit nebudu. Horyno recenzuj jen houšť. Vždyť s tebou recenzovaných 10 desek se mi (zatím) líbí 8 a půl desky. A to sestsakra pro tebe zodpovědnost. :))))

horyna @ 12.05.2019 14:06:19
Zdeňku přemýšlím co s tou půldeskou :-) A zodpovedně prohlašuji, že se pokusím dotáhnout to na devět :))))

merhaut @ 12.05.2019 19:52:32
Biografie zapomenutých Fantasy na zapomenuté stránce artrock.cz: >> odkaz

02.07.2012 hejkal | #

V prípade, že je umelec obdarený fantáziou, dokáže svojim dielom tento fantastický pocit sprostredkovať. Pokiaľ sa bavíme o art rocku z Británie niekde v prvej polovici 70. rokov, obvykle to znamená toľko, že sa kapely buď pripodobujú základným schémam velikánov (Yes, King Crimson, Genesis, ELP...), pričom prinášajú aj niečo autentické, svoje, alebo sa rovno vytasia niečím jedinečným a paralely sa hľadajú ťažko. Skupina Fantasy sa blíži k prvému prípadu, mäkkosť a mellotron zvádzajú myslieť na niektoré polohy King Crimson, prípadne Genesis, avšak nájdu sa aj takí, čo v tom počujú Procol Harum. Dosť však o prirovnaniach, ktoré niekoho odrovnajú a iného zasa zrovnajú, dobrá hudba má mať silu emocionálne vypovedať nejaký príbeh. Akýkoľvek. Nuž, čujme!

Pekne potichučky nám pätica hráčov, z ktorých nespevavosťou netrpí ani jeden, maľuje v duchu obrázok prvej skladby, ktorá má hneď dve vlastnosti. Po prvé, je titulná, a teda sa volá Paint a Picture. Po druhé, medveďa by zo zimného spánku zobudila asi ťažko. O niečo energickejšia, ale stále ešte jemná skladba Circus svojou ľahkosťou berie dych. Kto má rád staromilské klávesy a matne škrípavo prifarbenú elektrickú gitaru, ten bude jasať o sto šesť a pravdepodobne zobudí spomínaného medveďa. Vlastne, od polovice nastúpi „ťažko“ rocková pasáž, kde to vyzerá, že už hudobníkov naháňa kdesi po lese. Útek sa vydaril, nanákaná uspávanka The award usvedčuje letné hity z MTV z nedostatku melodiky (a aj z ďalších nedostatkov, ale načo sa tým zapodievať, aj tak z toho statok nikto nedostane) a nabáda predhodiť ich (h)ladnému macovi. Sledovať jeho kŕmenie je pekný adrenalín, nuž sa skladba Politely insane dosť rozozvučí. Oznámiť pozostalým, že je koniec, však vyžaduje pietnu náladu, ktorou, predstavte si, skladba Widow oplýva v miere väčšej, než ste si práve predstavili. Nažratý medveď by sa mohol napiť v Icy river, čo je v podstate mierumilovná činnosť a poňať ju pateticky môže napadnúť iba nejakému fantastovi, čo sa vyžíva v gradácii každodennosti do sfér jedinečnosti (asi ho ešte neobhrýzal žiadny grizly). Vďaka bohu, mrmláč išiel chrnieť, nuž je Thank Christ vecou nevtieravou i vďačnou pre ucho. Akurát v závere sa to zo zbožnej idylky zvrhne na bezbožnú rockovicu. Asi, aby bolo dané najavo, že Young man’s fortune je pekne dravá záležitosť, ešte aj medveď vedľa nej vyzerá ako krotký účastník vtipov o lesných zvieratkách, ktorému vypadali všetky zuby z nadmerného pojedania včelieho medu. Chrup. To už nie je o zuboch, ale o prašťaní kostí, ktoré ten štvornohý fanda do malinčia necháva plynúť vo svojich snoch. Preto je Gnome song patrične zasnenou náladovkou s drvivou gitarovou skuvíňajúcou momentkou, a v podobnom duchu sa nesie aj Silent mime. Neostáva iné, ako čakať do jari, napríklad pri počúvaní béčka singlu nazvaného I was once aware, ktorý tvorí melodický prídavok cédéčka od Aurory vydaného možno v roku 2010.

Komu neprekážajú jemnejšie rockové zákutia poplatné klávesom, tomu sa dostane výbornej dosky, ktorá, verte mi, aj keď sa to možno nezdá, nemá s medveďmi nič spoločné.
reagovat

PaloM @ 04.07.2012 06:08:16
Si veľmi pohotový hejkal, dobrá recenzia. A vďaka aj za pivový bonmot k mojej foto na fejsbúku :-)