Threshold - March Of Progress (2012)

26.09.2017 jirka 7200 | #

Třetí příchod Daminana Wilsona do kapely opět doprovází mimořádné vzepětí všech muzikantů. Vrchní dirigenti kapely Groom s Westem si za ta léta vypilovali určitý vzorec skládání a album za albem se posouvají do první ligy mainstreamových heavy metalových velikánů, dokáží totiž napsat silný materiál, podpořený propracovanými aranžemi, ve kterém je vše přesně na milimetr vyvážené - ocelově tvrdé riffy i silné melodie. Odsýpající, členité písně jsou lehce podpořené zvuky kláves, které se v lese kytar dost obtížně hledají, což je trochu škoda.

Progresivních prvků je dnes v jejich hudbě pomálu, jsou užívány spíše jako takový drahý parfém modelky, která chce celkový svůj vzhled něčím podtrhnout. Lidi, kteří se ocitnou v její blízkosti jej ucítí, ač zdáli byli ponejprv okouzleni jejím exkluzivním a dokonalým vzhledem.

Takto kompaktního a silného materiálu jsem se dočkal poprvé od alba Extinct Instinct. Není to jen díky projevu mého oblíbeného pěvce Damiana Wilsona, který je tím pravým protikladem k brutálně navršeným vrstvám kytar, které spolu tvoří tak dokonaný celek,(schválně porovnejte zvuk kytar na jednotlivých deskách, zde je skutečně nejtemnější a nejmasivnější), je to i celkovou přístupností skladeb, které nemusíte poslouchat 30x, aby jste rozkryli jejich krásu.
Vše ale nejde zvládnout snahou, pílí a řemeslnou zručností, vždy je třeba něčeho navíc. To je slyšet na následující desce For the Journey, která byla vyrobena podle stejného klíče stejnými lidmi, přesto ji chybí nosné melodie, jiskra a tah na bránu, jak to bylo u jejího předchůdce

A nejblíbenější písně : Don´t Look Down, The Rubicon, Liberty, Complacency, Dependency a The Hour.

Na závěr si neopomenu rýpnout do kvality zvuku. Je sice nadupaný, ale silně komprimovaný, sice nic nepraská a nešumí, ale v šechny nástroje jsou nahrnuty na jednu hromadu. Závidím těm, co vlastní vinyl, tam by to mělo být o něčem jiném.

reagovat

15.09.2016 john l | #

Návrat Damiena Wilsona přinesl do Threshold čerstvou krev a velkou chuť skládat, tvořit, koncertovat i pokořit nové cíle. Ze začátku jsem byl trochu skeptickej, protože jeho předchůdce jsem si hodně oblíbil a singl v podobě Staring at the Sun mě z počátku příliš nepřesvědčil. První poslech voňavýho novýho cd se proměnil v naprotej úžas a s otevřenou pusou, jsem pak vnímal každou notu alba, které mě doslova smetlo z povrchu zemského. Deska se skutečně povedla, sedí tu každá nota, neměnil bych jedinou skladbu, panuje tu dokonalost, atmosférická podmanivá potemnělost, hráčská ekvilibristika a Wilson do toho jde s chutí a naplno.

Melodie otvíráku Ashes se mě pevně zakousnou do trenclí a ne a ne se jich pustit, v refrénu už mají dokonale buldočí stisk. Ve dvojce Return of the Thought Police se už pracuje s atmosférou pomocí zbraní u Threshold dobře známých. Je to epický rozměr akustických kytar, které do ovzduší přinášejí šeravou příchuť. Singl Staring at the Sun vyznívá dokonale a na poměry kapely nezvykle hitově. Dokonalý zážitek umocní čtverka Liberty Complacency Dependency progresivní hvězda silných ambicí. Prostředí temnoty navozují další položky, našlapaná oblíbenkyně Colophon i další kus The Hours. Baladické náměty a jistou zpěvnost čerpá That's Why We Came , oproti tomu metalově riffová Coda na to jde pěkně od podlahy a přenáší chuťový apetit přímo na svého strávníka. Vícerozměrný, desetiminutový kolos Rubicon kolekci uzavře, ovšem chyba lávky mám tu ještě bonus v podobě Divinity, která se za svými předchůdci nemusí vůbec krčit.



reagovat

Mohyla @ 15.09.2016 13:23:18
Thresholdom sa tuším ani nepodarilo vypustiť niečo slabé! Stále sú v laufe!

PaloM @ 15.09.2016 17:48:53
Igor, to máš asi pravdu, ale ako prešiel 3-vetový profil Threshold "autorovi", to netuším. Na hanbu sveta :-(

Mohyla @ 16.09.2016 05:32:21
Paľo, podľa : ..Zatím poslední studiovka 'Dead Reckoning' vyšla v roce 2007.... sa to podarilo už dávno!

Nenájde sa autor niečoho dôstojnejšieho ?

Petr87 @ 16.09.2016 07:46:25
Zdravím chlapi!
Já to dnes ukuchtím, protože taková kapela si nezaslouží mít biografii jen o třech větách! ;-)

john l @ 16.09.2016 09:34:55
ani jsem si toho bídnýho profilu nevšim, jakto že tohle prošlo :) Slabší desky jsou u mě ty počáteční, dvojka i nevýrazná Extinct... s divným zvukem, naštěstí s Clone dává kapela výhybku a přejiždí na mnohem zajímavější a kvalitnější kolej. Jsem zvědav s čím přijdou na novým materiálu, deska z 2014 mě trochu nudí.

Snake @ 16.09.2016 09:53:08
Nu, já znám především placky "Psychedelicatessen" a "Extinct Instinct" a obě se mi líbí. I když ta prvně jmenovaná má opravdu špatný zvuk. Ovšem Wilson na "Extinct Instinct" podává fantastickej výkon...

john l @ 16.09.2016 09:58:23
Snake: tak vidíš, já tyhle nějak moc nemusím. A z ostatních ti teda většina uniká??

Snake @ 16.09.2016 10:18:48
Je to tak, uniká. Kromě těch jmenovaných mám ještě "Clone" a "Dead Reckoning". Ono mi to tak nějak stačí, nemohu mít (a chtít) všechno :)

horyna @ 16.09.2016 11:13:56
Někdy kolem roku 1996/1997 jsem si tak jednou zase vyrazil do matičky Prahy na nákupy, samozřejmě ne oblečení ale stříbrných kulaťáčků a v jednom obchoďáku s muzikou (za ob. domem Kotva, teď je tam možná ještě půjčovna) mi prodavač doporučil desku Wounded Land (recenze na ni kdysi ve Sparku byla), nevěděl jsem do čeho jdu, ale spokojen jsem byl. P. Hanzlík měl v Gung ho na Národní třídě (jak se jen ten bar jmenuje) i Extinct I. a za několik dnů byl i on součástí sbírky, ale úplně se mi tenkrát nelíbil, pamatuju na skladbu Virtual Isolation. Myslím Rock kafé je ten bar:-)

PaloM @ 28.05.2017 10:56:38
Petr87, minulý rok si sľúbil, že napíšeš profil Threshold. Prosím Ťa urob to teraz. Ďakujem.

Petr87 @ 28.05.2017 11:04:01
PaloM: Ouu, no, máš naprostou pravdu, taky už na to koukám... Co na to říct? Snad jen - hups? :)

Uvidím co se dá dělat, pokusím se.
Protože ta současná "biografie" je výsměch - při vší úctě k tomu, kdo ji napsal, at' už to byl kdokoli...

PaloM @ 28.05.2017 11:12:50
Petr, nič sa nedeje, no rád by som si tu prečítal solídnu biografiu tejto zaujímavej kapely, tak skús prosím :-) Už som ich veľmi dlho nepočúval.

jirka 7200 @ 26.09.2017 14:09:57
to john l : velká výtka k tvé recenzi:-) Popisujeě jednotlivé skladby a mou nejoblíbenější Don't Look Down jsi vynechal....

A doplnění : That's Why We Came je melodická a křehká proto, že jako jediná pocházi z pera Damiana Wilsona, ovšem v aranžích je už řádně nabroušená, tak jak to ostatně u Threshold mají rádi :-)