Tank - Filth Hounds of Hades (1982)

Tak copak to tu máme? Smečka ve složení kytara-basa-bicí, basák s chraplákem jako od maminky (teda pardon, od Lemmyho), průlomové turné v pozici předkapely Motörhead a v křesle producenta téhle desky uvelebený Eddie Clarke. To je samo o sobě dost na to, aby kapela s průbojným názvem Tank skončila s nálepkou kopie legendárních zástupců "staré vlny anglického punku" (jak se o Motörhead v jednom rohovoru frontman Lemmy vyjádřil). Je tomu ale opravdu tak?

Úvodní pecka Shellshock inspiraci motoráčskou odrůdou punku rozhodně nezapře. Bicí pohánějí ostatní nástroje do šíleného tempa, kytarové sólo prolétne kolem rychlostí splašeného plnokrevníka a už je tu konec - no, Tank se s nějakým budováním atmosféry opravdu nemažou. V podstatě to stejné se dá říct i o následující skladbě Struck by Lightning - fanoušci, znalí hudby Motörhead, tu museli chrochtat blahem. O stupínek metalověji už zní nabasovaná Run Like Hell, a pak začínají ty pravé hudební orgie. Geniálním kytarovým riffem obdařená Bloods, Guts and Beer, judasovsky šlapající That's What Dreams Are Made Of, další punkem načichlá zběsilost Turn Your Head Around a zatěžkaný nářez Heavy Artillery - všechno prvotřídní kousky, v nichž se snoubí punková údernost s metalovou propracovaností. Who Needs Love Songs? je pokus o skladbu s hitovým potenciálem. Což o to, v podstatě se nejedná o špatný kousek, ale zpěvný refrén se mezi ty ostatní řezničiny opravdu moc nehodí. Titulní skladba, dusající Fifth Hounds of Hades, je u konce desky bohužel docela utopená, sedělo by mi spíše zařazení do její první poloviny. Nekopromisně ji totiž přebíjí železný klenot (He Fell in Love with A) Stormtrooper - pro mě jasný hit už od prvního poslechu, přitom ale mezi zbytek materiálu na desce perfektně zapadá.

A stejně jako je poslední skladba moje No.1 na desce, stali se i Hádovi špinaví psi mojí jedničkou v diskografii těchto britských surovců. Abych odpověděl na otázku, kterou jsem si položil v začátku mé recenze: ano, vliv špinavého rock´n´rollu Motörhead zde rozhodně cítit je, ale Tank tuto inspiraci dokázali přetavit do vskutku výživné punk-metalové směsi. Jakkoliv i jejich další tvorbu pokládám za kvalitní, Filth Hounds of Hades pro Tank vnímám jako opus magnum - takže za mě plný počet.
reagovat

pito63 @ 07.10.2012 09:16:06
V tanku som sedel, k Tanku som sa ešte nedostal...
Veľmi pekné čítanie, vďaka!

Cossack @ 07.10.2012 20:28:15
V tanku jsem neseděl, Tank znám… ;-)
Ač bývá za nejlepší nejčastěji považována čtvrtá "Honour & Blood", mám debut "Filth Hounds Of Hades" taky nejraději.

vmagistr @ 08.10.2012 07:14:23
Přes Honour & Blood jsem se k téhle kapele vlastně dostal. Obecně mi všechna čtyři první alba přijdou dobrá (za ostatními podle mě lehce zaostává asi jen "dvojka" Power Of The Hunter)

b.wolf @ 10.10.2012 19:39:08
Tuto smečku si určitě co nejdříve dám do uší, protože jak jsem se dozvěděl, ZP Theart se stal frontmanem, takže jsem velmi žádostiv. Letos vydali nové album, tudíž je nevynechám. Teď jsem se ale totálně zažral do Marillion a jak to vypadá, hned tak mě to nepřejde...