Tank - Tank (1987)

Poslední osmdesátkové album kapely Tank se stejnojmenným názvem vznikalo v dosti tísnivé atmosféře. Po neúspěšných pokusech prosadit se v rodné Anglii padlo rozhodnutí o přesunu do USA. Ward, Tucker a Evans se tak spolu s novým bubeníkem Philem Taylorem na více než dva roky ocitli v odtržení od svých rodin a kamarádů a mezi vystoupeními po amerických putykách pracovali na novém materiálu.

Melodickým ústředním riffem obdařená Reign of Thunder ještě patří k tomu lepšímu, co kapela v osmdesátých letech vytvořila. Výbornou práci zde odvádí i bubeník Gary Taylor, jehož party, narozdíl od předchozích "bušičů", vyznívají mnohem propracovaněji. Vcelku se povedla i druhá skladba March on, Sons of Nippon, zde už ale "user-friendly" atmosféra skladbu příliš umravňuje. Trojku With Your Life, navazující v mnohém na tvrdé fláky z minulých desek, přílišná pompéznost a zároveň unavenost sráží na kolena ještě víc. Ta energie z This Means War nebo Honour & Blood už tu kapele vážně chybí. Za něco určitě může i hojnější použití kláves jako v None But the Brave - s nimi se přitopit pod kotlem asi moc nedalo. The Enemy Below už tu správnou atmosféru má, ale zase postrádá výraznější nápad, který by z ní udělal tahouna alba. Sólová pasáž je ovšem perfektní, to se musí nechat. Následující pomalá balada Lost zní fajn i s klávesami, jen kdyby tu Algyho mocný hlas neprznila ta neustálá echa. (The Hell They Must) Suffer bohužel pomalé tempo vůbec nesvědčí, nebýt pěkné pasáže se zdvojeným kytarovým sólem, považoval bych ji za nejslabší skladbu na albu. Aspoň, že zvlášně zastřená It Fell from the Sky se kapele vcelku povedla.

Abych to tedy nějak shrnul - na desce převažuje pomalejší materiál, prostor dostaly klávesy a celé album působí smutným a rezignovaným dojmem. Tenhle "melancholický metal" mi nesedl, desku Tank považuji za nejslabší desku jejich dosavadní kariéry. Budou to dvě hvězdičky za jednu velmi dobrou a několik ucházejících skladeb. Po čtyřech vysoce kvalitních studiovkách přišel propadák, takže následné rozpuštění kapely bylo za nestálé personální situace asi to nejrozumnější, co mohl Ward v dané situaci udělat.
reagovat