Lennon, John - Unfinished Music No. 2: Life with the Lions (1969)

23.04.2015 Brano | #

Moja zvedavosť,krutosť života a youtube ma prinútili vypočuť si v poradí druhý sólový počin najväčšieho mierotvorcu nielen dvadsiateho,ale aj tridsiateho storočia.Na obale už božská Yoko nevytŕča svoju huňatú nenásytnú chamajdu ani Lennon svojho pinďuráka,čo samé o sebe značí veľký pokrok v ich mentálnom vývoji.Bohyňa leží na posteli a sluha vedľa na zemi.Takto dopadne človek,ktorý si urobí zo ženy božstvo.

Aká je hudba?Yoko príšerne jačí a Lennon do toho vrzúka na gitare.Najskôr je mi to smiešne,no keď monotónne jačanie neprestáva...no asi by to chcelo analýzu psychiatra.Yoko jačí nie za dvoch levov,ale za celé stádo.Len ľutujem tých spolupacientov na iných oddeleniach,že museli počúvať tento zvukový armagedon.Ďaľšie pazvuky,ktoré majú symbolizovať akože tlkot srdca,no skôr pripomínajú prdenie pod perinou po dobrej fazuľovej polievke.Ostatné je zmätok nad zmätok,zvukový chaos,kvílenie,vrzúkanie...Keby som bol tehotný,tak z tohto rozhodne potratím.Ale to mi našťastie nehrozí a tak si s úľavou idem dať pohár ríbezlového vína.

Čo dodať na záver?Spacákový John a jeho šikmooká múza nahrali ďalší prémiový album,ktorý sa určite zapíše do svetových hudobných análov.Do môjho sa už zapísal a to natrvalo!
reagovat

Petr87 @ 23.04.2015 12:25:46
Kdysi jsem si tuhle desku asi 2x poslechl - a beru to jako takový prapodivný zvukový/hlukový experiment.
...a ještě něco - Poslouchat kvílení Yoko Ono je ještě větší mučení, než mučení.
Jsem velký Johnův fanoušek, ale tohle opravdu už ne...

Brano @ 23.04.2015 18:31:26
Veru,vypočuť si najmä to 26 minútové súvislé jačanie a kvílenie,to dá zabrať na psychiku.Asi najlepšie z toho je "skladba" 2 minúty ticha za ktorú som pridelil tomuto dielu jednu hviezdičku.Radšej by som počúval dychovku ako toto.

Jarda P @ 24.04.2015 04:45:54
Možná by zpěv a ječení Yoko mohli používat místo waterboardingu, hned by bylo po teroristech. Ale možná v tom někdo z konkurenčního webu objeví něco objevného, co my tady nechápem :-).

luk63 @ 24.04.2015 05:43:16
Jarda P: Jenom čekám, kdy někdo z dotčených využije tvou poslední větu k zahájení další zbytečné mediální vřavy. Považuju to z tvé strany za zbytečné rýpnutí v době, kdy tu vládne křehká pohoda.

PaloM @ 24.04.2015 11:18:38
Pre mňa začína Johnova sólo diskografia až v r.1970 albumom "John Lennon/Plastic Ono Band". A to je nádhera, to sa už niečo deje.
Predošlé nahrávky treba brať v kontexte doby. Experimenty a hľadanie ciest. John, ovplyvnený s Yoko, vošli do slepej uličky. Aspoň ja to tak chápem a s blahosklonným úsmevom prehliadam túto etapu.

Brano @ 24.04.2015 12:25:00
Aby som diskusiu ukončil zmierlivo,tak chcel som tieto dva úlety a Lennonove pózy opísať patrične sarkasticky.Inak samozrejme v globále uznávam Lennonov prínos do svetovej hudby ,napríklad taký album Imagine sa mi páči,alebo taká skladba woman...Bol to vlastne vcelku fajn chlapík,občas trochu mimo...ale kto je vlastne v dnešnej dobe normálny?

24.10.2012 Petr Gratias | #

Druhé sólové album „Nedokončená hudba číslo 2 – Život se lvy“ je experimentálním albem opět v bytostném slova smyslu. John Lennon a Yoko Ono se stali pro běžný konzervativní britských svět jakousi šílenou noční můrou. Média cílila útoky proti Lennonovi a zejména proti japonské (v USA) narozené umělkyni Yoko Ono kde mohla. Lennon už nebyl „jenom“ kontroverzní cynický Beatle, ale politický a sexuální provokatér nebádající k free-love a k anarchii….
Fotografie alba zachycuje Yoko Ono na nemocničním lůžku v londýnské nemocnici po nedobrovolném potratu. Lennon s ní sdílel tyto krušné chvíle a spal u jejího lůžka ne zemi ve spacáku…
Myslím, že ten kdo se prokousal poslechem alba předešlého a měl už první šok za sebou, nemohl být nijak překvapen, že „Nedokončená hudba“ bude pokračovat v experimentálním pojednání, což se také potvrdilo….
První strana alba – je pojmenována CAMBRIDGE 1969. Zachycuje vystoupení prapodivné „skupiny“, která koncertovala pro studenty na věhlasné světové univerzitě a deklarovala svoje levicové názory, tradiční odpor vůči válkám a rasové nesnášenlivosti a získávala hodně příznivců mezi mladými britskými intelektuály. John Lennon zde hraje na kytaru za asistence Yoko Ono, jejich hlasových erupcí a percussion, ale je zde přítomen i poměrně známý freejazzový hudebník – saxofonista John Tchicai a hráč na percussion Guy Stevens. Syrový agresivní rock zde deklaruje především šíleně dlouhé vazbení elektrické kytary za doprovodu další instrumentace…. Samozřejmě to trvá přes celou stranu desky a je to dlouhé a možná až příliš „dlouhé“ i pro Lennonovy skalní příznivce.
Druhá strana alba je totálně jiná…

NO BED FOR BEATLE JOHN – ano, tuhle věc je možné nazvat písní. Zpívá ji Yoko Ono za asistence Johna Lennona. Komentuje mj. okolnost, že pro Lennona se nenašla v nemocnici postel, aby mohl být přítomen jako spolusounáležející partner vedle blízké bytosti a musel proto zaujmout „místo“ na zemi. V zpívané melodii je cítit japonská orientální melodika v hlase Yoko Ono, kterou drtivá část veřejnosti považovala za „nesnesitelnou kvílející čarodějnici, která rozeštvala Lennona s jeho vlastní rodinou a dovedla k rozvodu“…. Její hlas zní najednou nepopsatelně něžně až podmanivě a laskavě, bohužel jenom krátce. Po téhle písni se s lidskými hlasy a písněmi v bytostném slova smyslu už na albu rozloučíme…

BABY´S HEARTBEAT – jedná se o záznam natočeného tlukotu plodu, který nosí Yoko Ono pod srdcem… Samozřejmě zesíleno do téměř šíleného zvuku, posloucháte-li na aparatuře s volume trochu více doprava…. (odvážný a první pokus na albu vůbec…. Pink Floyd s tepem srdce v Speak To Me na The Dark Side Of The Moon přišli až o téměř čtyři roky později…)

TWO MINUTES SILENCE – tady jsou skutečně 2 minuty ticha. Majitelé této v dané době vinylové rarity si v ní mohli otestovat na svých aparaturách, jak moc z drážek vinylu zaznívá praskání a tím pádem neguje deklarované ticho. Novináři se Johna Lennona poté ptali, zdali bude uplatňovat autorská práva na 2 minuty ticha a on s ledovou tváří pravil: Samozřejmě! V r. 1973 na albu Mind Games je „píseň“ Nutopian International Anthem se 6 vteřinami ticha, které si rovněž nechal patentovat – jako hymnu fiktivního státu Nutopia…

A RADIO PLAY – největší bomba ale přichází na závěr. Prosté škrčení rádiového signálu, vznikajícího tím, že živý kontakt je přerušován izolovaným drátem, kterým někdo přerušuje nekonečně dlouho signál a výsledek je nepříjemné škrčení…..

V dobách vinylů experiment vyšel na novém labelu Apple, ale v její experimentální edice Zapple. Masivnosti jeho prodejů si nedělám iluze. U nás v sed,desátých a osmdesátých letech to byl nesehnatelný titul. Nikdo jej nechtěl objednávat a tak jeho cena šplhala hodně nahoru a myslím, že titul později nebyl aktivně reedován. Vyšel v USA a v Japonsku a jeho cena byla na poměry sběratelů desek v dané době nereálně vysoká. Našlo se ovšem pár zavilých ortodoxních „šílenců“, kteří ji doma měli. Já byl mezi nimi….
Dávám tři hvězdičky za odvahu……



reagovat

PaloM @ 25.10.2012 04:41:42
POčul som len fragmenty a obidva albumové experimenty vnímam ako provokáciu spoločnosti, čo asi v tej dobe malo zmysel. Nikdy som nepočul o umeleckom prínose. Preto som zháňanie a kúpu takých skvostov neabsolvoval.
Nevylučujem, že zo zvedavosti si to niekedy skúsim celé vypočuť, no do mojej zbierky to určite patriť nebude.

OHNOTHIMAGEN @ 26.10.2012 16:40:55
Petr: Jen upřesním, že v "No Bed for Beatle John" Yoko zpívá novinové články :-)

OHNOTHIMAGEN @ 26.10.2012 16:47:03
Ještě jsem opomněl dodat, že v květnu 1987 vyšel na značce Antar singl "Two Minutes Silence" / "Two Minutes Silence (Dub Version)" (!!!)

Tento skvost, který jistě obohatí každou domácí diskotéku, bohužel ve sbírce nemám :-(