Mystery - One Among The Living (2010)

Občas si na Progboardu projíždím recenze od jeho uživatelů. Pan Alienshore jich tady během svého působení zanechal neskutečné množství, navíc snad ze všech oblastí, které se s rockovou muzikou dají stmelit. Tak jsem vypátral i tento skvost, kterému dal (pro mě nepochopitelně) jeho majitel pouhé čtyři hvězdy. Druhá recenze od horyny už střílí do plných a já byl natěšený jako malý kluk, o čem tihle Mystery vlastně jsou.

Těžko hledám slova pro takhle vzácně křehkou muziku. Připadám si jako Alenka za zrcadlem, co se prochází okolo staveb postavených z papírových karet, které se můžou každou chvíli zbortit. Je zarážející, že se i v dnešní době dá hrát takovýmto způsobem. Nenásilným, noblesním a trochu krotkým, který pomalu graduje ke svému intenzivnímu finále. Vrcholem je šestidílná svita Through Different Eyes. A nechtějte po mně, abych určil, která její část je nejlepší. Neskutečné palety zvuků a aranžérské výměšky, se kterými hráči v jejím průběhu pracují, snad musí pocházet z jiné galaxie. Takto niterný přednes že vznikl tady, na naší zbídačené zelené planetě?

Mystery jsou vzácným úkazem toho, jak může láska k hudbě a inteligentní způsob vyjadřování vzájemně kooperovat, aniž by jedna složka potlačovala tu druhou.
reagovat

horyna @ 06.08.2018 07:53:36
Zdravím Steve: dříve jsem takto prošel snad všechny recenzenty a nasbíral díky nim stovky cd. V tom je Progboard úžasný, poskytuje nepřeberné množství inspirace snad ve všech stylech. Mystery jsem objevil právě tak. Tahle deska je prvotřídní, stejně jako její další tři kolegáčci. Vlastně už čtyři. Zaregistroval jsi novinku?

steve @ 06.08.2018 10:58:28
Zaregistroval, ale chci si je kupovat postupně. Nejčastěji tady chválíte další desku, je skutečně od nich tou nejlepší?

horyna @ 07.08.2018 07:44:44
S kolegy jsme dali nejčastěji za pět desce Delusion Rain. Pro mě je však jedničkou a myslím, že už to tak zůstane navždy album předcházející. Benoit byl jednička a ty melodie....no krása. Ostatní to možná slyší jinak.

Brano @ 07.08.2018 08:46:54
Trojica albumov Beneath The Veil Of Winter´s Face,One Among The Living a The World is a Game to je to najlepšie od Mystery.Veľká a silná trojka!

horyna @ 07.08.2018 11:17:18
Braňo to zhodnotil přesně, jemu můžeš věřit. On je tu největší neoprog-head široko daleko.

alienshore @ 08.08.2018 05:49:22
Steve: dal som 4,5 a to je si myslím dosť vysoké hodnotenie :-)

Judith @ 06.07.2023 22:24:34
Tak tohle je velká paráda. Mystery jsem zkoušela několikrát čistě podle obalů, neurazili - nenadchli. Recenze mě zaujala a trefa, poslouchám dnes už podruhé. Mně tahle hudba evokuje vzrostlou alej podél cesty s korunami ve výšce propletenými. Je majestátní stejně jako křehká, neokázalým způsobem urozená a zároveň svěží. Má z čeho čerpat, jistě, ale do neznáma se natahuje sama za sebe. (Obal mi tady opravdu nesedí.)

Konečným chybějícím členem do mozaiky, seskládané z posledních čtyř velkolepých alb kanadských Mystery, byla deska One Among The Living. Další z hodnotných vánočních darů, umístěných pod voňavou jedlí, jehož esence jsem nechal několk týdnů působit pouze na vjemy oční a co se týče těch sluchových, s albem jsme se "mazlili" :-) jen prostřednictvím krátkých ukázek, zastoupených několika sekundami z každé skldby. Ale i to málo mi stačilo, abych ještě, než onu lahůdku okusím v celkovém množství, ji označil za nejkomplexnější album mistrů nálady ze země javorového listu.

Na World... a Delusion... se pracuje s atmosférou víc, než na dílech předešlých. Deska Beneath... poskytne epochální variabilitu a recenzovaná One... zastupuje všechny zmíněné prvky v křehké skořápce progresivního rocku s cedulkou DOKONALOST!

Před skladatelskou invencí, kytarovými (ale i klávesovými) harmoniemi a akustickým aranžmá mozkové základny kapely, lídra Michela St-Père, musí mít posluchač respekt. Jeho citlivý kompoziční přístup a kvanta výborných melodií, následujících v jednom sledu, se albem proplétají bez sebemenšího zaškobrtnutí a nechávají diváka naladit se na jeho strunu. A hlas Benoîta Davida, to je andělský chór z nebes, můžu jen děkovat, že si ho Yes povšimli a umožnili jeho zviditelnění (a vlastně i zviditelnění kompletních Mystery) díky účasti na nadprůměrném albu Fly From Here.

Pro názornou demonstraci vyberu dvě, tři skladby ze začátku alba. Píseň Wolf začíná krásně sametovým a dokonale barevně vyvedeným přednesem pana zpěváka, přidává se velice citlivá Michaelova kytara, která kouzlí melodické kudrlinky, a betelně stavěná basová linka. Bicí tu slouží pouze jako doplněk a nijak nenarušují onu auru a smyslnou nadstavbu písně. Klenutý refrén, vystavěný pomocí emocí, je potom vyzrálým vyvrcholením této skladby.

Další v pořadí Between Love and Hate uvede klasická kytarová stopa. Přidávájí se elektrické klouzající melodie, znějící z povzdálí, odměřený nápěv, basa prohrábne struny a píseň se pomocí senzibilního sóla přelévá do další části. Refrén sice není tak efektní a nejde do těla diváka s takovou razancí jako u písně předešlé, ale to vůbec nevadí - skvělé točité sólo si jistě řadu příznivců samo vystopuje. A tak by se dalo pokračovat dále, v Till the Truth Comes Out jsou naranžováný teskné smyčce i flétny, nálada je subtilnější a Davidův vokál vyplavuje na povrch kila emocí.

Kanada má jen několik málo silných zástupců na hudební mapě světa, Mystery se na ni postupně vydrápali pílí, umem i profesionálním přístupem. Jejich poslední desky jsou vzácně vyrovnané, vyzrálé a při jejich poslechu vás nezasáhne neblahý efekt deja vu. "ONI" opravdu stojí za pozornost.
reagovat

Brano @ 15.03.2017 11:49:19
Ďalší parádny album od kanadských Mystery.Táto skupina mi nesmierne imponuje a ich posledné štyri štúdiovky sú fakt silné.Michel St-Pére je jednoznačný génius a David Benoit spieva ako archanjel.Päť hviezd zaslúžených,absolútna dokonalosť vo všetkých oblastiach.Vivat Mystery!

Táto kapela združená okolo gitaristu Michel St-Pèreho si buduje svoje meno od albumu Beneath The Veil Of Winters Face veľmi sľubne. Silné melódie a dôsledná práca s aranžmánmi ich posúva pomaly a isto vpred. Okrem neo-progu je tu aj viacero plôch pripomínajúce melodický rock a AOR. Nie je to však neo-prog z anglickej školy, Mystery majú svoje vlastné špecifické cítenie v melódiách. Za to môže hlavne vokál Benoîta Davida, ktorý to občas ťahá do výšok ako Jon Anderson z Yes. Album One Among The Living patrí medzi najvydarenejšie diela tejto kapely. Pomalšie rytmy prevládajú, ale práve v tomto sú Mystery najsilnejší. Dokážu citlivo pracovať s témami a naplniť hudbu nádhernými harmóniami. Sterilita tu nemá miesto a pri hlbšom posluchu sa vynárajú zaujímavé nálady a taktiež kvalitné hráčske výkony.

Krátke intro Among The Living predstaví pána speváka a hneď za rohom už čaká Wolf s trochu zádumčivou atmosférou, ale zato precíznymi melódiami. Tvrdšia línia je nepopierateľná, no nasledujúca Between Love and Hate je už jemnejšia. Umné striedanie akustických gitár a elektrických sól dopomáha k epickému poňatiu spevu. Podobne sa odvíja aj Till the Truth Comes Out, ale tá už je dlhšia a obsahuje aj zmeny tempa. Nádherné pomalé rytmy majú sladkobôľnu príchuť a vrývajú sa hlboko do podvedomia. Ako vytrhnutie zo sna pôsobí Kameleon Man s energickou gitarou a ráznejším rockovým podkladom. Skladba ponúka gitaristovi dobrý priestor pre jeho vypracované sóla. Kompozícia Through Different Eyes sa rozlieha po ploche cez dvadsaťdva minút. Je rozdelená do šiestich častí, ktoré na seba nadväzujú. Najviac ma oslovuje tajomná a pritom energická So Far Away, kratšia The Point Of No Return s pulzujúcou basou mi tiež imponuje svojim rockovým charakterom. Titulná One Among The Living sa po pomalšom začiatku rozpáli do valiaceho sa gitarového rytmu. Pomerne prekvapujúca je The Falling Man so sabbathovským riffom a temnejšou atmosférou. Benoît David si aj v takejto skladbe vie nájsť svoju polohu a výraz. Posledná Sailing on a Wing je jednoducho melodický skvost a právom uzatvára album v tom najlepšom. Refrén je nadpozemský, gitary nádherne spevné a rytmika tradične obohacujúca.

One Among The Living je dosť obsiahly album, no nechýba tu myšlienkový koncept. Práve to udržiava poslucháča v bdelom stave a Mystery pomaly servírujú jednu krásnu melódiu za druhou. Skladateľská potencia Michel St-Pèreho je obdivuhodná, pretože jeho hudba nie je patetická a ani priveľmi sladká. Skladať melodické skladby nie je len tak, na to musí mať človek osobitý druh talentu. Tento gitarista to vie dotiahnuť do úplného detailu, pričom emócia je najdôležitejším elementom tejto dosky. Občas sa pritom dá rozjímať a občas sa to trochu zatiahne mračnom. Album má svoje vrcholy, ale prevláda tu rovnováha. One Among The Living je u mňa za 4,5 hviezdičiek.
reagovat

martin69 @ 17.06.2013 14:11:13
Dobře napsané. Souhlasím. Toto album, mám velmi rád. Tahle forma neo-progu mně naprosto sedí.