Believe - The Warmest Sun In Winter (2013)

Believe patří k polskému vývoznímu artiklu. Spolu s World is Round přistála do mé sbírky právě i tahle fošna. Hudba našich severních sousedů jest trefou do černého; a ani tentokrát mě Rytíři kulatého stolu kol veterána Mirka Gila nezklamali a stvořili úsměv od ucha k uchu.

Už overtura The End poodhalí čarodějný svět, kde Believe vládnou s grácií starých mistrů. Beginners nese osm minut progové profesury s relaxační nadstavbou. Léčí uvolněné hrdlo Wróblewského a maestro Mirek Gil, nade vším jak maják ční keyboardový mág Konrad Wantrych. Titulní skladba je hudebním patentem, esencí... Protkané ´anathemovské´ Gilovy motivy s hrdlem a klávesami gradují až do extáze... Po rockově podsadité Words s báječnými sólovými okénky servírují mistři dlouhý opus, Unborn/Turn Around. Výjimečné výkony klávesáka a zpěváka, pod jehož paletami čarují fatální úhozy Vlodi Tafela a poprvé i houslové malby Satomi. Psal-li horyna o inspiraci ostrovními bohatýry, jako by sem shůry nahlíželi s rozkošným úsměvem... Please Go Home s s tématem odcházejícího syna skvěle vloženou "rádiovou" vložkou si hraje s emocemi typickými ingrediencemi. To NEJ si logicky schovali do Heartless Land. Do kapek kláves vpluje rotheryovská kytara. Země bez srdce ovšem patří hlavně mr. Wróblewskému. Telepatické napojení celého sextetu, bujnost rytmiky a podruhé (a žel naposledy) i housle Satomi. Mimořádně melodicky vystavěn je i druhý díl, kde velebný smutek a nostalgie vrcholí.

Jste-li fandy křehčího odvětví polského progu, je vám tato hudba šita na míru. Jemná, nekonfliktní, poklidně plynoucí řeka melancholie s ohromnou melodickou nadstavbou. Do mariáše nemůže scházet ani houslistka Satomi. Božsky (polsky?) dokonalé. 6/5
reagovat

PaloM @ 16.02.2020 15:29:14
Odporúčam aj Yesterday is a Friend (2008).
Mám na CD celú štúdiovú diskografiu Believe. Mirek Gil je skvelý emotívny gitarista.
Vďaka za pripomienku výbornej skupiny.

EasyRocker @ 16.02.2020 18:31:12
Palo: dík za tip, obě alba jsou parádní... Poláci snad ani zklamat neumí :)

Na svém pátém albu vyplouvají dlouholetí oblíbenci z krajiny polské a boční následovníci nedostižných Collage svým tradičním, melodicko neoprogresivním směrem a plynule navazující na díla předcházející. I nadále kříží nenásilnou energickou erupci s řádně vyvedenou, sofistikovanou skladatelskou formulí. Dostatek šťávy ukryté pod neprodyšnou melancholickou slupkou bezpečně stačí na teleportaci do sfér, zhmotňujících se v prostředí Pink Floyd, Anathemy a jim podobných. Tato nahrávka, stejně jako ty předešlé opět obsahuje lektvary odcizení, chladu i tajemství, tolik příznačné právě pro kapely od našich severních hranic.

Po chodníčku dlážděném šesti perlami a jedním vstupním intrem, budete našlapovat rozechvělým krokem, pomaloučku a místry po špičkách. Propracovaná aranžmá ozdobí množství melodických kytarových sól v malebných zákoutí lyricko čistého skupenství, aniž by se materiál jedinkrát kvalitativně zachvěl, nebo snad zbortil. Zpěvák Karol Wróblewski oplývá velice příjemným přednesem. Jeho barva má sílu vaše vzpomínky odvanout mimo čas i prostor, do snů a vzpomínek. Vzpomínek příjemných, jelikož nenásilný a vpravdě čarovný je i přednes celé kapely, která staví ve vašem nitru písně vzdušné a křehké jako hrady z písku. Ty může rozcuchat nepatrný tlak světa dnešního, který má s hudbou Believe jen pramálo společného. A jako chuť sladkého krému na vrcholu bravurně upečeného dortu, je tu sólové vystupování houslistky Satomi, jejíž potenciál byl tentokrát využit trestuhodně málo a to pouze ve dvou skladbách.

Netřeba silných slov. Ti, kteří měli rádi Collage se už dávno v Believe našli. Určitě si mnou ruce spokojeností a v jejich přítomnosti si lebedí. Ti, jež mají rádi táhlé a teskné melodie v náručí instrumentální zralosti se špetkou okázalé progrese, budou v tomto království jako ryba ve vodě.

The Warmest Sun In Winter není davově přístupná záležitost, disponuje poetickým kouzlem, které netřeba nějak obtížně vyhledávat. Majestátní deska, která zhmotňuje dávné vzpomínky a přitom je velice svěží.
reagovat

PaloM @ 23.10.2017 09:19:38
horyna, to je jedna z najlepších recenzií, aké som tu čítal. Vďaka.
Som veľmi zvedavý na novinku a veľká škoda je, že bez Wroblewskeho. Snáď aj nové CD dopadlo dobre.

Mayak @ 23.10.2017 18:31:24
... napísať recenziu na predposledný, štyri roky "starý" album má nezvyklé čaro pri skutočnosti, že je práve predvečer oficiálneho vydania úplnej novinky BELIEVE s názvom "Seven Widows", ktorému hlavne doma v Poľsku robia Mirek Gil @ spol. celkom masívnu kampaň, ako výrazne najlepšiemu albumu v histórii kapely ...
Po troch posluchoch novinky konštatujem (je to moje subjektívne vnímanie, ale cítim, že ho už nezmením), že album "The Warmest Sun In Winter" je jednoznačne lepší ...
Príčinou tohto konštatovania sú hlavne dva aspekty - špecificky podmanivá a nenapodobiteľná atmosféra práve tohoto albumu a spev Karola Wróblewského - nový spevák v BELIEVE, Lukasz Ociepa na neho, žiaľ, pri všetkej úcte nemá. Nie nepodstatným faktorom sú tu aj skvelé klávesové drobnôstky Konrada Wantrycha (na novinke sú klávesové partie veľmi striedme, dvoj-jedinná Satomi hrá oveľa častejšie na husle).
Celkove vynikajúci album a tiež parádna recenzia ...

Brano @ 25.10.2017 10:36:31
Brilantne a s veľkou noblesou napísaná recenzia,ktorá sa číta sama.Horyna,opäť si zabodoval!Believe mám rád a z času na čas sa ponáram do ich zvláštnej melanchólie.Koncom minulého desaťročia na oslovil album Yesterday Is A Friend,ktorý som hneď zaradil do zbierky,rovnako aj nasledujúci This Bread Is Mine...

Petr59 @ 25.10.2017 18:24:35
Chlapi, "Seven Widows" je ještě lepší !!!

horyna @ 27.10.2017 09:56:40
Three Friends neboli Palo, Braňo a Mayak (+Petr) díky za uznání a vaše komentáře. Tahle deska je z katalogu Believe skutečně mistroidní. Novinku jsem zatím neslyšel, ale nemíním si ji nechat ujít, i když zpěv Karola Wróblewski mi chybět určitě bude.