Goblin - Zombi (1978)

CD Bella Casa - CASA12BOX /2012/
Box Set, CD 5

Jednou z mých nejoblíbenějších filmovejch postaviček je zombík a sledování filmů se zombie tématikou mi zpříjemnilo mnoho hodin strávených před televizní obrazovkou. Za jeden z nejvydařenějších považuji dynamický remake Úsvitu mrtvých, který mě přivedl i k původní verzi režiséra George A. Romera Zombi, aka Dawn Of The Dead z roku 1978. Možná jste to někteří z vás viděli a vzpomínáte si na skupinku čtyř lidiček zabarikádováných v moderním nákupním centru, čelících přesile oživlých mrtvol i drancujícímu motorkářskému gangu. Na filmu samotném se podepsal zub času a dnes už by asi nikoho neohromil. Bát by se u něj mohlo leda tak malé dítě, zombie jsou tady spíš k smíchu než k pláči a tak potěší pár akčních scén, slušné gore efekty a hudba. Tu dělali Goblin a tak si ji pojďme v krátkosti přiblížit :

Původní soundtrack měl italsky klasických 30 minut a obsahoval deset stop. Goblin se tentokrát zcela oprostili od nějakých instrumentálních exhibic a ekvilibristická sóla na kytaru, nedejbože na bicí tady neuslyšíme. Veškerý svůj potenciál vložili do budování napětí a tak se většina skladeb nese v tíživé atmosféře. A přesně o tom jsou první dva tracky, L'alba dei morti viventi a Zombi. Ten první se loudá jak pohřební průvod a údery tympánů umocňují funerální sound Simonettiho kláves. "Zombi" je sice daleko energičtější, ovšem studenější jak berla mrazilka. Ukázkový příklad špičkového horror rocku.

První vybočení z nasazeného kurzu přichází se skladbou Safari. Nomen omen. Zvuky džungle, perkuse a povykující domorodci. Už si nevybavuji, ve které scéně rejža tenhle rambajs použil, ale naštěstí trvá to sotva dvě minutky. Další "legrácka" se skrývá pod názvem Torte in faccia. Dort v ksichtě. Ve filmu je několik odlehčujících sekvencí, ke kterým vyhrává tato veselá kabaretní melodie s honky tonky piánem a Goblin se tímto kusem perfektně trefili do nálady starých černobílých grotesek.

Atmosférickým štychem Al morgini della follia se opět vracíme k horror rocku, je to taková klasická vsuvka určená k vybičování emocí před plátnem se hrbícího obecenstva. Mnohem raději mám hybnější a v dobrém slova smyslu chytlavější pecku Zaratozom, ve které se konečně blýskne i kytarista Massimo Morante. Neméně dobrá je i následující La caccia. Z větší části temná a dramatická, ale s krásnou, melodickou a prosluněnou vsuvkou se sólíčkem na mandolínu. Tirassegno nás díky houslím zavede až někam k Country !, ale po ní přichází další z vynikajících pecek - Oblio. Film Noir. Saxofon navodí výtečnou atmosféru zakouřeného baru a já se rázem ocitám ve společnosti inspektora Marlowa. Klávesová melodie v "refrénu" je závratná a saxofonové sólo jakbysmet. Je to takovej zlatej hřebíček do rakvičky, protože poslední Risveglio jest jen krátkou klavírní etudou.

Bonusů je celkem sedm. Vypíchnul bych především alternativní verzi úvodní L'alba dei morti viventi, protože se opravdu výrazně liší a náplň soundtracku tak skutečně obohacuje. Chutňoučký je i jazz rockový nášup Zombi (Supermarket), s vynikajícím klávesovým sólem. To ostatní jsou spíš zbytečnosti a skuhrání zombíků v posledním tracku si mohl vydavatel rovnou odpustit.

Ale což. Bonusy jsou bonusy a do celkového hodnocení je tentokrát počítat nebudu. Samotné album je výborné, poslouchám ho často, s chutí a rád se k němu budu vracet. Hudba funguje i bez filmu a jediný track, nutící mě skočit o numero dál je "Safari". Doporučuji.



reagovat

ruprecht @ 18.02.2016 15:45:30
S úctou k recenzi, ale tahle "fošna" nestojí ani za groš. 0 bodů a pryč s tím.

POsibr @ 18.02.2016 16:03:37
ruprecht, napadajú mi minimálne traja užívatelia stránky, ktorí by Ťa za tvoj názor pochválili, ba až vyniesli do nebies za prudko nekonštruktívnu, ale zato liberálnu kritiku hudobného diela... ale dovoľ mi opýtať sa, prečo takto vnímaš tento album? nejaké dôvody?

alienshore @ 18.02.2016 16:17:11
POsibr zlá formulácia myšlienky o vynášaní do nebies :-) ...

ruprecht @ 18.02.2016 16:18:51
POsibr. Důvod je ten, že toto album mi vůbec nic nedává ani hudebně, ani emočně, nic z toho necítím. Přitom spaghetti hudbu si občas poslechnu, teď třeba chystám Angela Branduardiho a jeho album La Pulce D´acqua z roku 1977. A věř, že si nehraju na to, jestli někdo tleská nebo netleská a vynáší někoho do nebes. Na to jsou tu jiné recenze a příspěvky, kde se řada lidí vyblbne, třeba pod albem Rainbow - Rising.

Hudba jsou emoce, pocity, zážitky a to, co píšu, taky cítím. Nic víc, nic míň.

No a co nám poví pan Branduardi?
>> odkaz
>> odkaz
>> odkaz

Ano, tohle smím. Myslím Angela Branduardiho. Tady je vše, co od hudby očekávám.

POsibr @ 18.02.2016 16:34:45
ruprecht: ja sa pýtam preto, lebo ma zaujímajú názory na hudbu, nie len laxné konštatovania, prípadne hviezdičky (práve podložené názory hľadám na stránke s recenziami, verím, že nie som sám). ďakujem Ti za čiastočné rozvinutie myšlienky a za odporúčanie Branduardiho, určite vypočujem. :)

ruprecht @ 18.02.2016 16:53:16
POsibr: není žádný problém zde diskutovat. Pokud do toho nějaký chytrák nehodí sáňky, to pak mizím. Branduardi, hm, doporučuji. Něco má extra, něco nestojí za nic, tak to chodí. Probádej a podebatujeme. On tady u nás (i u vás) o něm nikdo nic moc neví.Vyjímky samozřejmě existují.

Antony @ 18.02.2016 20:01:12
Od Branduardiho jsem si nechal jen dvě alba, je to bard těžící z místní specifické melodiky a poetiky, jako skoro všichni italové. Ale jde v podstatě o tuctový pop/folk standard, bez výrazné osobitosti, jako bych poslouchal stokrát ohrané zlidovělé popěvky z doby Scarlattiho a dalších. Po chvíli nudí, je přespříliš sladkobolný. Narozdíl od Goblin, kteří na (nejen) tamní hudební scéně jsou originál. Pokud chci opravdu specifického italského borce, co nenudí a je hluboce působivý, zvolím například jména Claudio Rocchi, Toto Torquati, Gianno D'Errico, Emilio Locurcio, Oscar Prudente, nebo třeba Roberto Colombo a jeho Botte da orbi, to je něco jako zjevení.

adam @ 18.02.2016 21:36:41
Nechcem byt zly, ale myslim ze Branduardi sem nepatri. Tato recenzia nebola o nom.

Snake @ 19.02.2016 11:36:57
Jen doplním hodnocení alba "Zombi" na zahraničních webech : allmusic 3 hvězdy z pěti, discogs dokonce 4,44 z pěti a asi na nejznámějším progarchives 3.54 z pěti. Jednu hvězdu mu tam udělila celá 2 % hlasujících. ruprechtův břitký odsudek, že tahle fošna nestojí ani za groš je možná (pro někoho) zajímavý, ale zcela ojedinělý a není třeba se té desky bát. Mohu vás ujistit, že Goblin mají na svém kontě alba daleko, daleko horší a jestli tady dal nulu, musel by v jejich případě hodně do mínusu.

Antony, zrovna Colombovu placku "Botte da orbi" jsem před pár dny testoval. Pro nákup jsem se zatím ještě nerozhodl, ale zjevení to opravdu je. Tolik nástrojů na jednom albu se jen tak neslyší...

PaloM @ 19.02.2016 15:18:25
Vypočul som si album Zombi >> odkaz a je to proste príjemný soundtrack. Nič vadné či zlé nepočujem.

Naopak, tu (nepatrične) propagovaný Branduardi, aspoň v nahodených odkazoch, je podpriemerný, nudný pop. To si radšej pustím Rondo Veneziano.