Clarke, Stanley - If This Bass Could Only Talk (1988)

Tracklist:
01. If This Bass Could Only Talk (2:30)
02. Goodbye Pork Pie Hat (6:24)
03. I Want to Play for Ya (3:22)
04. Stories to Tell (3:46)
05. Funny How Time Flies (When You're Having Fun) (6:07)
06. Workin' Man (6:27)
07. Tradition (7:11)
08. Come Take My Hand (4:08)
09. Bassically Taps (3:15)



Obsazení:

Allan Holdsworth - Guitar
George Duke - Piano
Vance Taylor - Piano
Eddie Arkin - Synthesizer
Steve Hunt - Synthesizer
Wayne Shorter - Saxophone
George Howard - Saxophone
Freddie Hubbard - Trumpet
Stanley Clarke - Electric and Acoustic Bass Guitars, Fylde Acoustic Bass Guitar, Synthesizers
James Earl - Bass
Byron Miller - Synthesizer Bass
Stewart Copeland - Drums
Gerry Brown - Drums
John "J.R." Robinson - Drums
Paulinho Da Costa - Percussion

 
03.12.2019 stargazer | #
4 stars

Stanley Clarke, Chris Squire, Mark King je trojice mých nejoblíbenějších basistů. Jaco Pastorius mě tak nějak v životě minul, jeho hudba a moje uši (až na pár výjimek) nepřišly do kontaktu. Budu se snažit, to nějak napravit, ale vrátím se ke Clarkovi, jehož tvorba a styl hry je pro mě fenomenální.

Album If This Bass... otvírá skladba, v níž stepuje Gregory Hines a Stanley vybrnkává na basu. Následuje cover verze Mingusova Goodbye Pork Pie Hut, první studio verze, jinak ji Clarke často hrál live. Zde válí Wayne Shorter na ságo a Clarke soluje, ale live provedení jsou lepší. Další track je s vokálem, Clarke zpívá přes syntezátor. Jediná zpívaná věc na albu. Ve skladbě Stories To Tell jsou jako hosté Stevart Copeland a Alan Holdsworth. Jediná kytarovka na albu. Funny How Time Flies je co do výkonu zajímavá hrou Freddieho Hubbarda na trumpetu. Working Man je cover jeho slavné Lopsy Lu ze sedmdesátých let, ale tady je hraná trochu jinak, takže se zříkám slov "vykrádání sama sebe". V následující písní je opět na vrchním postu opět Clarke a jeho magická hra. Druhá od konce je postavena na hře saxofonu George Howarda a pianu George Duka. A závěr je jako otvírák. Bass solo a step.

ITBCOT je podle mě to nejlepší, co Clarke nahrál v osmdesátých letech. Oprostil se od středního proudu a vrátil se k jazzovějšímu pojetí hry. Dávám 4 kousky.
reagovat

PaloM @ 03.12.2019 12:49:13
No práve, to isté si myslím. Z 80. rokov ma zaujal iba tento Clarkov album (pritom nedelím hudbu na dekády a už vôbec nezavrhujem 80.roky).
V zbierke mám asi prvých 5 CD zo 70.rokov.
Ďakujem za pripomienku recenziou.

chimp.charlie @ 03.12.2019 18:31:01
Stargazer: "Stanley Clarke, Chris Squire, Mark King je trojice mých nejoblíbenějších basistů. Jaco Pastorius mě tak nějak v životě minul..." A co Victor Wooten? Jinak dík za recku a tip.

stargazer @ 03.12.2019 19:53:59
chimpcharlie. Victora Wootena znám jen ze spolupráce projektu S.M.V. V tomto projektu byl, mírně řečeno odsunut lehce do pozadí /souhlas s recenzí alienshorea/, nicméně, jak jsem hledal na internetu, tento bassák je inovator nového hudebního stylu hry a majitel pěti cen Grammy. U mě velký respekt. Musím si od něj něco poslechnout.

Ale nevím... Clarkeho nástřel je pro mě zatím nepřekonatelný.

Petr_70 @ 05.12.2019 12:15:41
Allan Holdsworth, George Duke, Wayne Shorter, Stewart Copeland,.. ten výčet jmen je opravdové muzikantské "all stars". To už je pro mne dost silný důvod si to album sehnat a poslechnout.



Detail hodnocení alba (hodnoceno x)
5 hvězdiček - hodnoceno 0x
4 hvězdičky - hodnoceno 1x
stargazer
3 hvězdičky - hodnoceno 0x
2 hvězdičky - hodnoceno 0x
1 hvězdička - hodnoceno 0x
0 hvězdiček - hodnoceno 0x




Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0366 s.