Clarke, Stanley - The Stanley Clarke Band (2010)
01. Soldier (7:07)
02. Fulani (6:29)
03. Here's Why Tears Dry (4:52)
04. I Wanna Play For You Too (4:13)
05. Bass Folk Song No 10 (3:40)
06. No Mistery (7:09)
07. How Is The Weather Up There? (6:32)
08. Larry Has Traveled 11 Miles And Waited A Lifetime For The Return Of Vishnu's Report (6:32)
09.Labyrinth (5:55)
10.Sonny Rollins (8:49)
11. Bass Folk Song No. 6 (Mo Anam Cara) (2:41)
Obsazení:
Cheryl Bentyne - vocals
Charles Altura - electric guitar
Rob Bacon - electric guitar
Ruslan Sirota - electric piano, synthesizer
Bob Sheppard - saxophone
Stanley Clarke - electric bass
Lorenzo Dunn - bass synthesizer
Armand Sabal-Lecco - electric bass
Ronald Bruner - drums
Chris Clarke - drum programming
Jonathan Hakakian - drum programming
The Stanley Clarke Band - po dlohé době Clarke oprašuje svojí tvůrční značku. Poprvé své jméno a termín Band spojil v roce 1985, deska se jmenovala Find Out. A značku The Stanley Clarke Band používá zatím do teď. Jeho dvě následující alba vydaná po tomto titulu, /Up - 2014, nebo zatím poslední vydané The Message - 2018 / jen dokládají Clarkeho chuť pouštět se do dalších hudebních akcí. Otázkou však zůstává pod jakou kvalitou.
Na rozdíl od desek Up a The Message, tohle bezejmenné album je po kvalitativní stránce mnohem výše. Skladby jsou nápaditější a aranžersky vypiplanější. Úvodní píseň Soldier nastavuje laťku docela vysoko, která se udrží po celou dobu produkce. Hiromi se nejspíš v Clarkeho jazzové zahradě líbilo /album vydané před tímto/, protože i zde předvedla svojí fantastickou hru, plus Stanleymu přispěla skladbou Labyrinth. Další slušná porce muziky je pod zajímavým názvem "Larry Has Traveled 11 Miles and Waited a Lifetime for the Return of Vishnu´s Repotr. Je to pocta fuzzionářům ze sedmdesátých let. Názvy, koho tím Stanley myslel jsou vystihnuty v názvu písně. Tento song věnoval Joe Zawinulovi. Další poctu Clarke vyjádřil skladbou Sonny Rollins, věnovanou stejnojmennému hráči na saxofon a majiteli několika cen Grammy. Když už jsem u těch cen Grammy, tak tohle album vyhrálo 53. ročník v kategorii nejlepší současné jazzové album. Rok nato si pro cenu šel zase, když v jazzové kategorii vyhrála deska Corea, Clarke & White - Forever.
Jak už jsem psal, tohle je dost dobré album, uděluji mu krátkém hodnocení čisté four stars. Hudební styl : jazz, rock, funky.
reagovat
Judith @ 14.12.2022 22:25:37
Zaujala mě zmínka o Hiromi, nedávno jsem tu na ni četla velkou chválu (pod recenzí něčeho úplně jiného) a teď se dívám, že tady má i profil >> odkaz Album jsem si pustila s tím, že až se začnou opakovat, vypnu to - no hrálo do konce. Deska je opravdu neuvěřitelně pestrá (i v rámci jednotlivých skladeb) a i když jde zjevně o víc než jen hudební kulisu, poslouchá se velice příjemně. Účinkuje jako šálek zeleného čaje - povzbudí a osvěží, aniž by nadmíru rozrušila. Nejvíc mě zaujala skladba Here's Why Tears Dry, otevírá se v ní krásný prostor, jako by se ta hudba na něco těšila.
stargazer @ 15.12.2022 04:41:22
Zdravím Judith. Jsem přesvědčen, že za tímto albem tak jak zní, stojí co-producent Lenny White. Whiteowy desky, které si produkuje sám zní neskutečně dobře. Z jednoduché melodie umí udělat něco extra. Ta následující alba UP a THE MESSAGE si už Stanley produkoval sám, pro mě už tou kvalitou jsou jinde.
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x