Gotthard - Lipservice (2005)

Deska Lipservice spadá do vrcholně tvůrčího období kapely, která tímto albem jasně přepíná na vyšší rycholstní stupeň a i když se samozřejmě v této bohaté kolekci najde místo pro typické balady alá Gotthard, je jich tu přec oproti minulosti znatelně méně a pánové bojují na velice pestrém hard rockovém kolbišti ráznějšími prostředky. Jasné melodie, rozpoznatelné refrény, silný hitový potenciál, jimž pod kapotou rytmický burácí občas pěkně divocí koně. Přehledně čistý zvuk je u Švýcarů téměř samozřejmostí a parádní hráčské výkony jsou tentokrát korunovány opravdu navýsost kvalitně připraveným materiálem.

Komplet skladeb je vskutku bohatý a na mém digipacku je dokonce o bonus víc, no a když začít tím nejlepším, musím tedy zmínit onu skladbu poslední s názvem Can't Stop- která mne svou silou a zřejmou hitovostí na závěr kolekce vždy pošle do kolen, Steve Lee pěje jako bůh, kytary neuvěřitelně "jedou" a katarzní chorus jasně míří do emočních pater. Takových pecek je tu ale mnohem více, zmíním například na jasném riffu postavený otevírák All We Are- s jemným 70-tkovým klávesovým podkresem a snadno zapamatovatelným refrénem, metalicky laděnou, v parádním tempu upalující a skvělým sólem otevírající dvojku Dream On. Klipovku Lift U Up- jedinečnou skladbu repertoáru kapely s jasným rock n rollovým podtextem, která se dere pod kůži okamžitě při prvním poslechu. Dále osobní oblíbenkyni, šestou, polibkem geniality obdařenou píseň I Wonder- která prostě nepostrádá koule i atmosféru a je neuvěřitelně cool. Solidní jízda se ukrývá pod pořadovým číslem sedm, jmenuje se I'm Alive- v níž dvou kytarový zápřah zní na poměry Gotthard značně neotřele, Lee se do vokálu patřičně opírá a bicí dusot žene píseň kupředu, či Journeyovskou melodikou nasáklá Said and Done. To dvanáctá The Other Side of Me se s posluchači příliš nepáře, sekané rytmy, dobrodružný a životaschopný refrén postupně rozpumpovávají všemi esencemi kořeněný styl kapely do solidních obrátek.

V závěru bych se ještě rád zmínil o baladické tváři alba, z celkového počtu čtyř, stojí o pozornost osmá, klávesovým tokem unášena, neobyčejně procítěná I've Seen an Angel Cry a čtrnáctá, španělkami aranžovaná And then Goodbye- v níž opět Stevova hvězda září nad ostatní.

Tohle a následující dvě alba Gotthard doslova hltám, v osobním žebříčku hudebních hodnot, laborujících v hard rockovém sektoru jim patří přičky nejvyšší. Prostě a jasně- Gotthard nás berou na zteč v čele s famózním a nezapomenutelným frontmanem Stevem Lee.
reagovat

kamila @ 25.10.2016 09:33:58
Švýcaři Gotthard jsou pro mě hardrocková allstar, desky jako tahle, následující nebo i ty staršího nesou odkaz párplů, Ufo a dalších velikánů zašlých časů. Bohužel se smrtí fromntama prchá částečně kouzlo jejich hudby, poslední desku jsem už nechtěla, protože Firebirth mě zklamala svou průměrností.

Albumy švajčiarskych Gotthard sú tradične kvalitné a sú určené prevažne fanúšikom hard-rocku a melodického rocku. Nebol by som z nich až tak namäkko nebyť dosky Lipservice, ktorá uzrela svetlo sveta v roku 2005 a ktorá ma v tej dobe doslova priklincovala do kresla. Beriem ho ako jeden z najvymakanejších počinov ich diskografie. Sedí tu úplne všetko od zvuku, aranžmánov až po melódie. Dostali sa na svoj skladateľský vrchol, ktorý dosiahli len a len tvrdou prácou. Nie je tu samozrejme nič, čo by skúsený rocker nepočul už v minulosti, ale to pozitívne fluidum a nadšenie je vec, ktorá sa jednoducho nedá kopírovať a vyžaruje to tu na všetky možné strany.

Steve Lee je frontman na pravom mieste. Charizmatický spevák s ľahko rozpoznateľným hlasom a taktiež talentovaný skladateľ. Predovšetkým jeho podanie rockových melódií je najsilnejšou stránkou albumu. Samozrejme nijako tým neznižujem aj nápadito spracované gitary či rytmiku. Prvý kontakt s trackom "All We Are" je zahrievací, ale hneď nasledujúca krasojazda "Dream On" naznačuje, že to nebude ani náhodou len nejaká tradičná nahrávka. Tak trochu glam-rocková "Lift U Up" patrí medzi ich najväčšie hity. Baladická skladba "Everything I Want" nezaprie inšpiráciu britskými Def Leppard. Elementy tvorby Deep Purple zase ponúkne "Cupid's Arrow", ale refrén je pre zmenu typickým produktom Gotthard.

Ďalší nezabudnuteľný refrén vylúpne "I Wonder "a nečudo, že sa ženám na živých koncertoch podlamovali kolená, keď im do uška spieval Steve Lee. Nežnejšie pohlavie určite ocení aj dojímavú "I've Seen An Angel Cry" a chlapci si zase môžu zahulákať pri purpleovskej "Stay For The Night". Silné hitové ambície majú nasledujúce dva songy "Anytime Anywhere" a predovšetkým "Said and Done". Sú však veľmi prirodzené a refrén opäť chytá za rockerské srdiečko. Album si udržuje príjemný a harmonický charakter aj pri posledných troch skladbách.

Lipservice odporúčam počúvať aj vo dvojici a tým pádom môžete s radosťou vynechať rádiové stupidity. Hudba nemusí byť v zásade len inovatívna, stačí ak poteší vaše vnútro a zlepší vám ťažký deň po práci. Gotthard sú vyslancami pozitívnych myšlienok a v skladbe "Dream On" je ich filozofia zhrnutá v jednej jednoduchej vete - "we gotta learn how to love, learn how to live to be free".

reagovat

Jarda P @ 27.10.2015 06:18:16
Mě chytlo na první poslech jejich Domino Effect, takže jsem se začal pídit po ostatních. Vyzkoušel jsem dalších asi 5 desek, ale připadal jsem si, že poslouchám jednu skladbu pořád dokola. Takže jsem zůstal u té jedné. Lipservice neznám, vyzkouším.

Jardo @ 27.10.2015 11:05:02
Album som nepočul, hoci Gotthard som mal v hľadáčiku už dlhšie, zatiaľ som sa k nim nedostal, čo by nemalo trvať navždy.

Chcem sa ale pristaviť pri niekoľkým (mne veľmi sympatických) myšlienkách: ..."Nie je tu samozrejme nič, čo by skúsený rocker nepočul už v minulosti, ale to pozitívne fluidum a nadšenie je vec, ktorá sa jednoducho nedá kopírovať"...

a ešte: ..."Hudba nemusí byť v zásade len inovatívna, stačí ak poteší vaše vnútro a zlepší vám ťažký deň po práci"...

S týmito tvrdeniami súhlasím a v podstate preto počúvam hudbu...