Dead Heroes Club - Everything Is Connected (2013)

17.03.2020 horyna | #

Irské Dead Heroes Club jsem objevil vyloženě tady na Progboardě. Už kdysi dávno jsem si procházel všechny dostupné recenze, které tu vytvořil kolega Sajgon. Devět z deseti jim pořízených beru jako by byli pomalu moje vlastní, až tak velké procento panuje v naší vzájemné shodě v oblasti progresivní muziky. Jev vcelku nevídaný. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se začnu zaobírat jím tolika vychválenými Dead Heroes Club. Sice to nějakou dobu trvalo a setkání bylo srze Discogs spíše náhodné (navíc přibalený kousek od kupujícího, který měl v nabídce jiné cd, které jsem chtěl především), ale o to ve výsledku vůbec nejde. Hlavní je výstupní efekt, který ve vás po konzumaci takové muziky zůstane a ten je musím říci na 120% absolutně pozitivní. Od úvodní chvíle, od prvního poslechu.

Když jsem s kapelou přišel do kontaktu poprvé, naprosto totálně mne do obličeje praštil přebal tohoto cd. Fantaskní i pitoreskní malba zároveň působí, jako by nebyla z tohoto světa, z této planety. Zobrazení pomíjivosti času prostřednictvím velkých starodávných pendlovek a starobylých přesýpaček a porůznu rozptýlené figurky postav zaobírající se různými činnostmi, to vše na pozadí tmavě hnědé tónové škály vypadá naprosto úchvatně. Podobné je to i s muzikou. Tam vás okamžitě osloví jak precizně vyšperkovaný zvuk (ten je naprosto lahůdkový), tak nevídaná schémata, postupy, aranžmá, melodické linky, obrovské množství nápadů tak brilantně sestavených a prokomponovaných, že si kladete otázku jak je možné, že tato kapela, tato muzika je před širší progresivní veřejností tak pečlivě ukryta.

Startovní kus The Hunger působí jako jeden obrovský opojný monolit. Je to definice hudby D.H.C. se vší krásou a působivostí. Už od prvních sekund nepostrádá atmosféru, v tomto případě až mrazivě tajemnou. Když se po chvíli rozjede a rozparádí v načančaných akustických aranžmá a rytmických přechodech, obočí vám poskakuje radostí a to vás ještě v refrénu čekají artistické obraty předváděné zpěvákem Liamem Campbellem. Další skladby vyjma netypicky hitové jízdy Exit the Queen (sotva čtyři minuty trvající vymazlenec) už pitvat nebudu, za a) to udělal kolega Sajgon a za b) by si tuto desku měl každý prog-rocker hledající nové výzvy, nové horizonty a vůbec specificky zajímavou muziky poslechnout.

Abych to tedy nějak uzavřel. Sajgonovi putuje velké DĚKUJI za objevení dalšího progresivní klenotu v mém soukromém žebříčku, a kapele samotné poklona až k zemi za to, s jak výbornou muzikou se dokáže prezentovat. Oni totiž patří k těm kapelám, které utekly celosvětově provařené prog konkurenci o pár světelných let dopředu. A to se někdy zatraceně počítá.


A vlastně je to obdobný případ jako u před pár dny vykutaných Fuchsia. Podobně pozoruhodný monolit, jen místo sběratelům sedmdesátek jsou D.H.C. určeni fajnšmekrům soudobé muziky.
reagovat

steve @ 17.03.2020 12:47:08
horyno díky za inspiraci. Další neznámá kapela pro mě znamená velký příslib do budoucna. Nový adept na rozrůstající se seznam. Očima většinou nenakupuju, ale tady uznávám, že jde o povedený cover.

Brano @ 17.03.2020 17:23:42
Výborný album!Dík za recenziu.

horyna @ 18.03.2020 07:02:39
Díky za odezvu. Tahle kapela (technicky velice dobře vybavena) mne chytila okamžitě a tak je jasné, že v pořadníku je už i Braňova dvojka A Time of Shadow.

Konnie @ 18.03.2020 08:16:31
Právě sem sem chtěla napsat, že po poslechu A Time of Shadow, sem se vrhla i na toto Everything... a moc si to užívám. Je to balzám pro duši. Díky za rozšíření hudebních horizontů :-)

dan @ 18.03.2020 09:36:54
Vypadá to, že nás svými návštěvami začala oblažovat další jemná duše. Konnie zřejmě tu budeš momentálně jediná svého druhu patřící k ženskému pohlaví, ale nevěš hlavu a pokus se to tady svým šarmem trochu rozzářit.

Konnie @ 18.03.2020 18:31:27
Děkuju Dane, to je milý, ale taky trochu zavazující, když to tak čtu ohledně toho rozzáření :-)
Což o to, nějaký šarm by možná byl, ale bude mi asi houby platnej, jelikož nejsou potřebné hudební znalosti... Když čtu některé ty zdejší diskuse, tak mám ještě dost co dohánět... .-)

Sajgon3 @ 19.03.2020 19:46:13
Som samozrejme rád, že moje srdcové záležitosti majú väčšinou pozitívny ohlas a oslovia niektorých z Vás, ktorí si tu aj nájdu niečo nové. Od tohto albumu už uplynulo pomerne dosť , ale stále tvrdím - že od jeho vydania už v množine NEOPROGU neuzrelo svetla svetla veľa podobne kvalitných diel - a možno žiadne. Tak demolačne kvalitná je TÁTO VEC....

02.04.2016 Sajgon3 | #

Takže som sa konečne prinútil k tomu, aby som sem pridal jednu z momentálne pre mňa najobľúbenejších skupín, konkrétnejšie spolu s ANUBIS najobľúbenejšiu skupinu súčasnosti a napísal niekoľko riadkov o najcitlivejšom a najosobitnejšom albume, aký som za posledné viac ako 3 roky počul. Progresívne albumy rozdeľujem do viacerých skupín : priemerné , dobré, výborné, vynikajúce a „nerozchoditeľné“ údery na solar. Tretí počin DHC patrí bez najmenších pochýb do tej poslednej a z hľadiska poradia sa v mojom rebríčku všetkých albumov, ktoré som počas mojej dlhy doby počúvania tejto tématickej hudby počul ( vyššie už je len prvotina Crimsonov, DIAL – „ Synchronized“, Pain Of Salvation – „ The Perfect Element „ a Anubis – „ A Tower Of Silence „ ) Ale poďme naspäť k albumu – tentokrát sa pokúsim zhodnotiť jednotlivé skladby samostatne.
THE HUNGER - Absolútna neoprogresívna vypalovačka. Album začína akoby húpavým ťažkouchepiteľnym úvodom s brilantnými čineľkami aby sa to po chvíľke rozbehlo - " Bright ligts of the city shines... "-Liam Campbell má absolútne nenapodobniteľnú farbu hlasu ako aj vlastne celkový prejav, ktorý dodáva hudbe ďaľší kvalitatívny rozmer. No a refrén ?? Ufff, vždy keď ho Liam začne spievať - poskakujem po byte ako mladík, ktorého nachlo komunistické techopárty -)(6/5)
TRUTH - prvá z troch balád - citlivá, opäť absolútne osobitá, upokojujúca,proste nádherná (5/5)
MACHINE IN THE GARDEN - Titulná skladba, aj keď názvovo iná - krásne prepracovaná od úvodného chytlavého riffu až k refrénu a zase celé dokola (5/5)
WE BREATHE TOGETHER - druhá balada, opäť žačína húpavou , ale nádhernou prácou basy a tie činelky !!! " we breathe together... " Liam nás zase vťahuje do svojho sveta - zrejme štruktúrou najpreprovanejšia skladba albumu, bez hluchej sekundy , ktorú vždy počúvam so zatajeným dychom (6/5)
Krátka EXIT THE QUEEN ( 4/5 ) a nasledujúca SALE OF THE CENTURY (4,5/5 ) sú nadštandartné skladby, ktoré majú len jedno mínus - ocitli sa na albume, kde ostatné skladby sú fantastické - na druhej strane obidve skladby poslucháča navnadia na predchádzajúci počin DHC - album " A Time Of Shadow ", ktoré je vedený práve v duchu týchto dvoch skladieb.
A čo na záver ? DHC si nechali samozrejme to najlešie - WATCHING AND WAITING MAN - nádherná balada s obrovskou hudobnou , lyrickou aj nadčasovou hĺbkou - Liam sa s Vami lúči a posúva Vás do role práve spomínaného " Čakajúceho človeka "(6/5)Škoda, že ďašiu skladbu očakávame zbytočne -(
Čo dodať na záver ? Švédski symfočarodejníci ANIMA MORTE sa minulý rok vyjadrili v zmysle, že svoju kvalitu musí skupina potvrdiť tretím ( rozhodujúcim ) albumom ( čo aj dodržala ). DHC však svoju kvalitu potvrdili tak presvedčivo, že naozaj neviem, či budú schopní tento počin ešte niečím prekonať. Ja pevne verím, že áno. Ak ste fanúšikovia neoprogu a tento album ste ešte nepočuli, urobte to a ja Vám garantujem, že tých necelých 50 minút strávených v spoločnosti DHC nebudete ľutovať. A budete si pamätať, že Everithing is connected.... Ďakujem, írsky priatelia, ĎAKUJEM.

reagovat