Cairo - Conflict and Dreams (1998)

19.09.2016 horyna | #

Na první zmínku o této kapele jsem narazil v časopisu Spark, kolem roku 1994, nějaký recenzent si tam vzal na paškál debut těchto pánů a už přesně nevím jestli ho vychválil, nebo poplival, ale v půli devadeátých let vyrukovat s takovouto hudbou, byla skoro sebevražda, všude duněl grunge a alternativa, o novou progresivní kapelu byl záujem možná tak v úzkem kruhu progres specialistů, prahnoucích po znovunastartování, nebo aspoň větší úctě, či obnovení zašlé slávy tohoto stylu. Myslím, že v nějaké pražské prodejně jsem desku objevil a zvědavě po ní sáhl, ale jaksi se mi tenkrát moc nelíbila (myslím že na desce debutní ještě plně nepropuklo to pravé a kvalitní sémě, které v kapele klíčilo) a tak jsem na ně pozapomenul. Až o mnoho let později jsem s nimi opět skřížil cesty a tentokrát vzata na milost deska druhá, ukázala se jako dar z nebes.

Šest skladeb, z toho pět s délkou úctyhodnou, jasné vlivy Yes a ELP (především v závěrečné skladbě) jsou nepopiratelné, nahrávka je vedena v celistvé linii a solidně ostrém tempu, kde klávesy dominují, kytara hodně sóluje a melodie se z pod prstů Aleca Fuhrmana jen řinou. Nad vším mocně vévodí hlas Breta Douglase.

Skladbou Angels And Rage- začíná dramatická úvodní epopej, hradby kláves s historickým podtextem a bicí dusot ve společnosti naléhavé kytarové melodie nám podsouvají pohled kapely na progresivní tvary jejich kompoziční práce. Corridors- přínáší kvanta melodií především v klávesové oblasti, ale její nápaditost mě nijak neohromuje. To trojka Western Desert- na to jde patřičně zhurta, kapela zapojuje dynamiku ve větší míře a dobře mířené klavírní a klávesové běhy přináší tolik potřebný napnelismus, kvapík střídá kvapík, najednou ale přifrčí nádherné guitar sólo a posluchač žasne, pod rukama ansámblu se tvaruje cosi vyjímečného, času má kapela dost a tak se improvizační charakter instrumentální části pomalu přesouvá k vokální pasáži, která pozastaví rychlostní mašinérii. Skladba překypuje invencí a postupně se přetváří do dalších (i opakujících se) meziher. Jemné vzpomenutí a dotyk "galerie stínů" v miniaturce Image a je tu pátá Then You Were Gone- kde rytmus diktuje tempo a Bret pěje s velkým přehledem, melodie a zase melodie. Závěr s Valley Of The Shadow- tu jsou emersonovsi nejhmatatelnější.

Zapadlá kapela, snad jsem si tu ani nepovšimnul, že by se o ní někdo v nedávné minulosti zmínil (až při žádosti o profil, Mohyla i Snake projevili zájem) a tak její znalost bude pro většinu asi tabu, jejich hudba není úplně oslnivá, ale toto album u mě na 4* dosáhne.
reagovat

Mayak @ 19.09.2016 17:19:27
... to, že niekto hneď nadšene nevyskakuje pri prvej tunajšej zmienke, neznamená, že kapelu/interpreta nepozná. Je tu (aktívnych aj pasívnych) viacero nereagujúcich, čo poznajú aj CAIRO.
Samozrejme, že aj túto (relatívne významnú, môj názor) pre vývoj neo/progu a symfo/progu kapelu som v dobe, keď realizovala svoje tri albumy sledoval a kupoval. Takže eponymný album je jasne najlepší, "Conflict and Dreams" je už cesta do istého štandardu (priemernosti) a "Time of Legends" (stále ešte pekný a dobrý album vo svojej dobe) je už len cesta do stratena ...

horyna @ 19.09.2016 17:33:13
Nemyslel jsem to nijak pejorativně, jen se někdy pro zajímavost dívám do rubriky- Čo v tejto chvíli počúvam- a nepamatuji se, že by se o nich někdo za poslední dobu zmínil (samozřejmě se mohu mýlit a samozřejmě to neznamená, že je lidé nepoznají).

Snake @ 19.09.2016 17:43:17
... já bych alba "Cairo" a "Conflict and Dreams" zařadil zhruba na stejnou kvalitativní úroveň, ale kouzlo prvně slyšeného způsobilo to, že mám onen eponymní debut prostě raději. Inspirace Emersonem je tady zjevná a kapela se tím ani netají. Paradoxem je fakt, že já v té době ELP neznal a neposlouchal, pro mě to byl pravěk :)

horyna @ 19.09.2016 17:49:07
Tak to jsme byli Snake dvaja, nevím jsetli jsem roku 1994 pojem ELP vůbec registroval, možná v obchoďáku výrazná obláka Brain S. S. zaujmout musela:-)
Tak si schválně na netu debutní desku pouštím a i když mi vyznívá jemněji, plytká není a věřím že s naposloucháním jí, by se spokojenost také nakonec dostavila. Trojku jsem vlastnil dlouho, ale nebylo to to pravé.

Antony @ 19.09.2016 18:35:29
Mayak:
Miro, máš pravdu. V devadesátých byli Cairo vcelku běžnou součástí CD sbírky prog fandů (ještě je v nějaké archivní krabici mám). Stejně tak se kupovaly prakticky všechny tituly, na které se dalo dosáhnout od Magna Carta, SI Music, WMMS, Cyclops, Vinyl Magic a dalších vydavatelství. Nemá příliš smyslu komentovat objevování dávno objeveného, ale je potěšující, že si také k novým posluchačům cestu najdou.

Mayak @ 19.09.2016 19:20:27
Milan:
... "Nemá příliš smyslu komentovat objevování dávno objeveného, ale je potěšující, že si také k novým posluchačům cestu najdou."
Presne tak to cítim, debaty na Progboarde denne sledujem, ale už viem, že sa nemám vyjadrovať ani ku veciam, ktoré sú mi veľmi často dôverne známe, ale fandím všetkým, ktorí si to pre seba objavujú a okomentujú to (samozrejme aj s iným pohľadom, ako je môj)