Galactic Cowboys - At the End of the Day (1998)

V mých očích jsou galaktici kapelou pro fajnšmekry, v našich končinách ne příliš známí a pro mnohé těžko zařaditelní, recenzenti- škatulkovači s nimi měli vždy problém a přitom se stačí nad podobné blbosti povznést a místo zařazování pouze poslouchat, časem se tak pevně dostanou pod kůži, že už nejdou smáznout a chuť na ně, se dostavuje v podobné frekvenci, jako je chuť na šťavnatě propečený flák dobrého masa. Jejich hudba je pro metalisty příliš melodická, pro rockery občas pěkně tvrdá. Co nám z toho tedy vyleze, že ideálně ji bude přijímat progresivně myslící osazenstvo, kterému nevadí občasné přitlačení na pilu a které se velmi rádo vyžívá v bohatých aranžmá, silných melodiích, podepřených čitelnou písňovou strukturou a vždy jasně dodanou nápaditostí a schopností jednotlivé písně od sebe odlišit. Ve vokálních harmoniích je cítit velká inspirace Beatles, stejně jako u spřátelených krajanů Kings' X, které si kapela občas bere za vzor, ale to co je u Taborovců melodicky rockové, tady vyznívá úderněji a metalověji. Sám jsem je objevil až hodně po konci jejich kariéry, nejpíš když jsem hledal něco podobného jako právě King's X, narazil jsem na zmínku o galaktických kovbojích. První dvě metalové desky mě příliš neuchvacují, ani drsná sice melodičtější Machine Fish, ale 4-6 album, to už je panečku jiný šálek kávy.

A s čím vším tedy máme na desce dočinění? Je to podobné jako se skleněnou mozaikou, široké spektrum, hodně barev a taky hodně chutí. Ne každému sedne deska komplet, kdo hledá zábavu a nenudící zajímavé kompozice, bohatě bude odměněn.
Slyšet můžeme drsný a rázný začátek Nothing To Say, až dojemné melodie vyplouvající na povrch při dvojce Ants, doják hraný na španělky, který po chvíli nasadí do zběsilejšího rytmu s velkým instrumentálním přehledem, to je Just Like Me. Čistá a nefalšovaná hudební radost je cítit z Bright Horizons- kde španělky lítaj na cucky. Pak tu máme pěkně utahanou Mr. Magnet, grungem vonící parádičku s dokonalou Farkasovou hrou Ranch On Mars Pt. 2, něco pro dobrou náladu- How Does It Feel?, kousek Iommiho v Young Man's Dream, rockovou baladičku Shine, nebo decentně plynoucí, vzdušnou Through odzpívanou Alanem Dossem.

Komponovat pánové dokáží s lehkostí, nadhledem a tolerancí, jako ryba ve vodě se pohybují ve značném rockovém prostoru a z několika hudebních směrů si ukrajují svůj kousek, který přetváří do poutavé hudební polohy made in G. C. Přesto, tohle není žádný crossover alá Waltari, tak velké stylotvorné kotrmelce chlapci neprodukují.
Další velké plus kapely je, že tu zpívají i hlavní vokální linky prakticky všichni hráči a každý je něčím specifický a tak můžeme téměř současně slyšet kontrasty drsného rockového vokálu (především v podání Bena Hugginse), v sousedství krásně citem narvaných beatlesovských melodických linek (pocházejících z hrdla Monty Colvina), ty vyznívají obzvlášť příjemně.

Budu samozřejmě rád, když někdo z osazenstva Progboardu dá najevo znalost, či přidá svůj názor na tuto zajímavou kapelu.4,5*
reagovat

horyna @ 10.10.2016 11:10:00
Nikto tu nespozná kovboje z galaxie? Chápu, co hudební historie na nástrojích stojí, jejími dějinami prošlo tak obrovitánské množství kapel, že by to nedákaza obsáhnout žádná PC encyklopedie, natož hlava odborníka :-)

steve @ 10.10.2016 15:48:10
Existuje velká skupina čtenářů, kteří zde nepřispívají, ale jejich vědomosti dokážou zajisté obsáhnout i tuto kapelu. Ta hrstka nás co tu píše opravdu nemůže v historii hudebního průmyslu pojmout všechno a všechny. (I když se někteří tváří že ano). Sice se nejedná o jedno-albovou chuťovku, ale... Za sebe jsem si jí určitě všiml v některém starém čísle měsíčníků Spark a když půjdu do svých hudebních začátků, něco mě říká, že ji kámoš měl snad nahranou na kazetách, ale netuším ,jestli jsme si ji kdy pouštěli.

horyna @ 11.10.2016 14:18:38
Chápu, pojmout vše prostě nelze. Před nedávnem jsem tu zapochyboval nad myšlenkou znalosti místních guru ve vztahu ke kapele Cairo a byl to myslím Mayak projevující velký přehled ve světovém hudebním měřítku, co ihned zareagoval a tak jsem asi bláhově čekal znalost i namto místě:-) to je ale fňuk :-)

merhaut @ 11.10.2016 22:01:02
Alba Galactic Cowboys putovala napříč republikou dlouhé roky v rámci mého CD klubu MCD. Znají je nepochybně stovky, ne-li tisíce tuzemských hudebních fanoušků...

hejkal @ 12.10.2016 05:46:06
Ak mi niečo dalo internetové bezbrehé fórovanie na progboarde, tak poznatok, že vyvodzovať všeobecne platné charakteristiky na základe tunajšej vzorky desiatich-dvadsiatich aktívnejších členov je veľmi skreslené. A, samozrejme, že posudzovať kvality neznámej osoby na základe toho, čo deklaruje, že sa mu páči v muzike, je ešte márnejšie. :)

john l @ 12.10.2016 10:21:08
Na stránkách Metalopisu by dost zdejších kapel našlo větší uplatnění a určitě i posbíralo nějakou tu odezvu. Tvrdší a míň sofistikovaná hudba je jejich parketa. A jasně, jak poznamenává Merhaut, v jeho cd klubu se v hladových (90)létech po muzice objevilo skoro všechno dostupný. Určitě sem je tam zahlídnul, jen si to už nepamatuju:)