Silhouette - The World Is Flat And Other Alternative Facts (2017)

17.05.2018 steve | #

Jak mě volný čas dovolí a mám-li chuť, zabrousím do stylů, kterým nepřiřazuju nějak závratnou důležitost, ale občas si v nich s chutí zalovím. Už se několikrát stalo, že jsem tam našel pořádně velkou rybu, se kterou jsem na udici nepočítal. Nedávno jsem zjistil, že i v neoprogovém směru se dají vykutat zajímavé poklady, které nemusí být za každou cenu odkojeny třeba Marillion nebo Genesis. Tihle Silhouette jsou jedni z těch, kterým se podařilo alespoň částečně navrtat horninu zevnitř jádra.


Silhouette pro mě představují čerstvou jednotku na bitevním poli. Jejich přístup nabádá k pozornosti a jadrná inspirace čerpající z klasické hudby, je nepřeslechnutelná. Klasická forma, tvar a melodika odtud pochází. Nejde jenom o to, pohrát si a naaranžovat určité nástroje tak, aby se z rockového krunýře dokázali vymanit. Utváření celkové melodie uvnitř skladby, jako i výsledného dojmu, je koncipován tak filigránsky, aby si tohoto (ne)úmyslného pojetí všimnul posluchač až s odstupem několika týdnů. Chytré.
The World Is Flat And Other Alternative Facts mě baví, jestli to tak zůstane i za měsíc, bude vyhráno.
reagovat

horyna @ 17.05.2018 15:03:52
Tak Silhoutte si lapili další dušičku? Výborně. Má oblíbená a trochu nedoceněná parta. Doma mám skvělé Moods a atmosférou nepřekonatelné Across the Rubicon. Tahle deska se posunuje malinko jinam. Je dobře, že kapela neusíná na vavřínech a proniká do pro ni nových hudebních dimenzí. Podle toho co jsem četl na internetu, už předchozí Beyond... zavelela k podobnému obratu.

Steve vítej mezi Silhouette pozitivní. Na Progboardu je poslouchá/zmiňuje určitě Braňko, Slava a možná i Mayak.

steve @ 18.05.2018 17:32:13
Málokterá novinka mě v průběhu roku zaujme natolik, abych po ní prahnul. Silhouette mě příjemně překvapili. Našli skulinku v hudební produkci dneška a celkem prozaicky ji zaplnili.

PaloM @ 18.05.2018 18:52:28
Ich diskografiu som počul dávnejšie a tento album mám pripravený na otestovanie. Vďaka za tip.

horyna @ 18.05.2018 19:53:30
Dnes jsem si vzal do auta Across the Rubicon a byl z toho zase jeden solidní hudební orgáč. Jen pro pořádek, tím autem mám na mysli překopírovaný cedo do mp3, ne autoerotiku v autě 😀

PaloM @ 18.05.2018 21:24:51
mp3 na USB kľúči (fleške) do auta je najlepšie riešenie. Prehrávať originálne CD je riskantné.

horyna @ 19.05.2018 05:19:06
Proč riskantní?

PaloM @ 19.05.2018 05:52:24
Pokiaľ CD vkladáš vpredu do prehrávača, v aute je veľa prachu. Tiež sa môže ťažšie zabrániť otlačkom prstov. Ja som puntičkár, proste zbierka CD z domu nevychádza :-) Možno máš lepšie skúsenosti.

horyna @ 19.05.2018 06:11:47
Palo jsem stejný puntičkář, v mládí jsem byl až chorý v přístupu a čistotě k cd. Přal jsem s mít vše max ok, kupoval převážně zabalence a booklety nechtěl mít ošahané.
Postupně jsem se z toho nějak vykurýroval a dnes mi nevadí, koupit cd po někom i se škrábanci, když je to raritní kousek. Nejdůležitější je, aby hrálo.
Nedáme někdy podobné téma do nového vlákna😁?

PaloM @ 19.05.2018 07:18:57
Lepšie byť z toho vyliečený, ja som iba rezignovaný :-( Naivne si myslím, že keď zaplatím za nový tovar, musí byť v perfektnom stave. Asi som smoliar alebo nastal pokles kvality už vo výrobe.
Neviem, či by sme "uživili" nové vlákno, či bude toľko času. Súhlasím, že hudba samotná je dôležitejšia.

northman @ 19.05.2018 08:47:37
Já mám v autě muziku na SD (32 GB) kartě jejíž obsah průběžně měním. CD jsou pro mě v autě značně nepohodlné medium, a originály bych v autě nepoužíval kvůli možnému poškrabání, a tangenciální škrábance laser nevyrovná.

horyna @ 19.05.2018 10:14:05
Možnost využití usb portu v autě, už několik let hodnotím jako výbornou a značně ideální. Nedovedu si představit, tahat sebou mraky cd a neustále je přehazovat a obměňovat, navíc za jízdy, to snad raděj ne. Krabičky zasviněné, kulaťáci poškrábaní... zlatý flešky.

oř @ 19.05.2018 15:55:53
Nedovedu si představit, že bych řídil auto, ve kterém nehraje má oblíbená muzika. Chytrá vymoženost.

muf @ 09.03.2020 05:21:27
To Horyna: tak Silhouette mají ještě jednu další dušičku. Ještě nedávno to byla pro mě neznámá kapala. Stačilo několik poslechů a bylo rozhodnuto: The World... a Across už jsou na cestě, nemůžu se dočkat. Je to velice podmanivá hudba a to střídání zpěvu je úchvatné. Další nádhera do sbírky. Díky za tip, to se opravdu poslouchá samo.

horyna @ 09.03.2020 06:29:12
Čau mufe. To mne samozřejmě těší. Mě kdysi dostali na první dobrou. Nejklenovatější klenot je jak uvádí Braňouš samo Across, ale já mám hned v závěsu dvojku Moods a pak i tento drahokam. Tož ti přeju ještě hodně podobně emotivních zážitků.

13.03.2018 horyna | #

Musím konstatovat, že mě holandští Silhoutte svou novou nahrávkou hodně překvapili. Když ji mám srovnávat, tak jedině s jejich teoreticky nejvyspělejším dílem, deskou Across the Rubicon, jelikož jejího následovníka a praktický mezistupeň, dílo Beyond The Seventh Wave neznám. Ale už na jejím obsazení je vidět podstatná změna která se udála v sestavě tohoto souboru. Obměnila se rytmická sekce, čímž ale odpadl i jeden z hlasů Silhoutte, ojedinělý a sólově sporadicky vystupující bubeník Jos Uffing. Ten je fuč a aby toho nebylo málo, na novince se už jen lakonicky sólově připomíná vokál klávesáka Erika Laana. Tudíž hlavní oblast vlivu co se týče pestrosti vokálních linek vzala za své a jako hlavní shoutter se představuje pouze kytarista Brian de Graeve. Podle mne jde o výrazné vokální ochuzení, které soubor naštěstí kompenzuje přibráním druhého kytaristy a velice působivou rozmanitostí v obsazení pro podobnou hudbu méně typickými a hojně využívanými ne-rockovými nástroji. Můžeme zaslechnout flétnu, lesní roh, hoboj a hlavně výrazné a všudypřítomné housle, posunující obraz kapely do jiných sfér.

Nahrávce vlastně není co vytknout, pro (neo)prog fandy to bude jistě laskomina, která ovšem nejde slupnout za tepla a je potřeba ji nechat několikrát kolovat a dozrávat. Výživná porce melodiky na jakou jsme od Silhoutte, potažmo holanďanů celkově zvyklí, je vypilována s maximální přesností, tempa se krásně obměňují, akustiky příjemně drnkají a líbezný Brianův hlásek do toho všeho nádherně zapadá.

První March Of Peace je klasický, výsostnou melodikou napěchovaný kusanec, kterému k dokonalosti chybí přesvědčivější opora v refrénu. Podstatné zhutnění a znásobení tohoto bloku poukazuje na nedostatečné dotažení skladby do svého maxima.

To druhá The Flow už je podstatně dokonalejší. Pestřejší aranžmá i za přispění právě oněch houslových partů doprovází vzletné akustické běhy i úchvatné zvojené vokály. Píseň skrze housle dýchá pastorální atmosférou, která se odráží od nazelenalých kopců skotké vrchoviny. V dlouhé instrumentální části vynikne jak flétna, tak sólový klavír. Ke konci přijde dramatická pasáž a dlouhé kytarové sólo.

Six Feet Underground odstřelí klasikou navoněné klavírní intro, na které se opět napojí houslová mezihra. Skladba je ráznější, dunivě ostrá a díky zapamatovatelnému refrénu i nejpřístupnější a najidentifikovatelnější.

Za nejlepší píseň lze bez skrupulí označit rozlehlou, sedmnáct minut dlouhou suitu Symphony For A Perfect Moment, jakousi esenci tvorby těchto holanďanů.

Pětka Sakura je klavírní miniaturou z pera druhého kytaristy a desku uzavírá příjemná Turn It Off, ve které se tupé bicí údery snaží rozrušovat malebné tóny klasických kytar, houkání lesních rohů, vůni fléten i houslí a nádherné ženské sbory.


Malá výtka putuje ke zvuku alba, který mohl být čitelnější, ale to je zřejmý důsledek dnešní doby a nejsem si jist, zda je v silách kapely tohle pokaždé uhlídat.
reagovat

horyna @ 15.10.2018 10:50:12
Braňo: tak jak tobě nedají spát Kayak, tak já zbožňuju Silhoutte. Dnes bych dal novince rovnou pětku. Jejich hudba to je symfonie melodií a ten zpěv a v závěsu housle, úžasné.
Jaké od nich znáš desky ( krom Across) a co jim říkáš?

Brano @ 15.10.2018 11:39:59
Horyna:veľmi stručne,najviac sa mi páči Across The Rubicon,to je vrcholné dielo,už ťažko prekonateľné.O niečo slabší je Moods a Beyond The Seventh Wave,ktoré sú vcelku fajn,ale na Across The Rubicon jednoducho nemajú!Dojem z posledného albumu dosť zráža príliš komprimovaný "nabudený" zvuk s nízkym DR,čo je škoda :-(