Believe - Seven Widows (2017)

12.12.2019 john l | #

Názory na desky od kterých čekáte že se vám budou líbit a pak s nimi s každým dalším poslechem zažíváte pocity zklamání a frustrace, se nepíšou dobře. LP Sevent Widows jsem kupoval zhruba před rokem, chvíli trvalo než na něj přišla řada a k dnešnímu dni jsem je slyšel maximálně třikrát. Vím že to není moc, ale mě zkrátka nebaví a pořád nemůžu přijít na to, čím to je. Připadne mi, že Believe přeskočili na doomovou stranu a desku tím totálně utopili. Celé je to zbytečně utahané a zdlouhavé. Někdo by použil výraz nuda. Skladby často atakují hranici deseti minut a silné momenty aby člověk lupou pohledal.

Nejslabším interpretem je pro mě zpěvák Lukasz Ociepa. Disponuje nevýrazným a neprůbojným hlasem s malou hloubkou. Oproti předchůdci Karolu Wróblewskimu je to tristní sestup. Určitou techniku přináší až v závěru desky. V částech pět a šest do hudby Believe vnáší nové prvky, ale jinak škoda mluvit. Mirek Gil si na Sevent Widows taky vybral slabou chvilku a samozřejmě nevím jak přijali fanoušci Karolova nástupce ale tipnu si, že ten u Believe dlouho nevydrží. Ale abych jen neremcal, houslistka Satomi je tou osobou, která si pochvalu zaslouží. Tady hraje hodně melancholicky a emotivně. Její party sem přesně zapadají. Jenže celé to kazí přebasovaný a utopený zvuk, ze kterého se noří jen Satomiiny housle. Netuším co bude s Believe dál, ale tahle cesta nikam nevede. Rád si však počkám.
reagovat

Jarda P @ 12.12.2019 14:38:53
Já mám doma asi jinou Seven Windows. Slyším to přesně naopak. Skvělý zvuk, nápadité skladby, u mně nr. 1 v jejich diskografii.

john l @ 12.12.2019 18:20:49
Jardo P asi jo. Já mám doma Seven Widows, ty S.Windows.

horyna @ 13.12.2019 06:22:29
Zdravím Johne: abych se přiznal, je možné, že jsem tu desku od recenze neslyšel, nebo max jednou. Takže teď přesně nevím, jaký na ni mám momentální názor. Ale i mne tehdy L. Ociepa zklamal. Nejsem si jist, ale na 80% si matně vzpomínám, že tu Mira psal něco o tom, že už není v jejich řadách. Jestli to bylo nespokojeností fans, vnitřními rozbroji, nebo návratem Karola (kéž by) nazpět netuším.

Nedávno jsem u nových Millenium psal, že Lukas Gall je dle mého nynějším nej pěvcem v podobné kategorii v Polsku. Kdyby stál za mikrofonem stále Karol, nenapsal bych to. On dával jejich hudbě punc originality, Ociepa na to nemá, chybí mu charisma. (i když vidíš, Jarda to slyší opačně:-)

john l @ 14.12.2019 09:32:43
Nikde jsem takovou informaci nenašel. Believe nemají své stránky a na FB je chaos, o Karolovi ani slovo. Takže budoucnost ukáže.

Mayak @ 14.12.2019 12:14:48
Na FB stránka kapely Believe funguje normálne. Ak ju máte "lajknutú", informácie o dianí v kapele budete dostávať.
Dozvedeli by ste sa teda aj to, že Łukasz Ociepa dňa 19.9.2019 kapelu opustil, lebo má vlastné umelecké vízie do budúcnosti (už som to skôr avízoval v Aktualitách). Believe oficiálne hľadajú náhradu za neho (Karol Wroblewski sa iste nevráti).
Pred pár dňami Believe ale vypustili singel "All I Know” , kde ako hosť spieva Jinian Wilde, dlhoročný spevák David Cross Band ...

>> odkaz

horyna @ 14.12.2019 13:01:21
Johne tak Mira ti to potvrdil. Ukázku jsem si poslechnul a za mne jednoznačně hurá, zpěvák se mi tentokrát líbil. Ale Karol je Karol :-)

27.12.2017 horyna | #

Když jste ještě malým špuntem, můžete se pozastavit nad otázkou, jak to ten Ježíšek dělá, že mi pokaždé na Štědrý den dokáže nadělit ty dárečky, které jsem zrovinka potřeboval (tedy krom nepotřebného ošacení :-) ). V raném dospívání tohle kouzlo nabírá reálnějších představ, ale jak člověk dospěje a když má navíc rodinu a děti, začíná tato kouzelná hra zase znovu. Jenomže teď má člověk stejnou, ne-li větší radost z dárků, které dal druhým a které potěšily především jeho děti. Myslím, že je důležité, abychom uměli obdarovávat jeden druhého - a koneckonců také sebe. A jelikož jsme na fóru hudebním, nás jako fajnšmekry tohoto druhu umění musí potěšit každá dobře mířená nahrávka, kterou si sami, nebo nám naši blízcí nadělí.

Já to letos trošku přepísknul a do dlouhatánského dopisu určenému oné pohádkové bytosti vypsal pořádně dlouhatánský seznam cd. Asi mu dalo pěknou fušku tak velký balík (vlastně několk balíčků) pod ten stromeček natahat. Za těch několik desítek kulatých placiček které hodlám rozbalovat postupně a několik měsíců, může především bohatství těchto stránek s nepřebernou studnicí recenzí, podnětů a následných přeposlechů široké škály progresivní hudby. Jednou z položek na tomto seznamu byl i nový výtvor našich krajanů Believe. A jelikož mívám zvědavost na novinku přec o něco větší než na zástup převážně starších (sedmdesátkových) náhrávek, bylo album Seven Widows prvním, které putovalo do přehrávače.

U Believe letos došlo ke třem změnám v sestavě. Jednak je opustil dlouholetý klávesák Konrad Wantrych, jehož party převzala houslistka Satomi. Tím druhým je obměna na postu bicích nástrojů, kde se novic Robert Kubajek ukazuje v tom nejlepším světle. Třetí střídání je zároveň tím nejpodstatnějším. Z kapely odešel její dlouholetý a nutno dodat také famózní zpěvák Karol Wróblewski. Předpokládám, že nejen pro mne byl jeho sametový vokál jedním z poznávacích znamení celých Believe. Muž, který měl spolu s Gilovou kytarou určující podíl na charakteru a atmosféře jejich hudby. Byl jsem zvědav, jakého nástupce pánové vyberou a přesto, že to nedopadlo nijak katastrofálně, zůstal jsem zklamán. Lukasz Ociepa - toť jeho jméno - mě svou barvou hlasu ani technikou zpěvu nijak zvlášť neuhranul. Možná je to tím, že mám Belive až moc spojeny s Karolom, protože právě on do jejich hudby maximálně pasoval a dokázal v člověku rozburácet všechny druhy emocí. Jeho nástupce mi přijde tuctový, necharismatický, plytký a emočně velice chudý. A Believe jsou přece hlavně o emocích a melancholii. Ano, místy se opravdu snaží, například ve čtvrté části alba, jenže vzápětí přijde zvláštní druh jakéhosi nářku v jeho hlase a já mám potíž mu to celé uvěřit.

Co je ovšem nutno pochválit (tedy krom zajímavě vyvedené přední strany obalu) je nevysychající studnice melodických nápadů a aranžérských fines jejich leadera Mirka Gila. Přesto, že jsou jako autoři hudby uvedení krom houslisty Satomi všichni zbylí hudebníci, největší vliv a podíl cítím pořád z Gilovy naříkající kytarové hry. To uvnitř jeho strun je skryté kouzlo jakési sklíčenosti muziky Believe.

Apropo Satomi. Konečně je zase zpět v celém svém hřejivě houslovém lesku a hlavně na celé ploše alba. Jestliže byla její účast na čtyři roky starém výborném albu The Warmest Sun In Winter zredukována do nějakých dvou skladeb, její podstatně častější virtuozní vklad je na novince opět vítaným zpestřením už tak dost dokonalého hudebního celku.

Ten v mých očich nedovažuje pouze citelnější úbytek kvality za mikrofonem a místy mírně (z repro jsem vůbec nevnímal, pouze ve sluchátkách) skřípající zvuk (při přechodech bicích), který si letos chalani zapomněli pohlídat. Proto budu tentokrát jednu hvězdu okrajovat. 4,2
reagovat

northman @ 28.12.2017 04:22:55
Poslechl jsem si tohle album na YouTube, a po poslechu můžu za sebe konstatovat: Když chci slyšet Pink Floyd, tak si pustím Pink Floyd, když chci slyšet Genesis, tak si pustím Genesis, když chci slyšet housle, tak si v tomto druhu hudby pustím After Crying. After Crying jsou také z bývalého lidově demokratického státu, a jsou pro mě mnohem lepší. Uznávám, že kdo chce slyšet různé varianty a pokračování artrocku ze sedmdesátých let se to líbí a já mu jeho radost z každého dalšího klonu art rockových ikon sedmdesátých let nebudu kazit. Pro mě další z kapel na jejichž desky se rychle zapomene.

oř @ 28.12.2017 07:48:12
Takové pravidlo by šlo uplatnit na drtivou většinu kapel a těch originálních by ti doma zůstalo tak třicet.

PaloM @ 28.12.2017 08:27:42
Dobré obidva komentáre, dalo by sa súhlasiť.
No čo mám robiť, keď chcem počuť Mirka Gila?
Musím si pustiť Collage a/alebo Believe.
Proste pre mňa poľská progresívna rocková hudba je láska od puberty.
Ta máš to isté, ako keď sa niekto zaľúbi do škaredej baby, po ktorej by sa 99% chlapov ani neobzrelo. Pre toho dotyčného je však tá jedná najkrajšia. Našťastie sa mi to osobne neprihodilo :-)

horyna: mne tento rok Ježiško doniesol iba jediné CD, aj to je spolu s knihou (Sisa Michalidesová - Sisa a Sivý holub - vynikajúce). Zato celý rok sa pošta činila s nosením CD viac ako je zdravé.

CD Seven Widows som si obľúbil, ako všetky predošlé od Believe. No kandidát na album roka to nie je.
Považujem za veľké šťastie, že tak blízky národ ako sú Poliaci majú bohatú progresívnu základňu, na rozdiel od SR a ČR.

northman @ 28.12.2017 09:39:09
oř: zdravím, kdybychom se zaměřili pouze na oblast art rocku, tak by jich ani třicet nebylo. Pokusím se vyjmenovat ty, které by tam podle mě patřily.

Pink Floyd, King Crimson, Van Der Graaf Generator, Yes, Genesis, Jethro Tull, Gentle Giant, Camel, Gryphon, Emerson, Lake & Palmer a to by podle mě bylo všechno.

oř @ 28.12.2017 11:27:10
Souhlasím s PaloM. Poláci mají špičkové progresivní kapely a můj i tvůj národ jim můžou tak akorát závidět.

K té hrstce co vyjmenoval northman bych ještě několik přírustků doplnil, ale co z toho. Přece nebudu kvůli originalitě poslouchat celý život jen ty vybrané. To by mě za chvíli přestalo bavit.

to Horyna. Šmahem jsi svou recenzí střel jejich nového zpěváka. Mě osobně tolik katastrofální nepřipadá. Desku jsem si poslech teprve jednou, tak nebudu hodnotit předčasně.

Brano @ 28.12.2017 12:48:19
Poľská hudobná scéna je mimoriadne bohatá.Skrátka,je z čoho vyberať.Mňa ako študenta uchvátila platňa SBB-Memento...,neskôr som sa dostal cez skupiny Collage/Satellite k poľskému melodickému neo-progu,kde patria aj skupiny Millenium,Moonrise,Albion,Loonypark,Abraxas,Quidam,Disperse,After...a samozrejme Believe.V zbierke mám Yesterday is a Friend a nasledujúci This Bread Is Mine.Poznám samozrejme celú ich diskografiu,ale všetko nemôžem mať na originál CD,to by som skrachoval.Taktiež poľský progresívny metal je tiež zvlášť kapitola,dostal ma najmä Riverside,videl som ich naživo ešte s nebohým gitaristom Piotrom,bola to sila,zážitok na celý život.Odporučil by som ešte skupinu Osada Vida,Naamah,Kayanis...a odporučil by som málo známu skupinu Tale Of Diffusion >> odkaz to je fakt jazz/prog chuťovka.

Horyna,napísal si to elegantne,ako vždy.Dík za recenziu.

oř @ 28.12.2017 13:55:38
Nemůžu si pomoci, absolvoval jsem další poslech a hudba je to opravdu fantastická a nový zpěvák se do ní výborně vklínil. Desku tady bodově hodnotili Petr a Progjar, teď Palo a Brano, zajímal by mě názor někoho z nich co o dotyčném zpěvákovi soudí.

Mayak @ 26.03.2018 19:41:22
Marku, tak sme v sobotu (24.3.) videli v Krakove na živo prevedenie celého koncepčného, chronologicky odohraného albumu "Seven Widows" ... a to by Ti päť hviezdičková stupnica na hodnotenie určite nestačila. Fantastický koncert, Lukasz Ociepa je v reále skromný, ale veľmi charizmatický a hlavne skvelý spevák! Všetci štyria inštrumentalisti boli bravúrni, hodne zaujala elegantná Satomi, ktorá dostala veľký priestor (hrala z partitúr) a jej "súboje" husle versus gitara Mirka Gila boli nespočetné a úchvatné. Robert Kubajek je skutočne excelentný bubeník a Przemek Zawadzki na base je tiež v podstate dokonalý.
S prídavkami z rannej tvorby to bol 95 minútový nebeský zážitok ... BELIEVE rulezzz ...

horyna @ 27.03.2018 06:06:25
Ahoj Miro, to je dost že se taky ozveš :-)
Čekali jsme tě s klukama na Toto v Praze, ale vypadalo to, že jsi nedorazil :-)
Gratuluji ti/vám ke koncertu Believe a věřím, že to byla pastva nejen pro sluchovody. Asi před týdnem jsem ještě stále horkou novinku opět poslouchal a konstatuji, že si na Lukaszův zpěv začínám zvykat:-) Believe jsou zkrátka výborní.