Moonrise - Soul´s Inner Pendulum (2009)
1. Awakened (7:52)
2. Angels' Hidden Plan (6:57)
3. I Call My Soul (4:11)
4. Icarus (Full Moon 2) (6:09)
5. Empty Lines (6:31)
6. Night Sky (6:09)
7. Feeling Like I Lost My Mind (6:56)
8. The Greatest Miracle (13:18)
Obsazení:
- Kamil Konieczniak / keyboards, bass, guitars
- Marcin Kruczek / guitars
- Darek Rybka / saxophone
- Grzegorz Jakieła / drums
guest:
- Łukasz Gall / vocals
Fenomenální polské sdružení, původně sólovka, dnes už regulérní kapela. A jen přitakávám Horynovi, že Lukaz Gall je posunul ještě do vyšších sfér. Božské sousto pro znalce mírumilovných zákoutí Pendragon, Quidam, Marillion, Jadis, Collage...
Bujná, jako jarní mlází výživná klávesová ornamentace mistra kapelníka a Jakielovy výšlapy ovládají osm minut úvodní Awakened. Nástupem andělského slavíka Lukasze Galla hudba hýří tuctem barev. Komornější, dramatičtější svět představí Angels' Hidden Plan. Poctivé klapkové koberce narážejí na kytarové exploze ´arenovského´ střihu. Co má v nitru mr. Gall, demonstruje bravurní I Call My Soul. Klávesové banksovské štětce zurčí jako horský pramen, spleteny s táhlými litaniemi šesti strun. Icarus (Full Moon 2) - to jsou Moonrise v rytmicky exponované rockové šlupce. Darek Rybka prolamuje náladu saxem k neskutečnému očistci. Empty Lines je jednou z nejlepších zastávek nového progu. Clepsydrovsko-hackettovské ozvěny a Hlas, odevzdávající se slzám, smutku, extázi... je to zakončení z lidských rukou, neb z rukou Božích? Wrightovské malby a saxofon bez oddechu pokračují v další perle Night Sky. S Prázdnými řádky jsou bratry ve zbrani; znovu nás unáší snivá, lehce rotheryovská nálada. Trýznivá Feeling Like I Lost My Mind se kontaktně přiblíží právě hogarthovským Marillion, opentlily ji saxofonové nálety. 13 minut titulky je pak Rájem pro pozorné artrockové publikum. Mocné chóry keyboardů, Jakiela tvořící i ničící - jako jin-jang. Kruczkovy kytary vícekrát mistrovsky změní tempa i atmosféru, stále si režii předávají s klávesami. Matematicky vymyšlené a exekuované, ale bez vrcholného Gallova vzepětí by nebyl dojem stoprocentní.
Když ta slabá hodinka dohrála, byl jsem očarován a přibit k zemi tím šamanským rituálem. Od Poláků jsem si dal menší pauzu, objevoval jsem hlavně západní sousedy. A návrat k nim jen potvrdil jejich snad vrozenou genialitu. Nelidská krása, o které se mi nezdálo ani v nejlepších snech. 6/5
reagovat
horyna @ 17.05.2020 15:03:45
To je bomba Easy, co? To čučíš:-) A díky za další podnět. Dám si brzy trojku. Debut nemám a čtyřka mě nevzala. Desky dva a tři jsou nejlepší. Tuto znám hodně, tak Stopover je jasná volba.
EasyRocker @ 17.05.2020 15:27:01
Hoj mistře! Mám taky dvojku a Stopover, taky skvělá práce. A debut taky nemám, ale podnikám teď o víkendu nějaké ochutnávky z něj, Pendulum mě totiž mocně očarovalo a nakoplo, zkrátka další album je povinný kup ! :-)
PaloM @ 17.05.2020 18:31:51
Mám už v zbierke, prvé tri CD, K bombe to má ďaleko, chýba rozbuška, ale hudba je to pekná.
PaloM @ 17.05.2020 18:32:50
Debut odporúčam, novinka ma nebavila.
Jarda P @ 18.05.2020 10:15:04
Na rozdíl od Millenium, kteří jsou mojí nejoblíbnější polskou kapelou, mě tento projekt neoslovil.
EasyRocker @ 18.05.2020 10:51:45
Zajímavé, pánové, jak je hudba nevyzpytatelná. Nesouhlasím, ale respektuju. Od Millenium vnímám jen krůček vedle, ano, je to melodičtější a volnější. Taky jejich částečná personální provázanost určitě není náhoda.
Moonrise jsou další kapelou z početné polské hudební enklávy, která má na těchto stránkách stejně důležité a nezastupitelné místo, jako jejich učitelé a mentoři Collage, Satelitte, či Millenium.
Zprvu šlo o projekt multiinstrumentalisty Kamila Konieczniaka, avšak od druhého alba je zřejmý přerod v klasickou kapelu, v níž má pochopitelně stále hlavní slovo její tvůrce a zakladatel. Ten přijímá na posty sólového kytaristy, bubeníka a saxofonisty stálé členy a vokální party stejně jako na debutu nese na svých bedrech famózní zpěvák kapely Millenium, Lukasz Gall. Tento pro mě momentálně asi nejlepší polský singer dává hudbě Moonrise perleťová křídla a svým dechberoucím frázováním, teple hřejivým nádechem a zázračnou technikou vynáší druhé album kapely zřejmě nejvýše v její historii (subjektivní názor). Přátelské vztahy s krajany Millenium mají za následek vydávání alb na značce Lynx Music patřící jejich šéfovi Ryszardovi Kramarskému i pravidelné hostování saxofonisty Dariusze Rybky, jehož otisk je v písních Moonrise silný a nesmazatelný.
Hudebně jde o pevné ukotvení v měkoučkém a nadýchaném neo progu, jemuž šéfují zasněné Kamilovy klávesové rejstříky a o správnost směru se stará Gilmourovsko/Rotheryovská kytara. Její dlouhé a neskutečně krásné sólové nájezdy se pravidelně střídají s pastelovou orchestrální klávesovou hrou a nejčastěji odkazují k Hogartovským Marillion, Chandlerovým Jadis, nebo třeba holandským Silhoutte, či Leap Day. Kapela působí velice vitálně, sehraně a sebejistě. Zvukově vyvážená a na dynamiku pestrá nahrávka s mírně bublající baskytarou, akustickými ozvěnami, sóly z kategorie bezchybných a dokonalou klávesovou instrumentací, dokáže každého správného progrockera osmkrát emočně vyšponovat, až bude jeho srdce plesat radostí.
A pokud jste navíc pevně rozkročeni v polském neoprogresivním řečišti na straně jedné a Marillion-ovsko moderním art rocku na té druhé a jako správný labužník znáte i nekomerční Rotheryho instrumentální dílo The Ghosts of Pripyat, zařadíte si kapelu Moonrise okamžitě mezi své černé koně. Vždyť právě jediná vokálu zbavená skladba na tomto albu lapidárně pojmenovaná Night Sky, jakoby ze zmiňovaného kytaristova alba vypadla.
>> odkaz
V případě Moonrise jde o velmi poslouchatelnou, příjemnou, můžu říci až hezkou muziku, prvotně určenou pro fanoušky melodických atmosférických proudů, kteří se nechávají rádi masírovat malebnou esoterickou složkou v zasněně melancholickém relaxačním duchu.
reagovat
john l @ 05.02.2018 09:20:14
horyno ty by jsi měl dostat za propagaci polského art-rocku metal. Snad nikdo se mu v poslední době nevěnuje tak intenzivě jako ty. To na tvůj popud jsem objevil Satellite a hned vzápětí s Mayakem Collage.
Moonrise zní sice klávesověj ale taky moc pěkně. Předpokládám že u nás je neseženu, takže to nejspíš bude dražší investice ze zahraničí. Škoda že na trojce už zpívá někdo jiný, Gallův hlas zní famózně.
Mayak @ 05.02.2018 16:29:25
Recenzia výborná, Horyno, veľké díky aj ja za propagáciu tohoto projektu/kapely, ktorý prináša len a len radosť ... osobne mám mimoriadnu slabosť (možno pre niekoho prekvapujúco) na tretí album MOONRISE (už bez Lukasza Galla) "Stopover-Life" ...
Albumy MOONRISE stoja v prepočte cca 8,- Eur, aj s poštovným z Poľska (od Ryszarda Kramarského), to nebude nad 10 -Eur za kus ...
Mayak @ 05.02.2018 16:30:49
... a ešte link:
>> odkaz
horyna @ 06.02.2018 06:58:53
Chlapci děkuji za náklonnost. Moonrise jsou skutečně interesantní muzička a povinnost pro všechny znalce Millenium, Believe a vůbec celé vysoce melodické polské prog scény. Pokud je bude chtít někdo objednávat, já sám jsem kdysi o ně požádal v Music Records a obě alba (dvojku i trojku) mi do týdne sehnali. Ještě jsou pořád součástí jejich nabídkového katalogu.
Brano @ 06.02.2018 14:35:13
horynovi patrí vďaka za propagáciu výborných poľských neo-prog kapiel.Tieto CD sa dajú nakúpiť aj na >> odkaz ale ja mám najlepšiu skúsenosť z Katovíc,kde som bol nakúpiť priamo v sídle metalmind-u.CD ma vyšli 2 až 3 eurá za kus,problém bol iba v tom,že sklad mali na opačnom konci mesta,rýchlou chôdzou mi to trvalo tak vyše dvoch hodín :-),ale čo už hudobný fanatik nespraví kvôli CD-čkám...
Jarda P @ 08.02.2018 09:23:25
Zatímco mě Millenium, kde zpívá Lukasz Gall chytla na první poslech a na vánoce jsem si nadělil celou diskografii kromě debutu, Moonrise mě neoslovili. Muzika je to sice hezká, poklidná, ale chybí mi tam větší barevnost a nosné nápady jako u hudby Ryszarda Kramarského.
PaloM @ 26.08.2019 11:12:40
Mám iba debut a v súčasnosti obohrávam mp3 s novinkou. Tento album som si pustil z youtube a je výborný. Díky Marek za osvetu :-)
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x