Rainbow - The Very Best of Rainbow (1997)

Mezinárodní průzkumnou anketu o jeden z nejlepších hard rockových výběrů minulého století vyhrálo v příslušné kategorii bestofko Rainbow The Very Best of... Jde o reprezentativně zpracovaný výběr, na kterém je zastoupeno každé album kapely s výjimkou desky Stranger in us all. Většinou je tak učiněno po dvou vzorcích. Je to ideální a přehledná sondáž do historie Rainbow a dobrý dárek pro ty, kteří od duhového monstra nepotřebují skupovat všechno nebo si nechtějí famózní desky ředit těmi slabšími.

Začíná se chronologicky od prvního alba, od Diovy epochy, a pokračuje se přes Bonneta až k Turnerovi. Z první trojky bylo vybráno to nejlepší, i když ruku na srdce - všechny Ronnieho desky jsou natolik vyrovnané a dokonalé, že vybrat dvě či tři skladby není jednoduché. Naopak u nahrávek s Joe Lynn Turnerem šla kvalita podstatně dolů a právě tady se stává takový výběr dostačujícím.

Tracklist nemá smysl probírat, většina z nás jejich skladby dobře zná. Z té druhé a slabší půlky jsem rád, že se tady ocitly nádherná Jealous Lover ze stejnojmenného EP a skvostná Stone Cold, stejně jako jediná povedená dvojice z poslední desky, Can't Let You Go a Street of Dreams. Na opačné straně stojí bídná Power. Tady se nechce věřit tomu, že něco takového byl schopen Ritchie v té době napsat.

Já jsem si výběr koupil hned v roce vydání, kdy jsem od Rainbow znal jenom pár věcí. Dodnes ho poslouchám i přesto, že některé desky mám origoš. A místo těch chybějících mi bohatě postačuje právě The Very Best Of.
reagovat

john l @ 28.04.2018 12:51:57
Žádný výběr nemůže nahradit klenot jakým je deska Rising. Pokud ho tam nenacpaly celej, nemám zájem:)
Dobře, po dvou skladbách od každého je s vědomím sedmi alb dost málo. Neřeknu popel být to dvou cédo. Na druhou stranu, kdo by chtěl mít na výběrovce patnáctkrát Turnera.
A taky nechápu, proč tam není nic z poslední studiovky?

oř @ 28.04.2018 14:24:05
2CD by byla zbytečnost, takhle to nakrásno stačí. Však já to nikomu nenutím a Rising má doma snad každý správný rocker.

Balů @ 28.04.2018 19:22:19
Můj Very best of Rainbow obsahuje první čtyři alba.
Prostě Dio éra.

horyna @ 29.04.2018 07:04:35
Jsem zarytý nepřítel všemožných výběru a best-offek. Ve sbírce jich mám asi jako je prstů na jedné ruce. Když jsem s některou kapelou začínal, jen málokdy jsem koupil výběr a pak dokupoval studiovky. Přišlo mi to jako mrhání peněz. Efektivnější bylo zaměřit se rovnou na klasické desky a pomalu je přidávat.

Rainbow jsou jednou z těch vyjímek. Jejich výběr mě bohatě postačuje, několik vzorů ob Bonetta a J.L.Turnera si poslechnu, ale celé studiovky nechci. Třeba s Down to Earth se Rainbow prudce otočili čelem k popu a tenhle směr mi po takových skvostech, jaké Ritchie spolu s Diem vydal, zní naprosto nepřijatelně.

Turnerovké období se podřizovalo trendu doby, pár skladeb má atmosféru, ale poměřovat je s klasickými Rainbow (a to jsou pro mne jen ty s Diem) nejde.

Jedinou vyjímkou je u mne album s Whitem. To co předváděl později u Malmsteena a nebo teď u Schenkera mě nebere, ale s Rainbow startoval kariéru a jeho, v té době ještě mladický výraz mi sedí podstatně víc, než vyzrálý a vyzpívaný Dougie dneška.



á propós, Rainbow v Praze: ty reporty se různí jako den a noc. Stížnosti, nebo pochvaly stran zvukové (ne)kvality se mění dle místa stojící osoby.
Většinou si lidé stěžovali na slabý výkon klávesáka a bubeníka. Všichni se vesměs shodli na dobrém pěveckém podání jejich nového shoutera. Ten například mě k Rainbow zkrátka nesedí. A proto jsem ani neměl zájem je vidět. Myslím si, že měl Ritchie znovu vytáhnout Turnera (přesto že ho zvlášť nemusím a jeho desky také ne), přec je s kapelou svázán a dlouhá léta obstojně intonoval i Diovy skladby.
Jenže pořád je tady Ritchieho ego.

Pegas @ 29.04.2018 11:12:12
O jakém průzkumu to mluvíš, o nějaké z mnoha bezvýznamných anket, kde je tolik kategorií, aby se každý umístil? :-)
Rozhodně nesouhlasím s tím, že z první trojky bylo vybráno to nejlepší. Ano, jsou to hitové singly, ale to je právě ten problém. Man On The Silver Mountain, Long Live Rock'n'roll, Kill The King rozhodně nejsou to nejlepší. U Rainbow bych také spíš doporučoval celá alba, minimálně po Difficult To Cure (další moc neznám, tak nevím).

oř @ 29.04.2018 11:21:03
To je otázka vkusu. Podle mě právě dvojice Man On The Silver Mountain, Long Live Rock'n'roll patří mezi top skladby Rainbow. Jasně že tam mohli dát Lady of the Lake a Rainbow Eys, ale to by tam museli dát už desku komplet.

VaclavV @ 29.04.2018 13:05:59
Down to earth je výborná deska plná syrového hard rocku. Dva pop/rockové singly matou, zbytek alba takový není...

oř @ 30.04.2018 13:22:18
Já jsem hlavně zvědavej, jestli nás mistr Blackmore poctí taky nějakou studiovkou a ne jenom koncerty.

Gerry @ 30.04.2018 13:52:36
Tak zase trošku dle svého zvyku zareju do živého - nekomentuji desky s Diem, to je prostě Best of best of hard rock, jinak to nazvat nelze. Ale opět to odkopnutí Turnera? Ten tu některým lidem dost leží v žaludku a nevím proč. To co předvedl právě s Rainbow na desce Bent Out of Shape to je prostě nádhera, deska kterou můžu poslouchat stále .....

VaclavV @ 30.04.2018 17:54:15
Souhlas, Bent mám s Turnerem nejradši. Pro mě je to deska srovnatelná s tím nejlepším od Foreigner či Journey :-)

Co se týká aktuální sestavy. Nový singl se mi líbí, ale těžko říct, jak by zněla celá deska. Ale byl bych za ni rád!

oř @ 01.05.2018 11:30:38
Tak to já si nejsem tak jistý, jestli ci chci dlouhodobě utvořený názor na Rainbow, rozmnělnit nějakým novým nedovařencem.

itchycoo @ 01.05.2018 11:55:04
Podle neutuchajících obdivných komentářů usuzuji, že u Blackmoorů resp. Nightů musí být spokojeni. Sázka letošní na duhové turné, a odložení, loutny, šášovské čepičky a vyzutí se z goticky špičatých botek, jim evidentně vyšla. Stará láska zkrátka nerezavý a fans si užívají.

Ritchiemu to přeji. Je prakticky na konci svojí hudební cesty. Když se ohlédne o nějakých čtyřicet let zpět, tak může být na etapu, kdy byl hardrockovým kytaristou par excellance, opravdu hrdý.

Popravdě, pokládám si otázku, do jaké polohy by měla zestárnout kytarová mánička s kudrlinami od trvalé, v tričku a džísce bez rukávu?? Za sebe to vidět a slyšet nepotřebuji.

Jakou výhodu má třeba takový Ian Anderson, který vypadal staře již na obale This Was.

yngwie3 @ 02.05.2018 06:07:48
Příspěvek smazán moderátorem

Pegas @ 01.05.2018 13:17:18
Koukám, že Bent Out Of Shape je tu dost chválené. Já znám s Turnerem jenom Difficult To Cure a to se mi dost líbí, Bent jsem zrovna před pár dny přihodil za stovku k objednáce, tak jsem na to zvědavý.


yngwie3: Hlavně klid...

northman @ 01.05.2018 13:58:15
itchycoo: souhlasím s tebou, cítím to úplně stejně.

alienshore @ 01.05.2018 16:24:47
môžete mať xy výhrad, ale Blackmore sa zapísal do histórie rockovej hudby trikrát, trikrát!!!, kľudne ho budem baštit i v zbojníckych gatiach rovnako ako aj v rifliach, každému sa niečo páči alebo aj nepáči, je to normálne, ale zásluhy mu nikto vziať už nemôže a každý starne po svojom, čo neznamená že mi starneme lepšie a kvalitnejšie :-) ...

Petr87 @ 01.05.2018 19:38:28
yngwie3: Vlado, já tě chápu, ale neprožívej to tak...
Já mám Ritchieho taky rád a uznávám jej, ale tohle mě rozhodit nemůže.
Já už tady přelouskal a překousl tolik navážek do mých oblíbených hudebníků, jinak by mi z toho musela už dávno rupnout nějaká tepna... Mít to na salámu, to je jediné řešení; proč si zbytečně zvedat tlak, no ne?
S.r na to! ;)