Progres 2 - Tulák po hvězdách (2018)

Třicet let je dlouhá doba. Pro někoho to může být dokonce celý život, pro jiného krátká životní epizoda. Jak se to vezme. A právě tolik let trvalo, než se pod hlavičkou Progres 2 objevila nová deska brněnských rockerů, z nichž ani jeden si již nemusí nic dokazovat, protože jejich zásluhy na poli domácí rockové hudby jsou nezpochybnitelné. Ale právě touha po překonání vlastního stínu tuto elitní sestavu donutila k vytvoření nového programu. Ten dostal jméno Tulák po hvězdách.

Námětem se stala stejnojmenná kniha amerického spisovatele Jacka Londona. Ta vyšla poprvé roku 1915 a pro někoho, kdo má Londona zafixovaného jako autora píšícího o době zlaté horečky na Klondiku nebo toulajícího se nekonečnými vodními pustinami Tichého oceánu to musel být trochu šok. Aspoň pro mne tedy určitě. Tentam je Buck z Volání divočiny, pryč je i Bílý tesák, najednou jsem byl konfrontován s velice temným, až ponurým příběhem odehrávajícím se za zdmi věznice San Quentin.

Příběh univerzitního profesora Darrella Standinga odpykávajícího si za mřížemi doživotní trest za vraždu zaujal již před lety kytaristu Pavla Váněho, který začal přemýšlet o dalším komponovaném hudebním programu. Nakonec se mu podařilo přesvědčit i své spoluhráče, a tak sestava Kluka, Váně, Pelc, Dragoun a Morávek potěšila na konci roku 2018 své fanoušky novou nahrávkou, v což již nikdo nedoufal.

Ta nahrávka je stejně temná jako je temná i její předloha. Představa člověka neustále spoutávaného svěrací kazajkou je šílená, protože normálně uvažujícímu člověku se musí jevit jakékoli ponižování jiné lidské bytosti jako něco nenormálního, nechutného a odpudivého. O tom vypovídá píseň Bezpráví, z níž cítím až fyzickou bolest, a zároveň až patologickou radost Standingových trýznitelů z mučení bezbranné oběti. Ta trýzeň pokračuje i v pomalé litanii s názvem V lisu. Z ní ta bolest přímo tryská. Hrdina však postupně dokáže umrtvit své tělo takovým způsobem, že veškeré mučení se pro něj stává naprosto bezpředmětným, dosáhne jiného stavu bytí a jeho duše se začne vznášet někde mezi hvězdami a začne prožívat nové životy. O tom vypovídá píseň Malá smrt, která jako by byla předělem v hudebním vyznění alba. Skladby se najednou stávají mnohem průzračnější, někdo by možná namítnul, že až popovější, ovšem v tom dobrém slova smyslu.

Tak jako Standingova mysl přelétává mezi jednotlivými životy, tak i nahrávka se stává pestřejší a radostnější. Jasné hitové ambice má píseň Moře, příjemná záležitost, v níž Progres opět dokazují, že je vždy zdobily perfektně secvičené vokály. Mou nejoblíbenější skladbou je Paní Óm, která dává vzpomenout tomu nejlepšímu, co kdy Pavel Váně nazpíval. Navíc je mi velice sympatický příběh zpracovaný v písni, příběh o ženské lásce věrné jak v dobrém, tak i zlém. Těch žen se v příběhu objevuje několik, až mám dojem, že bez Arungy, Igar a Selpy by vývoj ustrnul, že jedině žena je tou bytostí, která nás všechny žene vpřed.

Velmi sympatická je i Dragounova skladba Tvůj kód, která náznakem může připomínat hitovku Muž na odvrácené straně měsíce. Na druhou stranu mi zde příliš nesedí Pelcovo Vracím se. Chápu, že příběh o Ježíši Kristu je součástí knihy, ale její zpracování mi nezapadá do celého hudebního konceptu. Ještě že je tu skotačivá Selpa ozdobená příjemnými kytarovými vyhrávkami. Příjemnou tečkou na samotný konec se stává píseň s lakonickým názvem Blues.

Ne, nečekal jsem, že tato parta hudebních nadšenců ještě vydá nové, plnohodnotné album. O to větší radost mám při poslechu této desky. Samozřejmě se nemůže jednat o další Dialog, to je asi nedostižná meta, ale to jistě nikdo nečekal. Pro mě za silné 3,5 hvězdy.

reagovat

Mohyla @ 14.03.2019 10:10:52
Nedávno som videl v TV program venovaný tejto skupine a nahrávke. Váně sa vyjadril asi tak, že je prekvapený, ako im ešte slúži zdravie a chutí im hrať a nahrávanie bola vlastne zábava partie naladenej na rovnakú vlnu. S odstupom od vydania, bez nostalgie, hodnotím Tuláka vysoko, 4 * si "chlapci" zaslúžia!

Na Progres 2 som začal chodiť v období skvelého programu Mozek, a postupne som sa dostal aj k starším albám Třetí kniha džunglí a Dialog s vesmírem. Po príliš syntezátorovom albume Zmena som už ani neočákával výraznejšie prekvapenie, ale k môjmu šoku stalo sa, a to som pravidelne chodil na koncerty Progresu posledných 10 rokov.

Po 30 rokoch od posledného albumu je tu Progres 2 v plnej sile, akoby nedošlo k žiadnej "Zmene". Album je plný nápadov, výrazné melódie, kombinácia rockovej opery s tematicky ladenými skladbami a najmä zvuk je svieži a plný farieb a prelínania zvukových plôch a cítiť radosť z hry. Priznám sa album som si musel napočúvať niekoľkokrát, stále si ho však prehrávam od koncertu v Lucerne 11.11.2018 a nachádzam stále nové hudobné momenty.

Každá skladba by si zaslúžila samostatný komentár, ale skúsim aspoň stručne: Zvuk je vyvážený, jednotlivé nástroje sa dopĺňajú, neprevažujú individuálne sóla, kapela pracuje ako jednoliaty tím. Očakávané výborné "ťažké" bicie a basová linka, striedanie gitár a použitie gitarového syntezátora s klávesovými maľbami na pozadí. Striedanie vokálnych partov zo strany Z.Kluku, P.Váněho a R.Dragouna obohacuje album, vytvárajuc potrebnú dynamiku príbehu od J.Londona.

Texty sú pomerne komplikované tak ako aj samotný príbeh, česť spevákom že si ich pamätajú. Nakoľko som knihu nečítal, budem si ju teraz musieť, neviem či mi záverečná časť od skladby "Moře", dáva zrozumitelný záver príbehu. Začiatok až po "Malú smrť" je však logicky previazaný a príbeh je jasne čitateľný. Moje obľúbené skladby sú: Výš, Múra, Cesta ven, Malá smrt, Moře, Pani Om, Tvuj kód a Selpa.

Na záver musím povedať, Progres 2 prekvapili a priniesli album nad akékoľvek očakávanie. Rozhodne sa nejedná o povinnú jazdu a nostalgický návrat k minulosti. Rád by som si prial, aby sa Progres 2 ešte nechali nahovoriť na ďalší projekt, lebo majú autorský a hudobný potenciál, ktorý by im nejedna súčasná kapela mohla závidieť. Celej kapele, autorskému tímu a všetkým čo sa podieľali na príprave patrí velká vďaka za to, že priniesli nevšedné hudobné dielo, ktoré bude určite patriť k tomu najlepšiemu, čo "česko-slovenský" bigbít priniesol.
reagovat

Martin H @ 19.11.2018 05:55:18
Na svůj první poslech nových Progres si ještě musím pár týdnů počkat, ale po přečtení tèto recenze se těším čím dál víc.

b.wolf @ 20.11.2018 14:12:58
Je jasné, že ani Barnodaj, tím méně Dialog či Třetí knihu tohle album nepřekoná, přesto jsem se na něj těšil jak malý kluk; P. Váně ho avizoval už tuším loni, ale moc jsem nevěřil, přece jenom nahrávání alba v dnešní době není jednoduchá věc, zvláště kdy členové mají svoje různé projekty či podnikají. Naštěstí se stalo a album je na světě; pořídil jsem si i vinyl a můžu říct, zavládla spokojenost. Až na vsuvku Rudá zloba dobré, vyvážené album, zvlášť Moře je parádní. Koncert v Sonoklubu jsem bohužel pro totální vyprodání nestihl, ale doufám, že brzo přijedou, takže si novinku vychutnám naživo... 4/5

Sajgon3 @ 20.11.2018 22:32:22
u mňa trochu sklamanie.... ALE, keď som si album pustil prvýkrát tak vo mne vyvolal taký pocit, že sakra veď toto je nejaký bigbít s progresívnymi prvkami. ALE keď som si to pustil pozornejšie druhýkrát , tak by som povedal, že je to progresívny album s častými bigbítovými prvkami. Možno ak si to vypočujem tretíkrát, tak tomu prídem na chuť - každopádne niektoré skladby sú výborné a hlavne za vokály u mňa za 5 hviezdičiek - celkovo dávam 3,5. Na koncert asi nepôjdem, ale som rád že chlapci v dá sa povedať pekelne silnej zostave si pevne držia svoj ŠTANDARD. Hold, táto kapelka to je ťažký , ale hlavne kvalitný brnenský kult -)

sheik @ 18.12.2018 12:49:38
No... ehm,asitak po3. zalitej lógr vlažnou vodou.