Stolt, Roine - The Flower King: Manifesto Of An Alchemist (2018)

18.12.2018 horyna | #

Netuším, jak objektivně posoudit, zdali Stoltova aktuální nahrávka patří spíš do kategorie jeho sólových alb, nebo do kategorie "jeho" klasické kapely The Flower Kings. V jejím názvu je uvedeno obojí, to zřejmě proto, aby byl fanoušek tvorby tohoto progresivního guru patřičně zmaten.
Osobně se domnívám (a po poslechu desky jsem se v této teorii i utvrdil), že ona novinka by měla ve svém záhlaví nést pouze a jenom titul Roine Stolt. Fakt, že se švédský multiinstrumentalista a zpěvák uchýlil (pod možnou tíhou cinkání zlaťáků) k takovému názvu, zavdává otázku, zdali máme desku Manifesto of an Alchemist brát jako klasické album květinových králů. Koneckonců i já sám jsem si ji zařadil za následovníka skvostné práce Desolation Rose.

Od vydání poslední studiovky uplynulo neuvěřitelných pět let a v táboře kapely se událo hned několik změn. Ze zdravotních důvodů odešel dlouholetý klávesák a jeden ze zakládajících členů Thomas Bodin. Problém s bubeníky byl zřejmě také dlouhotrvající a tak z tohoto kdysi početného komba zbyla jen trojice Stolt, Reingold a Froberg. Oba posledně jmenované borce si Roine vyžádal i k účinkování na své novince, ale vklad Hasseho je naprosto tristní a Jonas se u baskytary střídá s Roineho bráchou Michaelem Stoltem, kdysi též účinkujícím v sestavě TFK.

Jako další členové/hosté jsou uvedeni Marco Minnemann u bicích, dvojice Lorentz/Kamins velice dobře suplující Bodina za klávesami a Hackettův dlouholetý spoluhráč Rob Townsend na saxofon a flétnu. Á propos Marco Minnemann. Když jsem jej kdysi zahlédl jako možného nástupce M. Portnoye na konkurzu DT, působil na mne jako zjevení. Stejně úchvatně se předvedl i na deskách Joe Satrianiho a prvních Mute Gods. Jenže v poslední době mám pocit, že hraje kde se dá, jako by nestačilo účinkování v dalším Stoltově projektu Sea Within, musel si ho Roine vytáhnout i na album sólové. Podobně jako bylo před pár lety "přeportnoyováno", dnes začíná být malinko "přeminnemannováno".

Manifesto je alespoň pro mne klasickým příkladem alba, na které se hodně těšíte a ono vás napoprvé či napodruhé dokonale zklame. Pokud to zabalíte, je konec. Pokud ne, s dalšími poslechy se reakce začínají postupně upravovat, ale žádné nadšení vás u desky nepotká. Pokud se člověk do desky hodně nutí, dokáže v ní nalézt i určité zalíbení. Myslím si však a určitě nebudu sám, kdo o desce řekne, že je nejslabším albem celé historie Flower Kings. Zde totiž jen na málo místech funguje ten opojný pocit "wow efektu", při kterém vám běhá mráz po zádech a vy si několikrát řeknete: "Tahle pasáž stojí skutečně za to. Tohle místo je naprosto úžasné, tady hrají chlapci jako bohové. Tento úsek miluju, tahle skladba zní úchvatně, tamto zase dokonale nebo pokrokově. Energie oné skladby mě pokaždé strhne nebo, něco tak dobrého jsem dlouho neslyšel."

Na rozdíl od Stoltových předešlých nahrávek je na novince podobných míst opravdu poskrovnu a člověk je musí hledat lupou. Ale není zapotřebí hned házet flintu do žita, protože o vyložený průser se také nejedná. Michael hraje i skládá hodně transparentně a díky zvuku i charakteru klávesových vsuvek, meziher a celkové náladě alba jde celkem rychle vystopovat, kam si desku doma zařadíte.

Sympatická je její dramaturgie. Po úvodním "zbytečném" intru nese těžkotonážní baskytara potemnělou, přesto snovými Roineho vyhrávkami prošpikovanou skladbu Lost America k celkem přesnému cíli, kterým je svět znovu objevených květinových králů. Dvojice Ze Pawns a High Road je pro posluchače asi největším oříškem. Časově náročné skladby s mnoha vrstvami, zvraty a polohami vyžadují dostatek soustředěnosti a opakování, aby v nich člověk našel těch několik málo výrazných momentů a vůbec jakési zalíbení a nemohl nabýt přesvědčení, že v nich Roine totálně vaří z vody. Se skladbou číslo pět se deska otočí jiným směrem a tato první z trojice výborných instrumentálek nápady jen srší. Prim hraje Roineho kytara, jazzem decentně načichlé klávesy i jistá nápaditost položená na oltář originálních pláten vymalovaných alby Stardust We Are nebo Flowerpower, ale nemůžete se zbavit pocitu, že tomu pořád něco chybí. Druhou je pak zřejmě nejprogresivnější věc Next to a Hurricane se skvělým sólovým saxofonem i celkovou moderní vizí a brilantní instrumentací všech zúčastněných hráčů. A konečně třetím od zpěvu oproštěným číslem je věc Six Thirty Wake-Up, ve které si svůj díl urve pohostinsky zpívající flétna. Ani u ní se nudit určitě nebudete. Mezi touto trojkou je vložena dvojice jemných, určitým kouzlem obestoupených miniatur Next to a Hurricane respektive Baby Angels, a desku pak uzavře v intencích alba povedená The Spell of Money (postavená na lahůdkovém kytarovém sólu).

U nového Stolta cítím určitou paralelu s letošními Mystery. Ty mne také neuchvátili v prvním sledu, ale co se dělo poté se dá jen těžko vysvětlit a pochopí to leda hudební fanda prožívající "naši" muziku na obdobném stupni. Stoltův projekt (já říkám "noví Flower Kings") mají našlápnuto identickou cestou, ale cítím, že stejný zázrak jako v případě Kanaďanů se v tak velké šíři už nestane.

V rámci diskografie TFK 3-4*
reagovat

oř @ 18.12.2018 08:46:35
Dobrá recenze i deska zavádějící k debatě, jestli to jsou Flower Kings, nebo NE. Já říkám že jsou. Stejně tam všechno skládal Stolt, tak co se změnilo? Že tam není Bodin? Já to vůbec nepoznal, vy ano?
Horyno v tomto případě jsi zbytečně kritický.

pinkman @ 18.12.2018 14:53:05
Tak Stolt veškerý materiál rozhodně nikdy neskládal a když teď ano, proč by to nemohla být jeho sólovka? Souhlasím s tvrzením, že byl Bodin dokonale nahrazen a deska má ten pravý květinkový nádech.
Ovšem stěžejním deskám TFK se nemůže v žádném případě vyrovnat. S hodnocením 3-4 souhlasím.

Mayak @ 18.12.2018 16:43:36
... isteže až taká super-kvalita/bomba, ako placky TFK z prelomu milénia to nie je, ale stejne "Manifesto Of An Alchemist" je nesmierne príjemný a pohodový album s majoritou samotného Roineho, ale istým spôsobom sa dá považovať za paralelu s albumom "The Flower King" z r. 1994 teda o niečo viac záležitosť kolektívna (vrámci TFK family), ako sólový produkt (cca 4/5)...

Adam6 @ 19.12.2018 06:03:55
Pekné a dosť výstižne horyna :)
Čo sa týka reakcií tak súhlasím s pinkmanom.

Nasledujúca veta nemá byť v žiadnom prípade kritika (aj keď možno tak vyznie): The Flower Kings sú pre mňa už uzavretá kapitola

oř @ 19.12.2018 11:16:20
Tolik kapel už prodělalo svůj návrat, tak bych se dost divil, kdyby se zrovna The Flower Kings jednou nevzpamatovali ve své nejsilnější sestavě.

Pegas @ 19.12.2018 20:00:45
V podstatě souhlasím s recenzí, opakováním se dojem trochu zlepšil, teď tomu dávám pauzu a upřednostnil jsem jiné nahrávky, ale určitě to ještě budu poslouchat a s menším odstupem to mnohdy může působit jinak. Hodnocení bych nechal na 3/5 a myslím, že kdyby to nevyšlo, o nic zásadního bychom nepřišli. Sám Stolt v nějakém rozhovoru řekl něco v tom smyslu, že ani nezáleží na názvu kapely a jakoby sám přiznával svoji nadprodukci. A pokud mu to někdo vydá, tak proč by to odmítal. Já mám trochu i dojem, jestli to nevyšlo trochu narychlo proto, aby bylo něco nového k nedávnému turné TFK, kteří také nebyli TFK, Nevím, možná se nápad na to turné vyloupl od vydavatele později než nahrávání desky... Ale to je celkem jedno, výsledek je, jaký je, a pro mě to prostě žádná pecka není.
Pokud jde o Minnemanna, slyšel jsem ho poprvé na nějakých starších nahrávkách, ale nejvíc ho mám spojeného se Stevenem Wilsonem a potom s Joem Satrianim (na desce i naživo). Tam působí, jako kdyby toho hrál dvakrát tolik, než je potřeba, znělo to velmi dobře a živě. Ale na této desce i na The Sea Within jako kdyby to byl někdo jiný. Ne že by hrál špatně, ale už to na mě nepůsobí tak výrazně a ani bych netipoval, že tam hraje, pokud bych to nevěděl.

Mohyla @ 29.01.2019 12:42:25
Skladá ako Stolt, hraje ako Stolt a spieva ako Stolt! U mňa spokojnosť, 4 *!

horyna @ 16.12.2019 19:04:00
Letošní Flower Kings tady recenzi ještě nemají a já ji alespoň zatím psát nehodlám, jelikož desku nevlastním a ani se do ní nehrnu. Ale... včera jsem si po dobrém půlroce pustil tuto, pro mne stejnou flowerovinu, jako by pod oficko názvem T. F. K. vyšla a dost překvapivě se mi líbila. Už před nějakým cca půl rokem jsem ji poslouchal v autě a žasnul jsem, že to tak špatné není. Teď to bylo ještě lepší a třeba za další půl rok, z toho bude adekvátní nástupce brilantní Desolation Rose. Proč to všechno píšu.

Zajímaly by mne názory zdejších posluchačů květinových králů, kteří si letoční novinku Waiting for Miracles pořídili, jaký z ní mají dojem. (netuším, kdo z vás ji poslouchá, napadá mě Igor, Pegas, Braňo, John, Saigon, Miro, body dávající Petr59, Progjar....)Pokud jste ji tedy slyšeli alespoň vícekrát, podělte se prosím o svůj názor, klidně tady, pod můj dotaz. První netový test mi dopadl katastrofálně (fádní, utahaná kopie všeho, co tu už bylo, včera večer jsem dal albu další šanci, a i když to nebylo nic světoborného (to s Manifesto tenkrát také ne), pár momentů se zdálo zajímavých.
Děkuji

Pegas @ 16.12.2019 20:56:52
horany: Mně se novinka TFK docela líbí, párkrát jsem ji poslechnul, na druhý pokus to bylo lepší a pak se dojem dále zlepšoval. Nic nového, ale líbilo se mi to, i když nějak nerozumím těm nadšeným recenzím, kde se mluví a svěžesti, energii ap., to tam určitě neslyším. Je to pevně v rukách Stolta. Ale pak jsem poslouchal jiné desky, tak jsem TFK zase odložil. A Manifesto jsem také dlouho neslyšel, tak nevím, jak by na mě působilo dnes. Z toho, co mám zatím v hlavě, Manifesto na mě působilo jako přebytky (což asi také byly), novinka TFK se mi líbila víc.

Pegas @ 16.12.2019 20:57:25
Nějak se mi pletou písmenka "horany" :-)

horyna @ 17.12.2019 06:26:01
Pegas zatím děkuji, něco podobného jsem očekával. Možná se přidají ještě další milovníci Flower Kings z dřívějška, recenze na ně sem lepili i Easy-Jura, Oř, Adam... ale to tenkrát tato kapela táhla mnohem víc.

Mohyla @ 17.12.2019 06:51:06
Horyna, u mňa spokokjnosť! Ovšem ja som čakal, že budú hrať ako "kvetinky" a oni tak hrajú! Keby hrali niečo iné, tak by to neboli oni! Jasné, že Roine z toho vytŕča na všetky strany!

horyna @ 17.12.2019 18:42:19
Igore díky, že jsi se také ozval. Mě jen mrzí, že už není součástí teamu Thomas Bodin. Ten dával kapele určitý odlišující se kredit.

EasyRocker @ 18.12.2019 08:52:16
Ale tak není to zlé, ale za starými TFK je mi smutno - něco tam holt chybí. Roineho si nesmírně vážím, ale nedá se nic dělat, je "přestoltováno". Chtělo by to fakt sebereflexi a pokus obnovit TFK v jejich top sestavě, jak už tu zaznělo.

Brano @ 18.12.2019 09:16:49
horyna,môžem povedať iba to,čo páni predo mnou.Chýba mi v zostave Tomas Bodin,ale aj bubeník Zoltan Csörsz.TFK som mal najradšej v období,kedy boli najviac "najazz-lí"(Unfold The Future,napríklad).Vtedy to bolo také najpestrejšie. Rytmika Jonas Reingold-Zoltan Csörsz bola neprekonateľná!Chodil som aj na ich koncerty,vždy to bol zážitok!Celú ich tvorbu mám komplet okrem Manifesto Of An Alchemist a nového dvojalbumu.Ten som zatiaľ počul len raz,takže sa nemôžem ešte k tomu zodpovedne vyjadriť.Ale časom,keď bude priaznivejšia cena,tak plánujem 2CD zaradiť do zbierky.

Pegas @ 18.12.2019 12:22:17
Brano: Reingold-Csorsz byla famózní rytmická dvojice. Ale ani odstatní bubeníci nijak nezaostávají, i když mají třeba trochu jiný styl. Mně se hodně líbil Marcus Liliequist a svkělý byl i Felix Lehrmann, tam mi spíš trošku neseděl zvuk bycích, ale hraje skvěle. Bodin na novince určitě nechybí po zvukové stránce, v tomto ho Zach Kammins nahradil celkem věrně. Ale spíš mám dojem, že Bodin měl větší slovo, co se týká skládání/aranžování.

Mayak @ 18.12.2019 14:46:21
Aj keď sa to oficiálne nepertraktuje na verejnosti, informovaní vedia, že medziľudské vzťahy tria Roine Stolt, Jonas Reingold, Hasse Fröberg versus Tomas Bodin sú už dlhšiu dobu na bode mrazu. Presná príčina je "uzavrená" v kuchyni "TFK family", ale proste nekomunikujú, ani v oficiálnych vyjadreniach a rozhovoroch kmeňovej trojice TFK nenájdete ŽIADNE komentáre členov TFK k T.Bodinovi.
Znie to možno úsmevne (alebo bulvárne), ale FB má tú vlastnosť, že keď máte "Friendship" s každým členom kapely (ja dokonca aj z partnerkami R.Stolta a J.Reingolda) môžete si vyselektovať, kto a s kým má "Friendship" aj medzi sebou.
Tomas Bodin ich nemá v tejto dobe s nikým (ani s Michaelom Stoltom), mimo aktuálneho klávesáka TFK Zacha Kaminsa (An Endless Sporadic).
Takže nostalgické "túžby" po návrate T.Bodina do TFK sú s najväčšou mierou pravdepodobnosti čistá sci-fi ...

bullb @ 18.12.2019 14:51:49
Reagujem na rytmiku Jonas Reingold / Zoltan Csorsz.
Chlapci: Nezabúdajte na Karmakanic, kde odviedli vynikajúcu "prácu".
Aktuálne dielo Roineho je momentálne v testovaní ... :-)

Brano @ 18.12.2019 15:11:07
Ja som mal nejaké správy,že Tomas Bodin je chorý,ale asi to bola kačica.Nevedel som o tej dusnej atmosfére v skupine.Nie som na facebooku ani žiadnej inej sociálnej sieti,na to som príliš staromódny,takže nemám takéto aktuálne informácie z prostredia TFK.

horyna @ 18.12.2019 16:13:21
Také jsem zhruba před rokem četl něco o nějaké chorobě. Tak už i u květiňáků se to mele. A zrovna je jsem vždy vnímal jako pohodáře v rodinném podniku. Je to jak v manželství, jednou jsi dole, jednou nahoře, neboli jeden den je vše ok, a druhý už slunce nesvítí :-)

Pegas @ 19.12.2019 18:40:02
Mayak: Nevím, skutečnost se asi nikdy nedovíme, ale Bodin už dávno psal o těch zdravotních problémech, konkrétně se sluchem (tinnitus). Kvůli tomu rušil i nějakou spolupráci s Moon Safari.