McLaughlin, John - Remember Shakti (1999)

Dřív než začnu o tomhle dvojalbu, chci se krátce zmínit o desce Making Music z roku 1987. Album Making Music nahrál indický hráč na tabla Zakir Hussain. A ke spolupráci vyzval dalšího inda Hariprasada Chaurasiu, co to umí na nástroj bansuri. Bansuri je bamusová flétna, s typickou barvou zvuku. Dále se natáčení zúčastnil John McLaughlin/akustická kytara/ a norský jazzman, hráč na tenor a soprano saxofon - Jan Garbarek. Nahráli spolu krásnou akustickou desku, propojující východní a západní kultury. Nahráli to pro label ECM, záruka špičkové zvukové kvality.

V roce 1999 vydává label Verve dvoucédečko pod názvem Remember Shakti. Shakti jako značka byla již zavedena v druhé půli sedmdesátých let, no koncem milénia hudebníci vystupují pod názvem Remember Shakti. Má to svojí logiku. Tento projekt není až tak to, co se hrálo v sedmdesátých letech. RS a jejich hudba prošla určitou reinkarnací. Na RS hraje ta samá sestava, jako na albu Making Music, kromě Jana Garbarka. Rytmika se rozrostla o další perkusní nástroj ghatam. John vyměnil akustiku za elektriku. Udělal dobré rozhodnutí. Ten zvuk je nádherný a skladbám padne, jako šitý na míru. Remember Shakti je sestřihem turné po Spojeném Království z roku 1997. 2cd obsahuje pět skladeb, s toho jedna má hudební plochu o rozloze Indického oceánu. Mukti je dlouhá přes šedesát minut, je rozdělena do dvou fází. První půlka patří McLaughlinovi, druhá část je o flétně bansuri. Za zmínku stojí Lotus Feet, krásná a přitom smutná skladba, kterou John nahrál před cca dvaceti lety na album Inner World /1976/. A jaké vlastně je Remember Shakti po hudební stránce? Pro hromadu lidí bude nudné, nezáživné, zbytečně dlouhé, nepochopitelné. Samozdřejmě, jsme evropani a pro hudební postupy, vzdálené tisíce kilometrů směrem na východ, nemáme moc pochopení. Ale pro někoho tahle "deska" bude meditativní, vášnivá, snivá, ambientní, zbožná, sebezkoumavá, vytříbená, přemítavá, představivá, spirituální a já nevím, co ještě. Z trilogie Remember Shakti je tohle poslechově nejkomplikovanější /zatím/, proto dávám poctivé dvě hvězdy. V této době se musí člověk zastavit, nebo aspoň mírně zvolnit, aby si v klidu vychutnal tuhle hudbu. Jinak to nemá cenu.
reagovat

Judith @ 04.12.2022 17:20:54
Kousek jsem si poslechla, asi padesát minut, a perkuse úžasné, ale nějak mě ruší ta flétna - až moc melodická a artikulovaná, nesedí mi tam. Jako bych byla zabraná do filmu a někdo mi ho komentoval a vysvětloval. Nebo jako neodbytný průvodce na výstavě, kde se chci vlastním tempem kochat. Celkově mě tahle meditativní a relaxační hudba spíš ruší, nejlíp se zasním u metalu... Obdivuju soudržnost a soustavnost této hudební cesty, to každopádně, a ráda se o ní něco dozvím.

stargazer @ 28.11.2023 18:13:11
S dalším poslechem se dostávám dál do labyrintu této vysoce meditativní hudby. Co je důležité pro poslech tohoto díla je to, že jsem si vytvořil prostředí a náladu, abych se dostal blíž. Je to tma, tak typická pro tyto zimní časy. A v tomto období si dopřávám hudbu z daleké slunné Indie. Jak paradoxni, ale mě to prostě takto nějak vyhovuje.