Widowmaker - Widowmaker (1976)

15.02.2024 hejkal | #

V druhej polovici 70. rokov sa hľadačstvo, experimentovanie a fušovanie do klasickej hudby z hardrockovej muziky vytratilo. Ostala priamočiara, často gitarová, muzika s melodickými manierami vhodnými pre široké publikum. S výnimkou Rainbow prakticky nebola na scéne hardrocková úderka, ktorá by sa nesústredila na prvú signálnu. Napokon to nepomohlo, punk, disco a pod. zmietli celú niekdajšiu „progresívnu“ scénu a hard rock sa v podstate natívne prerodil do heavy metalu.

Napriek tomu boli skupiny ktoré aspoň spočiatku dokázali tento trend uchopiť tak, že si uchovali istú dávku ostrosti, ktorá sa nenápadne zarezávala do celého toho páčenia sa. Medzi ne radím aj Widowmaker. Povedzme si dnes čosi o jej debute.

Kapela bola svojho druhu superskupina, ale taká tá z wishu. Basák Bob Daisley sa ešte len rozkukával na britskej pôde, spevák Steve Ellis hral s Love Affair i vo svojej vlastnej formácii Ellis, ale povedzme si na rovinu, nebola to úplne svetoznáma kariéra. Rovnako gitarista Huw Lloyd-Langton z Hawkwindu patril skôr k tým undergroundovým hráčom. Paul Nichols síce bubnoval v Lindisfarne, ale kto si na túto kapelu dnes spomenie? Akurát gitarista Ariel Bender (vlastným menom Luther Grosvenor) sa mohol tváriť ako hviezda, predsa len hral v Spooky Tooth a najmä v úspešnej kapele Mott The Hoople.

Dôležitá je však muzika. A tá je živá. Priama ako cesta Slovenska do pekla, gitarový melodický hard rock bez väčších ambícií príjemne odsýpa a náznaky úplného komerčného pomätenia sú naozaj minimálne. Desať skladieb prefičí bez väčších problémov cez repráky do uší a ja si popri nich môžem pokojne hoci aj písať recenziu. Od sekaného riffu v Such A Shame je jasné, že sa nudiť nebudem. Kdesi som čítal, že Widowmaker bola prvá proto-hairmetalová skupina a pri spevných refrénoch a istej „sexy“ nálade (inak to opísať neviem) väčšiny skladieb rozumiem, prečo majú ľudia tento pocit.

Jedno je fakt, ťažko sa čosi vyzdvihuje. Či už je to jemne do country zaonačený slaďák Pin A Rose On Me, jeho semiakustické dvojča Leave The Kids Alone, glamová Running Free, tenkými vokálmi pretkaná Shine A Light On Me alebo hoci akustická barová halekačka Got A Dream, všetky skladby sú vlastne pohodové, bez takého toho momentu, ktorý by ma vytrhol z nirvány, že aha, to je čosi super! Platí však aj to, že nielen geniálnymi vecami sa človek živí, toto „obyčajné“ podhubie je v mojich ušiach minimálne rovnako dôležité. A hudba Widowmaker nemá žiadne výrazné nedostatky, čo je dnes už vzácne. Keby som mal niečo predsa len vyzdvihnúť, bola by to baladická smuténka Straight Faced Fighter. Presvedčila ma aj južarinou šmrncnutá bluesrockovica Ain’t Telling You Nothing a verím, že When I Met You mohol byť megahit aerosmithovského strihu.

Na odreagovanie je tento album vynikajúci, a tak prifarbím k trom hviezdam i štvrtú.

reagovat

Antony @ 15.02.2024 11:04:03
Dobrá kapela. Obě sedmdesátková alba jsem poslouchal, fajn muzika. 
Podotknu, že hard rock existoval i v osmdesátkách. Akorát nezněl jako v sedmdesátkách. Na tom není nic divného, však byly osmdesátky, ne.. Čas nejde zastavit, i když by si to lidi přáli.

hejkal @ 15.02.2024 11:28:16
Iste. Bude tu s nami vždy ukotvený v dobe svojho vzniku, pokým ho bude ochotný hrať nejaký hudobník. Schválne nehovorím poslucháč, ten ho netvorí. :)

Antony @ 15.02.2024 12:39:59
Doba vzniku je relativní, ukotvení je velmi volné. Ochotných hudebníků bylo v každé dekádě dost. Popírajících posluchačů taky, to ale s těmi hudebníky nijak nesouvisí.

hejkal @ 15.02.2024 12:53:43
Myslel som to tak, že každá hudba je ukotvená do doby svoho vzniku, nie vzniku žánru, a teda napr. hard rock z 90. rokov znie ako z 90. rokov, dnes znie ako dnešný atď. V tom sme, zdá sa mi, v zhode.

Antony @ 15.02.2024 14:14:42
hejkal:
Ano, teď to sedí, nebyl jsem si právě jistý, jak to myslíš. Děkuji za upřesnění. Jsme ve shodě.

Apache @ 15.02.2024 14:28:16
hejkal: Hudebník je obvykle samozřejmě taky posluchač.

hejkal @ 15.02.2024 14:35:32
Apache - áno, preto na ňom záleží, poslucháč nehudobník môže čosi hľadať, požadovať, ale hudbu nestvorí.

Inak, ešte taký detail k večnosti hudby. O pár tisíc rokov sa z našej (hard)rockovej hudby možno nezachová nič. Ani keltská hudba z mladšej doby železnej sa nám nezachovala. Archeológia možno odhalí čriepky, ale ktovie, ako ich nazvú a čo z nich vyvodia. :)

Apache @ 15.02.2024 15:16:33
hejkal: To by ses divil, kdo dneska všechno tvoří "hudbu". Já to viděl! Chlápek s počítačem, co oproti nám ví o muzice úplný prd, na techno festivalu mačká tlačítka a davy šílí. :-)) Vlastně už to ani nemusí být ani ten neumětel s notebookem - umělá inteligence prý už to taky hravě zvládne. :-) A za pár tisíc let budeme stejně mrtví, tak nám to může být jedno, ne? Stejně se prý všechno opakuje dokola, takže za milión let možná znovu vynaleznou rock and roll a bude vystaráno. :-)

Antony @ 15.02.2024 15:35:11
Že je autor pro vznik díla zásadní, není nic objevného. Je to konstituční role, podmínka vzniku. Vnimatel je zase ten, kdo má z díla zážitek a sdělí jej. To je zase jeho role.
Pokud se autor stane vnimatelem, nemá žádná privilegia, jeho názor je zase jen jeho subjektivní pohled, nic víc.

O věčnost při tvorbě nejde. Jde jen a jedině o právě probíhající okamžik. Případná popularita díla, co překoná bariéry času, je nepodstatný bonus.