Mayall, John - Talk About That (2017)

Album Talk About That (2016) je posledným, ktorý Mayall nahral v zostave s gitaristom Rocky Athasom. Ba čo viac, v dvoch skladbách hosťuje samotný Joe Walsh!

Hoci som album našiel v zozname najvýznamnejších diel v časopise .týždeň pri jeho nekrológu, nezdieľam tento názor.

Mayall síce ženie kapelu k energickému prejavu, funkuje (Talk About That) ako zamladi, ale čosi mi tu chýba. Je to klasická porcia bluesovej muziky, akú v novom miléniu nahrával konštantne, tentokrát sa mi však zdá, že chýbali výraznejšie nápady, prípadne podnety od hudobníkov. A to vravím napriek tomu, že tu hrá aj môj milovaný Joe Walsh. V pomalej bluesovke The Devil Must Be Laughing je jeho čistá zadumaná hra naozaj skvelá. To isté platí aj pre temnejšiu nálož Cards On The Table. Celkovo sa mi zdá, že jedenásť skladieb pohodovo odsýpa. Výhodou je aj dĺžka albumu, iba jemne presahuje trištvrte hodinu.

Kebyže mám predsa len menovať nejaké vrcholy, tak by to bola hravá Goin’ Away Baby. Chytľavý je aj groove v Don’t Deny Me, rovnako tak v Blue Midnight. Takýchto momentov by som uvítal aj viacero. A ešte čosi. Athasovo sólovanie v Across The County Line radím k najživšiemu, stále si myslím, že Mayall urobil chybu, keď ho následne vypoklonkoval zo zostavy.

Neberte ma v zlom, je to dobá hudba. Ale Mayall vie ponúknuť aj vzrušujúcejšie blues. A preto budem prísny a nadelím „iba“ tri solídne hviezdy v rámci konečného verdiktu.

vmagistr @ 05.12.2024 15:28:54
Pokud jsem od Mayalla něco slyšel i po desce A Special Life, nejspíš to bylo jen hodně z rychlíku. Z toho, co nahrál po roce 2000, mě nejvíc oslovilo album Tough, které jsem si pořídil i na základě tvé recenze. Další nahrávky od něj mi dost splývají - ale zase mi díky tomu dává smysl, že jiného posluchače může podobným způsobem zaujmout kterákoli jiná z nich včetně téhle.

hejkal @ 05.12.2024 17:56:31
Áno, s tým súhlasím. Každého môže osloviť iný album. Tough stále považujem za najlepší Mayallov album.

jiří schwarz @ 09.12.2024 01:14:18
Skvělá deska. Díky hejkale, za "podstrčení". Ta CD s Rocky Athasem mě bavěj. Dal tomu jakýsi zvukově modernější švih. Trochu se divím jen Tvému hodnocení, co bys víc vzrušujícího čekal od Mayallova blues. Je po desetiletí stejné ... a krásné. Neliší se nijak nějakými meganápady, spíš tím celkovým soundem (a zde výborný). Nevidím např. rozdíl od Tebou lépe hodnoceného Tough. Za mě 4+*.
P.S. Nějak mě letos v létě ušlo, že odešel. Pro mě hodně významnej člověk. Zasvětil mě do radosti jménem blues. 

hejkal @ 09.12.2024 05:46:39
Rado sa stalo.

Nevníma Mayallovu tvorbu ako monolit, naopak, je pestrejšia ako sa zdá. Athas bol skvelou voľbou a čudujem sa, že sa ho Mayall zbavil, ale tak, okolnosti nepoznám.

Tento album som počul ako posledný z tývh novodobých, takže nevylučujem, že som tejto zostave ubral nejakú zásluhu, skrátka ma čosi oslovuje viac, čosi menej. Nesnažím sa tomu úplne porozumieť, skôr sa to snažím opísať.